Trochu víc k mému hlasování z 15. až 18. května
22.05.2017
Předplatitelé se budou moci dívat na své oblíbené pořady i v zahraničí
Podpořil jsem v prvním čtení návrh Komise, který si klade za cíl stanovit a vymezit pojem přenositelnosti, aby spotřebitelům, kteří si předplatili on-line služby poskytující obsah legálně získaný v členském státě jejich obvyklého bydliště, byl umožněn k tomuto obsahu přístup i tehdy, když dočasně pobývají v jiném členském státě. Sdílím názor Komise, že není namístě omezit pobyt účastníka v jiném členském státě, než je členský stát bydliště, na určitý počet dní, protože bych to považoval za nadměrně omezující zejména z hlediska Evropanů, kteří se v rámci Unie přemisťují na kratší či delší dobu především z důvodů rekreace, z pracovních důvodů nebo kvůli studiu. Naproti tomu se domnívám, že vhodnou metodou je předchozí, účinné a důvěryhodné ověření členského státu bydliště, aby se předešlo obcházení ustanovení nařízení a aby se zajistil trvalý vztah účastníka k místu bydliště.
Podrobnosti o přijatém textu zde: Přeshraniční přenositelnost on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu
O základních právech a demokracii v Maďarsku
Jsem k režimu premiéra Orbána velmi kritický a nebojím se to v EP (i jemu osobně) říkat. Pro mne představuje jeden z nebezpečných způsobů vládnutí. Nakonec jsem se zdržel hlasování o usnesení o situaci v Maďarsku, ke kterému se má frakce nepřipojila zejména z důvodu, že usnesení obsahuje nepřímou výzvu k zahájení řízení podle čl. 7 odst. 1 SEU vedoucí k sankci v podobě ztráty hlasovacích práv členského státu v Radě EU. Přestože jsem velmi kritický k některým aspektům politického vývoje v Maďarsku, situace podle mého soudu nenazrála k učinění jednoznačného závěru o existenci jasného rizika závažného porušení hodnot uvedených v článku 2 SEU, což je podmínka zahájení postupu podle čl. 7 odst. 1 SEU. Naproti tomu se domnívám, že Komise by měla aktivovat rámcový postup EU pro posílení právního státu s cílem zabránit formou dialogu s dotčeným členským státem tomu, aby se dále stupňovalo rodící se systémové ohrožení právního státu.
Podrobnosti o přijatém textu zde: Situace v Maďarsku
Relokace běženců z Itálie a Řecka: Unie musí stát na respektu k pravidlům a zákonům
A nyní k hlasování o rezoluci, která žádá členské státy, aby plnily "ministerskou dohodu" o relokacích běženců z Itálie a Řecka. Spolu s necelými 4 stovkami poslanců jsem hlasoval pro. Nikoliv hlavně z důvodů solidarity s těmito zeměmi, které jen obtížně zvládají vysoké počty "oprávněných" migrantů, ale hlavně proto, že Unie stojí na respektu k pravidlům či zákonům. Pokud tento respekt začněme ztrácet, bude náš projekt společné Evropy směřovat ke konci. A s ním i naše bezpečnost, politický vliv či prosperita stojící na vývozu našeho zboží na společný trh. Jsem rád, že drtivá většina poslanců to tak vidí. A překvapuje mne, že opak platí pro většinu mých kolegů z ČR.
Podrobnosti o přijatém textu zde: Zajištění funkčnosti postupu přerozdělování
Europoslanci chtějí omezit plýtvání potravin
Podpořil jsem zprávu, protože jsem přesvědčen, že plýtvání potravinami a z něj plynoucí potravinový odpad představuje závažný problém, který je třeba řešit. Podle odhadů se v EU každý rok vyplýtvá 88 milionů tun potravin a úrodukce a odstraňování potravinového odpadu v EU mají za následek 170 milionů tun emisí CO2 a spotřebu 261 milionů tun zdrojů. Jedním z příspěvků k řešení by mohlo být předložení návrhu Komise na změnu směrnice o DPH, která by výslovně umožnila osvobození od daní v oblasti darování potravin. Stávající podoba směrnice je v tomto nejasná a vede k tomu, že některé státy osvobození od daně zavedly a jiné ne. Ty, co je zavedly, riskují konflikt s právem EU a žalobu k Soudnímu dvoru EU. V ČR bylo osvobození od daně umožněno metodickým pokynem Generálního finančního ředitelství, což ovšem není závazný právní předpis, což vytváří právní nejistotu pro všchny zůčastněné aktéry. Tu by mohlo a mělo odstranit právě legislativní řešení na úrovni EU.
