V Evropě společně proti pandemii. S námi či bez nás?
05.05.2020
Vznik těchto (nelegislativních) textů je vždy složitý, neb vyžadují pro schválení velkou míru kompromisu. Člověk musí akceptovat, že se do textu dostanou nejen jeho názory, ale i (z jeho pohledu) aspoň trochu smysluplné názory ostatních. Naštěstí, na rozdíl od domácí parlamentní politiky, která obvykle stojí na relativně úzké vládní většině a která velmi neochotně s opozicí spolupracuje, je toto "zadání" v EP poměrně obvyklé.
I proto se hlavní politické frakce – Renew, EPP, S&D a Verts/ALE rozhodly, že vytvoří společný návrh a alespoň do jisté míry budou spolupracovat na jeho prosazení při hlasování.
Jak jistě mnozí již ví, poslanci Evropského parlamentu se seskupují na základě nadnárodních politických skupin (tzv. frakcí), tyto frakce jsou tvořené podobně smýšlejícími národními stranami. Národní strany, respektive poslanci národních stran, byli zvoleni v jednotlivých členských státech. Frakce v podstatě většinou tvoří více politických stran z jednotlivých států. V současném volebním období (2019-2024) je v Evropském parlamentu 7 politických skupin s následujícím zastoupením českých politických stran. Politická skupina EPP zastoupena poslanci z TOP 09, KDU-ČSL a STAN. Renew zastoupena poslanci politického hnutí ANO. ECR zastoupena poslanci ODS. Verts/ALE zastoupena Piráty. ID zastoupena poslanci SPD. GUE/NGL zastoupena poslankyní za KSČM. Ve frakci S&D není české zastoupení.
O tom, co se do textu dostalo, píše krátký text kolega Jan Tlamycha.
Ovšem zajímavější z českého pohledu je výsledek hlasování. Společný cíl frakcí získat poměrně širokou podporu při hlasování pléna (s neobvykle vysokou účastí poslanců) byl splněn. Pro rezoluci hlasovalo 395 poslanců, proti 171 a zdrželo se 128.
Pozoruhodný je i pohled na to, jak hlasovali poslanci jednotlivých zemí. Především ti z ČR. Z českých MEPs rezoluci podpořilo jen 5 poslanců (všichni za politickou skupinu EPP), proti bylo 8 poslanců (převážně z ODS, která je členem politické skupiny ECR a z Pirátů, kteří jsou členy politické skupiny Verts/ALE) a zdrželo se rovněž 8 (převážně z ANO, které je členem politické skupiny Renew). Tento zmíněný výsledek se zcela vymyká tomu, jak hlasovaly poslanecké skupiny z dalších zemí. Například:
Rakousko – podpořilo rezoluci celkem 13 poslanců (převážně EPP, S&D a Renew), proti byli 3 poslanci (frakce ID) a zdrželi se také 3 poslanci (frakce Verts/ALE).
Slovensko – podpořilo rezoluci celkem 11 poslanců (převážně EPP, S&D, Renew), proti byli 2 poslanci (frakce NI) a zdržel se 1 (ECR).
Belgie – rezoluci podpořilo celkem 11 poslanců (převážně EPP, S&D a Renew). Proti byli 3 poslanci (ID) a zdrželi se hlasování 7 poslanců (převážně ECR a Verts/ALE).
Slovinsko – rezoluci podpořilo celkem 6 poslanců (převážně EPP, S&D a Renew) a zdrželi se hlasování 2 poslanci (EPP).
Nabízí se několik vysvětlení:
V naší politice je mnohem méně lidí, kteří jsou ochotni nalézat vzájemně přijatelné kompromisy a tím akceptovat i pohledy odlišné. A pokud není rozhodnutí dostatečně blízké jejich pohledu, nepodpoří ho. Vzhledem k tomu, že v minulých letech již pár těchto situací nastalo, zřejmě na tom něco bude.
Principiálně v některých situacích odmítáme, že by mělo existovat společné řešení, určitý společný přístup a že právě touto cestou se dobereme k lepšímu výsledku. Občas se to projevuje v rozpočtových debatách či stanovování společných cílů pro Unii, a zřetelně je to vidět na našem přístupu k euru. V otázce pandemie, která z podstaty věci nezná hranic, je to pohled opravdu zvláštní, pokud tedy nechceme na našich hranicích vztyčit nejen ostnatý plot, ale i velmi vysokou zeď.
Poslanci pro rezoluci nehlasující v ní buď našli něco podstatně špatného, nebo naopak nenašli něco zásadně dobrého, což je vedlo k jejímu odmítnutí nebo nepodpoře. Potom by bylo ovšem dobré vědět, jaké body to jsou a jak moc blízký je tento argument argumentům popsaným výše.
Být jiný než ostatní jistě není špatná věc. A často se v historii stalo, že menšina měla pravdu a většina se, někdy osudně, mýlila. Navíc, případ rezoluce v EP, navíc schválený i "bez většiny z nás" jasnou většinou, jistě není zlomový bod. Ale je více než vhodné si vždy položit otázku, co je důvodem této odlišnosti. Zamyslet se, jak by "svět podle nás" měl vypadat a z jakého důvodu ho nepodporují ti ostatní.