Upadající právní stát v Polsku
02.01.2023
Od roku 2018 se díky justičním reformám vládnoucí strany Právo a spravedlnost zvýšilo riziko politických zásahů do nezávislosti soudců, výběru a odvolávání soudců a k narušování právního státu a práva na spravedlivý proces. Tento stav chce Evropská unie změnit, proto Polsku prozatím nebylo kvůli porušování právního státu vyplaceno 35,4 miliard EUR z Plánu obnovy a odolnosti, ani 75 miliard EUR z Fondu soudržnosti.
Proti Polsku bylo ohledně porušování právního státu Soudním dvorem EU (dále jen „SDEU“) vedeno několik řízení, rozhodnutí vydal také Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“), opakovaně vyjadřoval obavy Evropský parlament a kroky ke zlepšení situace podnikla také Komise.
V průběhu roku 2019 SDEU rozhodl, že polská reforma snižující věk odchodu do důchodu soudců Nejvyššího soudu je v rozporu s právem EU. Za nezávislou a nestrannou nelze dle SDEU považovat ani kárnou komoru polského Nejvyššího soudu. V dubnu 2020 Komise zahájila proti Polsku řízení o nesplnění povinnosti týkající se "náhubkového zákona", který vstoupil v platnost v polovině února 2020. Dle Komise několik prvků nového zákona porušuje právo Unie a disciplinární režim by mohl být využit jako politická kontrola obsahu soudních rozhodnutí.
V roce 2021 situace dále eskaluje, v březnu SDEU v řízení o předběžné otázce rozhodl, že postup jmenování soudců Nejvyššího soudu v Polsku může být v rozporu s právem EU, a to z důvodu neexistence účinné soudní kontroly rozhodnutí Národní rady soudnictví (KRS). Komise podala žalobu k SDEU, dne 15. července 2021 SDEU prohlásil ústřední část reformy soudnictví v Polsku za neslučitelnou s právem EU. Téhož dne Komise zahajuje proti Polsku řízení o nesplnění povinnosti a 27. října 2021 ukládá SDEU Polsku povinnost zaplatit penále ve výši 1 milionu EUR denně. V říjnu 2021 je polským Ústavním soudem rozhodnuto, že dva základní články zakládajících smluv Evropské unie jsou neslučitelné s polskou Ústavou, čímž dochází k odmítnutí vymahatelnosti práva EU v Polsku. Polským soudům otevírá toto rozhodnutí cestu k tomu, aby ignorovaly rozhodnutí SDEU a řešily tak zásahy polské vlády do nezávislosti soudů. Evropský soud pro lidská práva (dále také jen „ESLP“) v druhé půlce roku 2021 rozhodl, že volba soudců polského Ústavního soudu v roce 2015 byla neregulérní, a porušila tak právo stěžovatele na "soud zřízený zákonem“. Na to dne 24. listopadu 2021 polský Ústavní soud rozhodl, že čl. 6 (EÚLP), který zaručuje spravedlivý proces před nezávislým soudem, není v souladu s polskou ústavou, pokud se týká polského ústavního tribunálu jako soudu.
Výše uvedené události vedly k tomu, že Komise pozastavila schválení polského Plánu obnovy a odolnosti (Recovery and Resilience Plan) z důvodu porušování právního státu a stále existující disciplinární komory Nejvyššího soudu. V reakci na to polská dolní komora Parlamentu (Sejm) v květnu 2022 schválila návrh zákona, který ruší disciplinární komoru Nejvyššího soudu. Následně Komise i přes kritiku a mnohé výtky doporučila Radě schválit Plán obnovy a odolnosti Polska, ve výši 35,4 miliard EUR, z toho 23,9 miliard EUR v grantech a 11,5 miliard EUR v půjčkách. Rada plán obnovy a odolnosti schválila, vyplacení prostředků je však podmíněno splněním milníků a cílů, včetně reformy stávajícího kárného režimu vůči soudcům a státním zástupcům – musí být právně závazným způsobem zaručena nezávislost polských soudců. V červenci 2022 byl u polského Nejvyššího soudu zřízen nový orgán s názvem Komora profesní odpovědnosti. Koncem listopadu 2022 se soudce Igor Tulea, symbol opozice vládních reforem omezujících nezávislost soudů, který byl odvolán, protože v roce 2017 vydal kritické rozhodnutí strany Právo a spravedlnost, vrátil zpátky na okresní soud ve Varšavě. V polovině prosince 2022 navrhla Polská vláda nové reformy soudního systému, aby splnila požadavky na uvolnění finančních prostředků EU. Koncem roku 2022 poté Polsko podalo stížnost k SDEU, aby rozhodl o zastavení denní pokuty ve výši 1 milionu EUR, v současnosti v souhrnu překračující výši 400 milionů EUR.
Nejisté je také vyplacení peněz z Fondu soudružnosti (Cohesion Funds). Polsko je dlouhodobě největším čistým příjemcem v EU a mělo v rámci nového víceletého finančního rámce na období 2021-2027 získat z Fondu soudržnosti 75 miliard EUR a 31 miliard EUR ze samostatného fondu, který má být určen polským regionům. Na rozdíl od Maďarska, proti Polsku mechanismus podmíněnosti (Conditionality Mechanism) spuštěn nebyl. Věra Jourová k této věci 19. září 2022 uvedla, že nyní, kromě Maďarska, analyzují situaci i v jiných zemích. V případě Polska nemají nyní dostatečné důkazy o korupci, střetu zájmů a potřebném typu podvodu, aby bylo možné použít mechanismus podmíněnosti. Komise však 18. října oznámila, že nemůže zahájit platby z politiky soudržnosti pro Polsko. Důvodem je nesplnění podmínek týkajících se nezávislosti justice a tedy nesplnění podmínek umožňujících čerpání z fondů EU.
Vypadá to, že se situace nyní, díky tlaku EU, alespoň částečně obrací k lepšímu, bylo by však naivní si myslet, že je tímto právní stát v Polsku zcela obnoven.