Skandály s úniky dat by měly popohnat jednání o nařízení ePrivacy. Zatím se tak ale neděje
21.05.2018
Nové nařízení o ochraně osobních údajů, známé pod zkratkou GDPR, začne na celém území EU platit již 25. května. V oblasti digitální ochrany soukromí jde určitě o krok správným směrem a přijetí reformy je třeba považovat za úspěch. Ale jen polovičatý. Málokdo totiž ví, že v ten samý den mělo podle původních plánů začít platit ještě nařízení s názvem ePrivacy, které s GDPR úzce souvisí a navazuje na něj. Jeho přijetí je ale stále v nedohlednu.
Nařízení ePrivacy je tzv. lex specialis k obecným pravidlům vtěleným do GDPR. To znamená, že pravidla obsažená v ePrivacy ustanovení obecné ochrany dat v některých ohledech specifikují. Konkrétně jde o oblast ochrany soukromí při využívání telekomunikačních služeb, což je natolik složitá problematika, že vyžaduje přijetí zvláštní právní úpravy. Evropský parlament svůj postoj k tomuto zvláštnímu předpisu přijal již v říjnu loňského roku, celý proces se ovšem zasekl v Radě, kde se stále nedaří najít kompromis. K trialogu se přitom může přejít až poté, co své postoje přijmou jak poslanci, tak zástupci jednotlivých vlád.
Tomuto dosud neschválenému nařízení bychom ale měli věnovat pozornost. Má totiž docílit toho, aby pravidla ochrany soukromí v oblasti telefonních hovorů či posílání SMS zpráv platila rovněž i pro moderní internetové telekomunikační služby typu WhatsApp, Skype, Messenger, Facebook, Facetime apod. Pro ně totiž v současné době zdaleka neplatí tak přísné regule jako pro mobilní operátory. Podle návrhu Komise, která ePrivacy představila v lednu roku 2017, by operátoři i poskytovatelé internetových služeb mohli analyzovat a zpracovávat data uživatelů pouze v případě, kdy je to nutné k zajištění bezpečnosti takové komunikace. Pokud jde o zpracování tzv. metadat, ty by podle návrhu bylo možné shromažďovat jen v případě nutnosti zaručit kvalitu služeb nebo z důvodu fakturačních. V jiném případě by bylo možné data získat po předchozím souhlasu uživatele, který by se však musel každých šest měsíců obnovit.
Internetové společnosti se novým pravidlům brání a svůj postoj hájí tím, že výrazně poškodí jejich podnikání. Při nemožnosti sbírat o svých uživatelích data (například o místě jejich pobytu, pohybu atd.) je podle nich prakticky nemožné vytvářet pro ně kvalitní služby ušité jim "na míru". Po nedávném skandálu Facebooku a firmy Cambridge Analytica, která zneužila osobní profily a data desítek milionů facebookových uživatelů, je však otázka ochrany soukromí v rámci internetové komunikace ještě palčivější. Sám zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg bude celou věc vysvětlovat i europoslancům v Bruselu. Tiše se však mluví o tom, že odhalený skandál byl jen pomyslnou špičkou ledovce a že zneužívání metadat internetových uživatelů ve skutečnosti dosahuje mnohem větších rozměrů.
I z toho důvodu je třeba na ePrivacy usilovně pracovat. U europoslanců lobbisté internetových společností příliš nepochodili. Evropský parlament totiž do svého postoje promítl poměrně přísnou verzi pravidel. U jednotlivých vlád však byli zřejmě úspěšnější. Zatím se totiž nezdá, že by se Rada v tomto ohledu přiblížila nějakému výsledku. Některé členské státy dokonce stále prosazují myšlenku (a to navzdory názoru Soudního dvora EU), aby komunikační společnosti mohly i nadále využívat metadata jednotlivců bez jejich souhlasu. Případ Cambridge Analytica nám však jasně ukázal, co se s takovými daty dá – například v rámci volebních kampaní či referend – dokázat.
Více k tématu:
EU Council indecision on e-Privacy is bad for Europe
Parliament confirms negotiation mandate on e-Privacy rules
Proposal for a regulation on privacy and electronic communications
Commission demands EU leaders approve deadlocked ePrivacy bill
European Parliament’s Tajani wants Facebook investigation
Revealed: 50 million Facebook profiles harvested for Cambridge Analytica in major data breach
Facebook says Cambridge Analytica may have gained 37m more users' data
ePrivacy is about the entire economy, and we need to get it right