Větší či menší škody...
18.01.2018
Včera odpoledne, po pravidelné debatě se skupinkou brexitových kolegů ze skupiny, jsem se ještě chvíli bavil s Michelem Barnierem, vyjednavačem unijní sedmadvacítky. Pro zjednodušení máme varianty, o kterých může Unie vyjednávat, jsou na jedné stránce papíru (brzy přiložím).
Pokud ale vezmeme v úvahu rétoriku Londýna, vše směřuje ke druhému nejslabšímu modelu budoucí spolupráce. Jde o jedinou možnost, která odpovídá jasným požadavkům Londýna - o obchodní dohodu, kterou máme třeba s Kanadou či Jižní Koreou. Očekávání Londýna, že tato dohoda upraví režim v oblastech, o které stojí (hlavně finančnictví) a další ponechá stranou, je návrh, který opravdu neuspěje. To, že na vyjednání bude extrémně málo času (asi 2 roky) bude také problém....
Další zádrhel na cestě bude přechodné období, které by po Brexitu (březen na rok) mohlo ochránit tamní firmy před buďto chaosem, nebo jednorázovým zhoršením podmínek.
Nevím, zda poslancům ve Westminsteru dochází, že toto je možné, jen pokud po jeho trvání bude Londýn plně respektovat unijní právo, což trochu odporuje tomu, co si zřejmě tamní zákonodárci mysleli při schvalování nové normy. Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu totiž odsouhlasili právní odluku od Evropské unie, klíčový zákon o ukončení nadřazenosti unijního práva nad britskými zákony (který nyní směřuje do Sněmovny lordů).
Hrozí tak opravdu nehezký výsledek, který již tak vysoké náklady Brexitu (podstatně vyšší v VB než v Unii) ještě zvýší. Pokud tamní politici nepochopí, co je možno vyjednat, a co ne, dosáhne dalšího vítězství pan Farage - dojde k chaosu plnému tvrdému Brexitu, tedy ukončení velmi blízkých ekonomických vazeb VB a EU bez vzniku nového systému pravidel, na který by se firmy mohly připravit...