Shrnutí plenárního zasedání z 10. - 13. prosince
31.12.2018
Vzdělávání v digitálním věku: výzvy, příležitosti a ponaučení pro tvorbu politiky EU
Podpořil jsem zprávu, která mimo jiné zdůrazňuje nezbytnost transformace vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy na všech úrovních za účelem plného využití příležitostí, které poskytují informační a komunikační technologie a sdělovací prostředky, a za účelem vytvoření dovedností a kompetencí vyžadovaných ke splnění budoucích nároků společnosti a trhu práce.
Zároveň však nezbývá než konstatovat, že dopad digitálních technologií na samotné vzdělávání je poměrně omezený a zejména investice do informačních a komunikačních technologií (IKT) ve školách a ve střediscích odborné přípravy dosud nevedly ke kýženým změnám ve vzdělávacích postupech. Zejména nedostatek digitálního vybavení a připojení ve školách v členských státech má škodlivý dopad na vzdělávání studentů v oblasti digitálních dovedností a na dostupnost digitálních výukových nástrojů. Členské státy by proto měly vynaložit potřebné veřejné investice s cílem poskytnout všem školám vysokokapacitní širokopásmové připojení a využít k tomu stávající programy EU, zejména Nástroj pro propojení Evropy, který může podpořit fyzickou infrastrukturu vysokokapacitních širokopásmových sítí, a systém poukázek WiFi4EU.
Zavedení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)
Podpořil jsem zavedení programu, jehož cílem je podporovat udržitelný rozvoj, ochranu životního prostředí a klimatu. Vzhledem k tomu, že program LIFE je jediným programem, který se zaměřuje konkrétně na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, hraje rozhodující úlohu při uplatňování právních předpisů Unie v těchto oblastech. Program LIFE by měl také vhodně doplňovat další programy EU v souvisejících oblastech, aby byla zajištěna potřebná synergie. Například jen plnění cílů Unie v oblasti energetiky do roku 2030 bude v období 2021–2030 vyžadovat dodatečné investice ve výši 177 miliard EUR ročně. Největší mezery se týkají investic do dekarbonizace budov (energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie v malém měřítku), kde kapitál musí být nasměrován na projekty s vysoce distribuovanou povahou. Jedním z cílů podprogramu Přechod na čistou energii je vybudovat kapacity pro vývoj a sdružování projektů, čímž se rovněž pomůže čerpat prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů a urychlí investice do obnovitelné energie a energetické účinnosti, a to i s použitím finančních nástrojů poskytnutých z fondu InvestEU.
Společný systém daně z přidané hodnoty s ohledem na dočasné uplatňování všeobecného mechanismu přenesení daňové povinnosti v souvislosti s dodáním zboží nebo poskytnutím služeb převyšujícím určitou prahovou hodnotu
Zdržel jsem se hlasování ohledně povolení používat mechanismus přenesení daňové povinnosti u DPH všem členským státům, které splní určitá kritéria, pokud jde o rozsah podvodů, zejména karuselových, a které jsou schopny prokázat, že jiná kontrolní opatření nejsou k boji proti těmto podvodům dostatečná. Členské státy by dále měly mít povinnost prokázat, že odhadovaný přínos dodržování daňových předpisů a výběru daní v důsledku zavedení všeobecného mechanismu přenesení daňové povinnosti převáží nad odhadovaným celkovým dodatečným zatížením podniků a správců daně a že podnikům a správcům daně nevzniknou náklady vyšší než náklady vzniklé v důsledku uplatnění jiných kontrolních opatření. Důvodem mého zdrženlivého postoje jsou zaprvé náklady na změnu pro daňové poplatníky, kteří se budou muset této dočasné výjimce přizpůsobit, a za druhé fakt, že začnou nabíhat podvody týkající se prodejní daně. Podvody na DPH projevující se malou skupinou subjektů okrádajících stát o velké částky se podle mého názoru navíc mohou přelít do velkého množství malých podvodů s prodejní daní, v níž se přenesená DPH vlastně změní.