Podrobnosti o přijatém textu zde: Účinné využívání zdrojů: omezení plýtvání potravinami a zlepšení potravinové bezpečnosti
Další zprávy:
Akční plán EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020
Podpořil jsem zprávu poukazující na to, že digitální překážky způsobující roztříštěnost jednotného digitálního trhu existují nejen v soukromém, ale i veřejném sektoru. Orgány veřejné správy musí být otevřené a účinné a musí občanům a podnikům bez ohledu na hranice poskytovat personalizované, uživatelsky vstřícné a komplexní digitální veřejné služby. Je třeba dosáhnout přechodu k elektronickému zadávání veřejných zakázek v plném rozsahu, včetně stanovení norem elektronické fakturace, elektronického podávání nabídek a elektronického oznamování. Stanovený harmonogram je ambiciózní (2018 pro elektronické nabídky, 2019 pro přijetí elektronické fakturace), je však možné jej realizovat pouze v případě, budou-li Komise a členské státy v následujících dvou letech úzce spolupracovat.
Podrobnosti o přijatém textu zde.
Výroční zpráva o ochraně finančních zájmů EU za rok 2015 – boj proti podvodům
Podpořil jsem zprávu, která se snaží důsledně analyzovat a zmapovat problematiku podvodů ve vztahu k příjmům a výdajům rozpočtu EU a v návaznosti na učiněná zjištění navrhuje zlepšení podávání zpráv, provádění kontrol a ochranu oznamovatelů případů finančních podvodů a korupce. Jsem rád, že ze zprávy při hlasování na plénu vypadla zmínka o zpochybnění bdělosti celních úřadů členských států, které v roce 2015 nenahlásily ani jediný případ pašování cigaret (Česká republika, Malta, Kypr, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko a Švédsko), a zdůraznění, že je v těchto členských státech třeba zlepšit celní služby. Ve vztahu k ČR jsem totiž tuto výtku ověřoval u celní správy a z jí předložených informací a dokumentů nevyplývá jednoznačně, že by nějak zanedbávala plnění svých povinností v oblasti boje proti pašování cigaret. Jsem toho názoru, že pokud není zanedbání nahlašovací povinnosti členského státu jednoznačně doloženo, není férové takový členský stát, potažmo jeho orgány, učinit předmětem jmenovité kritiky ve zprávě EP.
Podrobnosti o přijatém textu zde.
Hodnocení externích aspektů výkonnosti a řízení celní správy jako nástroje na usnadnění obchodu a na boj s nezákonným obchodováním
Podpořil jsem zprávu, která v zájmu zajištění koordinovaného, jednotného a účinného provádění nového systému zavedeného celním kodexem Unie mimo jiné zdůrazňuje potřebu harmonizace kontrol všech míst vstupu zboží do celní unie, a to na základě stávajících evropských nástrojů, a vyzývá Komisi, aby usilovala o větší spolupráci se soukromým sektorem při odhalování hospodářských subjektů, které se dopouštějí nezákonného obchodování, se zvláštním důrazem na ochranu práv duševního vlastnictví a boj proti terorismu, praní peněz, nezákonnému obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy, daňovým únikům, nezákonnému obchodu s drogami a tabákovými výrobky, padělání léčiv a rovněž na boj proti všem formám nekalé konkurence.
Podrobnosti o přijatém textu zde.
Výroční zpráva za rok 2014 o subsidiaritě a proporcionalitě
Podpořil jsem zprávu, protože jsem přesvědčen, že provádění kontrol subsidiarity vnitrostátními parlamenty členských států je jedním z důležitých nástrojů ke snižování tzv. „demokratického deficitu“ i nástrojem spolupráce mezi evropskými a vnitrostátními orgány že vnitrostátní parlamenty mají důležitou úlohu při zajišťování toho, aby rozhodnutí byla přijímána na co nejúčinnější úrovni a co nejblíže občanům. Současně však zdůrazňuji, že k vydání právních aktů je zapotřebí souhlasu převážné většiny v Radě složené z ministrů vlád všech členských států EU, kteří mají politickou odpovědnost vůči svým vnitrostátním parlamentům, a tudíž je zásada subsidiarity v plném rozsahu dodržována i tímto způsobem.
Podrobnosti o přijatém textu zde.
FinTech: vliv technologií na budoucnost finančnictví
Podpořil jsem zprávu, protože jsem přesvědčen, že finanční technologie mohou přinést významné výhody, jako je snižování nákladů, zvyšování efektivity a větší transparentnost a mohou sloužit i jako účinný nástroj k finančnímu začlenění, neboť zpřístupňují služby na vysoké úrovni lidem, kteří si je dříve nemohli dovolit. Umožňují navíc přeshraniční finanční toky a infrastrukturu díky alternativnímu poskytování půjček a investičním kanálům. Zpráva správně zdůrazňuje, že existuje prostor pro další zlepšování prostředků, které lze používat k přeshraničním platbám a pro rozvoj těchto platebních prostředků v Evropě a za tímto účelem je třeba odstranit značnou roztříštěností trhu EU v oblasti elektronického bankovnictví.
Podrobnosti o přijatém textu zde.
