Týden ve Štrasburku: 4 zprávy, které by vám neměly uniknout

Europoslanci čtvrtečním hlasováním vyzvali ke zmrazení přístupových jednání s Ankarou. Své rozhodnutí vysvětlili tím, že se jim nelíbí, jak turecká vláda postupovala po červencovém pokusu o státní převrat ze strany části turecké armády. Právně nezávazná deklarace, kterou Evropský parlament přijal, ale nakonec počítá i s možností rozhovory opět obnovit. „Dnešní text je podle mého přijatelný kompromis, Evropský parlament nemůže předstírat, že nevidí, co se v Turecku děje,“ uvedla česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO), která hlasovala pro přijetí rezoluce. „Je to jasně čitelný signál Turecku, žlutá karta a vzkaz, že pokud by se měl vývoj v zemi ubírat směrem, který již několik měsíců trvá, dveře do EU zůstanou Turecku nadobro uzavřené,“ dodala. Podobně jako mnoho dalších poslanců během úterní diskuse zdůraznila, že Turecko je sice v řadě oblastí strategickým partnerem EU, není ale možné se jím nechat vydírat. „Je však třeba s ním i nadále vést dialog,“ uvedla.

Proč je dobré téma sledovat?
Vztahy mezi EU a Tureckem jsou již delší dobu napjaté a výzva Evropského parlamentu může zkomplikovat naplňování dohody, kterou EU s Ankarou uzavřela kvůli omezení příchodu migrantů. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už během přípravy rezoluce uvedl, že dokument nemá z jeho pohledu žádnou hodnotu. A v závěru týdne znovu pohrozil, že otevře hranice a běžence pustí do Evropy.

CETA k soudu nepůjde
Skupině 89 europoslanců se nepovedlo prosadit návrh, aby Evropský soudní dvůr začal zkoumat slučitelnost dohody o volném obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) s právem EU. Z českých europoslanců návrh usnesení podpořila Kateřina Konečná (KSČM) a pro text hlasovali také poslanci za ČSSD Jan Keller, Olga Sehnalová, Pavel Poc a Miroslav Poche. „CETA otevře českým firmám řadu příležitostí. Těžit by z ní měl zejména strojírenský, hutnický a chemický průmysl,“ uvedla česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO), která hlasovala proti návrhu poslanců.

Proč je dobré téma sledovat?
Dohoda, kterou podepsali zástupci EU a kanadský premiér Justin Trudeau na konci října a kterou už schválila mimo jiné i česká vláda, odstraňuje většinu cel a průmyslových poplatků, jež omezují obchodování mezi osmadvacítkou a Kanadou. EU odhaduje, že smlouva zvýší vzájemný obchod až o 324 miliard korun ročně, podpoří hospodářský růst a pomůže vytvořit nová pracovní místa. Kritici smlouvy CETA nicméně dlouhodobě upozorňují na to, že zbytečně posílí nadnárodní společnosti na úkor jednotlivých vlád.

Spolupráce ozbrojených složek členských států jako první krok ke společné evropské armádě?
Ozbrojené složky jednotlivých členských států by měly lépe spolupracovat. Pokud se to povede, bude to znamenat první krok k vytvoření společné obranné politiky EU. Europoslanci v textu schválené rezoluce navrhli například vznik operačního štábu, jehož cílem by bylo plánovat a velet při řešení krizí, a vytvoření mnohonárodních bojových jednotek.

Proč je dobré téma sledovat?
Podle autora rezoluce, estonského poslance a bývalého ministra zahraničí Urmase Paeta, není EU vybavena na to, aby mohla čelit současným hrozbám. „Většina zemí škrtala rozpočty (na obranu) a spolupráce členských zemí v této oblasti je pouze nahodilá. Členské státy rovněž spoléhají na pomoc USA,“ řekl Paet během pondělní debaty. Zdůraznil, že role NATO by měla být i nadále klíčová a že plánovaná evropská obranná unie by fungovala jen jako její doplněk.

Europarlament podpořil návrh reformy systému výběru DPH v EU
Europoslanci také podpořili návrh Evropské komise na reformu systému výběru daně z přidané hodnoty (DPH), který má vytvořit jednotnou unijní daňovou zónu. Kromě zjednodušení pravidel má také pomoct s bojem proti přeshraničním daňovým podvodům, které dosahují podle čísel Evropské komise až 50 miliard eur (1,35 bilionu korun). Bývalý viceguvernér ČNB a nynější český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09/STAN) zdůraznil, že cílem reformy není sjednocení sazeb, ale zrušení výjimky pro nedanění při pohybu zboží přes vnitřní hranice, a tím i omezení rizika podvodů, které tohoto využívají. „Oproti stávajícímu dočasnému systému výběru DPH bude nový systém jednoduší, bude odrážet nové, dříve nevyužívané postupy (digitální ekonomiku) a sníží ztráty při výběru,“ uvedl.

Parlament komisi také vyzval, aby při jednáních o jednotných pravidlech systému DPH zvážila výhody přenesení daňové povinnosti, kdy daň platí koncový zákazník, a nikoli dodavatelé (takzvaná reverse charge). O zavedení tohoto systému v pilotním projektu v České republice usiluje ministr financí Andrej Babiš. 

Proč je dobré téma sledovat?
Daň z přidané hodnoty je jedním z nejdůležitějších a rostoucích zdrojů příjmů členských států i z takzvaných vlastních příjmů EU. V roce 2014 představovala DPH 17,667 miliardy eur, což je 12,27 % celkových příjmů evropského bloku.
 

Původní článek naleznete zde.