Dohoda o hospodářském partnerství EU-Japonsko
Podpořil jsem Dohodu o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem, protože se podle mého názoru jedná o nejdůležitější dvoustrannou obchodní dohodu, jakou kdy Unie uzavřela. Pokrývá téměř jednu třetinu světového HDP, téměř 40 % světového obchodu a více než 600 milionů lidí. Dohoda odstraní cla u více než 90 % vývozu z EU do Japonska a v Japonsku osvobodí od cla 97 % zboží dováženého z EU. Zbývající celní položky budou částečně uvolněny prostřednictvím celních kvót či snížení cel. U osobních automobilů Unie v průběhu sedmi let postupně odstraní své 10% clo, u traktorů a autobusů budou unijní cla odstraněna po 12 letech. Podle některých odhadů ušetří dohoda unijním vývozcům na clech okolo 1 miliardy EUR ročně.
Balíček opatření pro jednotný trh
Podpořil jsem usnesení, které mimo jiné zdůrazňuje, že k ochraně a prohloubení jednotného trhu je klíčové rozhodně obhajovat čtyři svobody, tj. volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu, a to jak fyzicky, tak online, a zdůrazňuje, že všichni aktéři EU musí dodržovat společně dohodnutá pravidla. Zároveň poukazuje na to, že jednotný trh se stále častěji dostává pod tlak vnitrostátních předpisů, které jsou v rozporu se zásadami, na nichž je založen, zejména pokud jde o předpisy na vnitrostátní úrovni, které mají dopad na volný pohyb zboží a služeb. Proto je třeba se zaměřit zejména na neopodstatněná a nepřiměřená vnitrostátní opatření, jakož i nekoordinovaná opatření, která představují značnou hrozbu pro jednotu a efektivnost jednotného trhu. Komise by měla za pomoci stávajících nástrojů lépe zasahovala proti vnitrostátním předpisům, které jsou v rozporu s legislativou v oblasti jednotného trhu, a vypracovat ambiciózní plán činností v oblasti jednotného trhu pro nadcházející politické funkční období 2019–2024.
Závěry a doporučení Zvláštního výboru pro terorismus
Podpořil jsem zprávu, která vybízí k přijetí potřebných opatření v oblasti předcházení radikalizaci vedoucí k násilnému extremismu a boji proti ní, v oblasti spolupráce a výměny informací, v oblasti ochrany kritické infrastruktury, v oblasti nedovolených zbraní a ochrany obětí terorismu. Za mimořádně důležité považuji zejména opatření na prohloubení spolupráce v oblasti informačních systémů, jako je zavedení mechanismu výměny informací po nalezení shody a mapování cestovních pohybů zahraničních teroristických bojovníků, navrátilců a osob podílejících se na teroristických činnostech na základě pozitivních nálezů v SIS. Komise by také měla posoudit, za jakých okolností mohou mít vnitrostátní zpravodajské služby přímý přístup do příslušných informačních systémů EU, zejména do systému SIS v jeho nově upraveném právním režimu, aby nevznikly nové mezery v oblasti bezpečnosti a výměny informací.
Výroční zpráva o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky
Podpořil jsem zprávu, protože se domnívám, že žádný členský stát EU nedokáže sám účinně reagovat na současné světové výzvy a pokud členské sáty dokáží spojit své síly v EU, mohou získat vliv na dění na světové scéně, jehož by jinak nedosáhly. Jednotný a soudržný postoj 28 členských států zastupujících 500 milionů občanů by měl nepochybně větší váhu při mezinárodních jednáních, prosazování lidských práv a odpovědnosti a vytváření mezinárodních pravidel a politických, demokratických, environmentálních, sociálních a hospodářských norem. Bohužel členské státy často upřednostňují své národní zájmy bez ohledu na případné důsledky na evropské úrovni, čímž oslabují jednotnost, soudržnost a účinnost EU jako světového hráče. Fungující spolupráce mezi členskými státy má zásadní význam pro zachování demokracie, společných hodnot, svobod a sociálních a environmentálních standardů. V tomto ohledu jsem přesvědčen, že EU by měla pevně stát za svými zásadami demokracie, lidských práv a právního státu, jak jsou zakotveny ve Smlouvách a měla by dokázat posoudit, zda prosazování těchto zásad ve třetích zemích je úspěšné, a zhodnotit, jaký je prostor pro jeho další zlepšení.