Námitka proti nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, pokud jde o odstranění Guyany z tabulky v bodě I přílohy a přidání Etiopie do uvedené tabulky
Hlasoval jsem proti vyskovení námitky proti nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849, pokud jde o odstranění Guyany z tabulky v bodě I přílohy a přidání Etiopie do uvedené tabulky. Nařízení v přenesené pravomoci a jeho příloha mají sloužit k identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky, pokud jde o boj proti praní peněz a financování terorismu, což jsou jevy, které ohrožují finanční systém EU a kvůli kterým musí povinné subjekty v EU podle čtvrté směrnice o boji proti praní peněz zavést opatření zesílené hloubkové kontroly klienta. Jsem přesvědčen, že v zájmu ochrany finančního systému Unie je nutné zařadit Etiopii na seznam EU vysoce rizikových třetích zemí tak, jak navrhla Komise.
Podrobnosti o přijatém textu zde.
Návrhy usnesení - Evropský rámec kvalifikací pro celoživotní učení
Podpořil jsem usnesení vycházející ze zásady, že úlohou evropského rámce kvalifikací, jehož revizi Komise plánuje, je zvýšit srovnatelnost kvalifikací dosažených v členských státech při současném zachování charakteristických rysů vnitrostátních systémů vzdělávání. Usnesení podle mého názoru správně podtrhuje význam programů odborné přípravy a odborných praxí při formování dovedností a zdůrazňuje nutnost podporovat duální vzdělávací systémy v členských státech, které kombinují odbornou praxi v podnicích a vzdělávání na odborných školách.
Podrobnosti o přijatém textu zde.
Dohoda mezi EU, Islandem, Lichtenštejnskem a Norskem o finančním mechanismu EHP na období 2014–2021
Podpořil jsem schválení dohody uzavřené již 17. července 2015, na základě níž státy ESVO EHP vyplatí finanční příspěvek na hospodářskou a sociální soudržnost v EHP na období 2014–2021 v celkové výši 2,8 miliardy EUR a kromě toho bude určitá částka finančních zdrojů přidělena na řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí. Tento výsledek znamená, že celkově se finanční příspěvek těchto států zvýší oproti období 2009–2014 o 11,3 %. Domnívám se, že tato dohoda může být i určitým vodítkem či inspiračním zdrojem pro nadcházející vyjednávání o podmínkách vystoupení Velké Británie z EU.
Podrobnosti o přijatém textu zde.
Správná skladba financování pro evropské regiony: nalezení rovnováhy mezi finančními nástroji a granty v politice soudržnosti EU
Podpořil jsem zprávu zabývající se velmi komplexní problematikou, z níž bych hrád vyzdvihl podporu opatřením Komise zaměřeným na optimalizaci regulace a snižování byrokratické zátěže. Je nelehkým úkolem vhodně nastavit využívání grantů a finančních nástrojů. Je třeba zdůraznit, že i přes různá zlepšení stále přetrvává složitost a že zejména od využívání finančních nástrojů odrazují problémy, jako je dlouhá doba na přípravu a administrativní zátěž pro příjemce. Komise by proto měla úzce spolupracovat s EIB, EIF a řídícími orgány s cílem zkombinovat daleko snadněji přístup k mikroúvěrům, půjčkám, zárukám a soukromému a rizikovému kapitálu z ESI fondů, a zároveň zajistit stejnou úroveň transparentnosti, demokratického dohledu, vykazování a kontrol.
Podrobnosti o přijatém textu zde.
Provádění dohody o volném obchodu mezi EU a Koreou
Podpořil jsem usnesení, které ba jednu stranzú vítá skutečnost, že dohoda přispěla k výraznému nárůstu objemu obchodu mezi EU a Koreou, na druhou stranu však také upozorňuje na to, že v poslední době byly zaznamenány případy vytváření nových necelních překážek, jako jsou dříve neexistující technické normy pro stroje, zařízení nebo vozidla a odnímání homologace typu vozidla pro různé evropské výrobce automobilů z nepodložených důvodů. Proto je namístě výzva Komisi, aby se zapojila do dvoustranných rozhovorů za účelem odstranění tohoto negativního fenoménu.
Podrobnosti o přijatém textu zde.
Silniční doprava v Evropské unii
Podpořil jsem usnesení, které mimo jiné vyzývá Komisi, aby více harmonizovala přepravy cestujících a přepravy zboží, zejména v souvislosti se systémy elektronického mýtného v EU, neboť stávající nedostatečná harmonizace vede k dodatečným nákladům na dopravu. V tomto ohledu by bylo žádoucí dosáhnout většího využívání digitálních technologií jako jsou elektronické a standardizované dokumenty a inteligentní tachografy, aby byl zaručen plně fungující vnitřní trh. Souhlasím i s částí usnesení vyslovující podporu nízkoemisní silniční dopravě. Naproti tomu jsem odpůrcem snah omezovat kabotáž pod záminkou boje proti sociálnímu dumpingu, který považuji sám o sobě za velmi pochybný koncept usilující o diskreditaci konkurečních výhod nových členských států na vnitřním trhu EU.
Podrobnosti o přijatém textu zde.