Brexit pod drobnohledem V. - Skotské referendum o nezávislosti
26.04.2017
Skotsko potřebuje formální souhlas Londýna, aby referendum bylo právně závazné. Dne 31. března tedy skotská první ministryně Nicola Sturgeon v dopise adresovaném Mayové oficiálně požádala Londýn, aby umožnil uspořádání plebiscitu o nezávislosti Skotska ještě před vystoupením Spojeného království z EU. Britská vláda však dala najevo, že žádost odmítne.
Mayová argumentuje, že by občané Skotska měli mít při hlasování o nezávislosti jasnou představu mezi čím se rozhodují, a to nebude zcela zřetelné, dokud Spojené království nedokončí vyjednávání podmínek brexitu. „Jednání se skotskou vládou nezačne do té doby, než bude ukončen proces vystoupení Británie z Evropské unie“, uvedl britský ministr pro Skotsko David Mundell. Sturgeon však trvá na uspořádání referenda již na podzim 2018, nejpozději na jaře 2019, tedy ještě před „tvrdým brexitem“. Výhodou této alternativy je zachování možnosti, že Skotsko „zdědí“ britské členství v EU. Od aktivace článku 50 Lisabonské smlouvy 29. března má Velká Británie na vyjednávání o vystoupení z EU 2 roky, a právě o tuto dobu chce britská premiérka referendum o skotské nezávislosti pozdržet.
Pokud by však Skotové odhlasovali odtržení od Spojeného království dříve, než země opustí EU, jaké jsou jejich šance na setrvání v EU? Podle právních posudků sesbíraných ústavním výborem britské Sněmovny lordů nevelké – podle převládajícího pohledu by se po odtržení Skotsko stalo nově vzniklým státem, který zanechává instituce a mezinárodní závazky zbytku Spojeného království. V podobném smyslu se během minulého skotského referenda v roce 2014 vyjádřila i Barrosova Evropská komise – Skotsko by muselo znovu požádat o členství v EU podle standardního postupu nově přistupujícího státu. Jak právně, tak politicky však jistá šance existuje. Martin Sandbu z Financial Times připomíná, že právní akt z roku 1707, kterým se Skotsko připojilo k Anglii, představoval spojení dvou nezávislých států. Pokud by skotská nezávislost pouze představovala rozpojení unie mezi dvěma rovnocennými státy, která jako celek je členem EU, pak Skotsko může požadovat pokračující členství v EU, i když druhá část svazku se svého členství vzdá. K této argumentaci se může přiklonit soudní dvůr EU, jemuž konečné rozhodnutí právní otázky skotského setrvání může připadnout. A třebaže Komise si zatím stojí za svou doktrínou z roku 2014, politický kontext skotské nezávislosti se výrazně změnil a členské státy EU mohou být shovívavější vůči skotským požadavkům na setrvání v Unii.
Zejména se nabízí otázka, jak by postup se Skotskem v budoucnu ovlivnil například dlouholetý spor mezi Katalánskem a Španělskem. Postoj Španělska v otázce odtržení Skotska od Spojeného království by mohl představovat určitý problém. Původním záměrem Madridu bylo využití práva veta v případě, že by se Skotsko odtrhlo od Spojeného království a usilovalo o vstup do Evropské unie. V nedávném vyjádření však španělský ministr zahraničí Alfonso Dastis uvedl, že Španělsko, ač zásadně nesouhlasí s oddělením Skotska od Spojeného království, nebude stát v cestě žádnému jeho vyjednávání směrem k EU.
Významnou překážkou však v každém případě bude čas. Spojené království přestane být členem EU na jaře 2019. Brexitem končí jakékoli šance Skotska na automatické setrvání v EU bez ohledu na výsledek případného referenda. Formální odtržení Skotska by tak muselo proběhnout ještě před uplynutím dvouleté lhůty, aby se vůbec Skoti mohli pokusit odvolávat na právní argumenty pro setrvání. Takový časový rámec je v praxi takřka nemožný. Další možnou variantou, kterou Sturgeon připouští při úspěšném referendu, je podepsání dohody EFTA, čímž by dostalo Skotsko možnost dostat se na jednotný trh EU i bez formálního členství v Unii.
Přestože Skotsko v referendu o brexitu hlasovalo 62 procenty ve prospěch setrvání, v současné době v zemi podle průzkumů roste míra euroskepticismu. Podle průzkumů výzkumného centra ScotCen dvě třetiny Skotů chtějí buď opustit EU (25 %) nebo omezit její pravomoci (42 %). Zůstává tak otázkou, zda perspektiva bližších vztahů s EU dokáže přesvědčit skotské voliče, aby necelých pět let po minulém plebiscitu o nezávislosti změnili svůj verdikt.
--------------
Zdroje a zajímavé odkazy
Scottish independence: constitutuinal implications of the referendum
Independent Scotland 'would have to apply to join EU' – Brussels official