Výroční zpráva o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky
Podpořil jsem zprávu, která poukazuje na trvalé zhoršování strategického mezinárodního prostředí tváří v tvář mezistátním a vnitrostátním sporům a násilí, terorismu, selhání státu, kybernetickým a hybridním útokům na základní pilíře našich společností, dopadům změny klimatu a přírodním katastrofám. Vzhledem k tomu, že tyto problémy jsou příliš komplexní na to, aby je mohla úspěšně vyřešit jediná země, je nezbytné, aby EU reagovala na tyto výzvy rychle, důsledně, účinně a jednotně a aby tak činila ve shodě s našimi spojenci, partnery a dalšími mezinárodními organizacemi. Domnívám se, že společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP) je jedním z užitečných nástrojů pro řešení mnoha z těchto problémů, avšak měla by být využívána účinněji a v souladu s dalšími vnějšími a vnitřními nástroji, aby tak EU umožnila rozhodným způsobem přispívat ke zvládání mezinárodních krizí. Zpráva správně zdůrazňuje, že strategické partnerství mezi EU a NATO je zásadní pro řešení bezpečnostních výzev, jimž čelí EU a její sousedství, přičemž spolupráce EU-NATO by se měla vzájemně doplňovat a respektovat zvláštnosti a role každé z nich.
Zavedení programu Digitální Evropa na období 2021–2027
Podpořil jsem zprávu, protože jsem toho názoru, že budoucnost evropské společnosti a evropského hospodářství se bude do značné míry opírat o harmonizovanou a jednotnou politiku týkající se spektra, infrastrukturu sítí 5G, což bude vyžadovat cíl infrastruktury se zaměřením na sítě s velmi vysokou kapacitou za účelem poskytování vysoce kvalitních a rychlejších komunikačních služeb. V tomto ohledu by program měl koordinován s Nástrojem pro propojení Evropy a zejména iniciativou WIFI4EU, jejímž cílem je podpora konektivity pro občany ve veřejných prostorech v Unii. Díky kombinaci těchto dvou programů by mělo dojít k lepšímu plnění cílů Unie týkajících se zajištění spolehlivého a jednotného vysokorychlostního síťového pokrytí v celé Unii. V zájmu úspěšného provedení tohoto programu je také třeba rozvíjet technologie respektující soukromí (tj. šifrování a decentralizované aplikace), jakož i více investovat do progresivní infrastruktury (sítí na bázi optických vláken).
Střet zájmů a ochrana rozpočtu EU v České republice
Podpořil jsem usnesení, které považuje za nepřijatelný každý střet zájmů, který by mohl ohrozit plnění rozpočtu EU a oslabit důvěru občanů EU v řádnou správu peněz daňových poplatníků EU. Správně také vyzývá Komisi, aby zajistila, že se v případě střetu zájmů politiků EU bude uplatňovat politika nulové tolerance a nebudou pro ně platit jiná pravidla než pro kohokoli jiného. Je důležité uvést, že vzhledem k přímé použitelnosti čl. 61 odst. 1 nového finančního nařízení o střetu zájmů nesou všechny osoby zapojené do provádění rozpočtu EU, včetně předsedů vlád, zodpovědnost za plnění povinnosti předcházet střetům zájmů a řešit situace, které lze objektivně vnímat jako střet zájmů. Komise by měla zavést kontrolní mechanismus, který by se zaměřoval na otázku střetu zájmů v členských státech, a důrazně zasáhnout, zejména pokud vnitrostátní orgány nepřijmou opatření k zamezení střetu zájmů u svých nejvyšších představitelů.