Výsledky plenárního zasedání z 11. až 14. září
18.09.2017
Juncker: Evropa není a nebude pevností
Ve středu 13. září přednesl před poslanci EP předseda Komise Jean-Claude Juncker výroční projev o stavu Unie. Vyjmenoval v něm pět klíčových iniciativ, na níž by se měla Komise zaměřit. Věnoval se také svému osobnímu scénáři pro budoucnost Evropy. Koho by zajímala má reakce, může se na ní podívat zde.
Na rozpravě k dieselgate jsem ve svých "šedesáti vteřinách slávy" nebyl moc pozitivní. Bohužel. Proč, pochopíte ve videu. Dieselový skandál je výsledkem selhání automobilového průmyslu, selhání technického, ekonomického a morálního. A taky selhání principu právního státu. "Špatná" auta jsou stále na silnicích a zdraví lidí je ohroženo.
Veřejná WIFI v malých i odlehlých obcích
V Evropském parlamentu jsem podpořil nově vznikající program Wi-Fi pro Evropany, v rámci kterého EU poskytne 120 miliónů euro na kvalitní veřejné internetové připojení v odlehlých oblastech. Jak jsem zdůraznil, jde o to peníze vynaložit tam, "kde to jinak nejde" a "nesoutěžit s trhem". Jde o symbolicky krok, ale snad bude sloužit jako inspirace, tedy začátek konce vyloučení některých komunit od přístupu k této klíčové službě dneška. Více si k tomu můžete přečíst zde.
A o čem dalším jsme hlasovali?
Opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu
Podpořil jsem revizi nařízení z roku 2010, která je důležitým článkem vznikající energetické unie a vede ke zvýšení energetické bezpečnosti EU. Za efektivní způsob, jak dosáhnout vyšší úrovně energetické bezpečnosti, považuji regionální přístup k posuzování rizik a vytvoření plánů preventivních a zmírňujících opatření včetně mechanismu zajišťujícího, aby řešení dohodnutá v jednotlivých regionech společně tvořila efektivní a kompatibilní celounijní rámec energetické bezpečnosti.
Fungování franšíz v maloobchodním odvětví
Podpořil jsem zprávu, která na franšízu nahlíží jako na dobrovolně uzavřené smluvní partnerství mezi podnikateli nebo fyzickými či právnickými osobami, které jsou navzájem právně a finančně nezávislé, a jako obchodní model, jenž podporuje nové podniky a vlastnictví malých podniků. Souhlasím s tím, aby Komise monitorovala, zda u franšíz v EU nedochází k nekalým obchodním praktikám a aby případně problém řešila s národními dohledovými orgány. Jsem přesvědčen, že nová legislativa v této oblasti není nutná. Sávající právní nástroje jsou dostatečné a jistě by bylo účelné doplnit je výměnou osvědčených postupů mezi členskými státy, v níž by mohla Komise sehrát koordinační roli.
Dopad mezinárodního obchodu a obchodních politik EU na globální hodnotové řetězce
Podpořil jsem zprávu, protože jsem přesvědčen, že jak státy, tak podniky by měly ve výrobním řetězci plně dodržovat lidská práva a normy bezpečnosti potravin u zboží propouštěného do volného oběhu na evropském trhu. Pokud jde o odpovědnost podniků, jsem zastáncem podpor iniciativ soukromého sektoru, jako jsou kodexy chování, označování, sebehodnocení a sociální audity, které mimochodem v poslední době přispěly ke zlepšení norem v oblasti lidských práv a práv pracovníků v globálních hodnotových řetězcích. Za důležitý nástroj považuji rovněž dohody o volném obchodu, do nichž by měly být začleňovány odpovídající doložky.
Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS): pokračující platnost stávajících omezení rozsahu činností v oblasti letectví a příprava provádění celosvětového tržního opatření od roku 2021
Podpořil jsem zprávu reagující na zavádění celosvětového systému kompenzací a snižování emisí uhlíku v mezinárodní letecké dopravě (CORSIA), podle něhož budou mít letečtí provozovatelé, kteří překračují základní úroveň emisí, povinnost nakupovat kompenzační povolenky s cílem dosáhnout do roku 2021 v letecké dopravě uhlíkové neutrálnosti. Tato základní úroveň bude vypočítána jako průměr emisí v letech 2019–2020. V kontextu širší reformy EU ETS pro období 2021–2030 jsem podpořil pozměňovací návrhy mající za cíl zajištění souladu s touto reformou, jako je snížení objemu povolenek v odvětví letecké dopravy o 10 % oproti jejich průměru za období 2014–2016 (stejné omezení je navrženo i pro další odvětví), nárůst dražených povolenek z 15 % na 50 % a vyčlenění příjmu z nich na financování v oblasti změny klimatu.
Zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030
Podpořil jsem zprávu, jejímž východiskem je komplexnost vztahu mezi zemědělstvím a lesním hospodářstvím a změnou klimatu. Tento komplexní vztah přináší výzvy pro odvětví zemědělství a lesního hospodářství, aby sehrávalo klíčovou úlohu v oblasti změny klimatu. Zpráva správně zdůrazňuje pohlcení jako klíčovou vlastnost lesa vyplývají ze schopnosti rostlin a půdy absorbovat a zadržovat skleníkové plyny z atmosféry prostřednictvím fotosyntézy. V EU např. lesy absorbují ekvivalent téměř
10 % celkových emisí skleníkových plynů EU každý rok a představují velkou zásobu uhlíku. Mimo to mohou mít výrobky z vytěženého lesa velmi pozitivní substituční účinky, pokud se použijí jako stavební materiál (nahrazení energeticky náročných produktů a zachycování uhlíku) nebo spalování biomasy pro energetické účely (nahrazení fosilních paliv však způsobuje emise skleníkových plynů). Podpořil jsem proto pozměňovací návrh své frakce umožňující zvýšení těžby v členských státech založené na udržitelném obhospodařování lesů a na strategii členských států, mimo jiné za předpokladu, že obhospodařovaná lesní půda zůstane úložištěm skleníkových plynů.
Vývoz zbraní: provádění společného postoje 2008/944/SZBP
Zdržel jsem se při závěrečném hlasování, protože nesouhlasím s posílením úlohy orgánů EU, pokud jde o proces udělování licencí na úrovni členských států. Nesouhlasím také s vytvořením mechanismu sankcí udělovaným členským státům, které nedodržují společný postoj EU. Společný postoj EU a kritéria v něm uvedená mají spíše zahraničněpolitickou, než právní povahu, a proto není vhodné, a naopak by mohlo být zneužitelné, doplňovat jej sankcemi. Vývoz zbraní by měl zůstat v kompetenci členských států, které za něj v konkrétních případech také nesou politickou, případně mezinárodní odpovědnost.
Korupce a lidská práva ve třetích zemích
Podpořil jsem zprávu vyzývající ke společným opatřením na mezinárodní úrovni, jejichž cílem bude předcházet korupci a bojovat proti ní. Rád bych vyzdvihl část zprávy zaměřenou na daňové ráje, podle níž je třeba, aby EU na všech příslušných mezinárodních fórech prosazovala jako prioritu boj proti daňovým rájům, bankovnímu tajemství a praní peněz, odstranění nadměrného služebního tajemství, dosažení veřejného podávání zpráv nadnárodních společností podle jednotlivých zemí a zavedení veřejných rejstříků skutečných vlastníků společností. Sdílím názor, že většina nástrojů pro boj s vyhýbáním se daňovým povinnostem a daňovými úniky je vhodná i pro boj proti korupci a praní peněz.
Požadavky na přístupnost u výrobků a služeb
Podpořil jsem zprávu o Evropském aktu přístupnosti, které se podle mého názoru daří dosáhnout správné rovnováhy mezi potřebami osob se zdravotním postižením, vytvořením možnosti pro inovaci nových produktů a služeb a zároveň snížením nepřiměřených nákladů pro podniky. Pravidlo, že všechny výrobky nebo služby včetně e-knih nebo bankovních či letištních terminálů musí být přístupné alespoň dvěma smysly, považuji za odpovídající míru ochrany potřeb zdravotně postižených. Podpořil jsem rovněž výjimky pro mikropodniky a mírnější režim pro malé a střední podniky a omezení působnosti směrnice na budovy jen pokud jde o nové budovy nebo rozsáhlé renovace těch stávajících.
Evropské fondy rizikového kapitálu a evropské fondy sociálního podnikání
Podpořil jsem zprávu, jejímž cílem je zvýšit úspory z rozsahu, snížit transakční a provozní náklady, posílit hospodářskou soutěž a rozšířit možnosti výběru pro investory a tím více otevřít trh s kvalifikovanými fondy rizikového kapitálu a kvalifikovanými fondy sociálního podnikání. Jsem přesvědčen, že k otevření tohoto trhu přispívá i rozšíření základny potenciálních správců. To by mělo být přínosem pro podniky, které usilují o investice, neboť jim poskytne přístup k financování z větší a různorodější škály zdrojů rizikového investování. Na rozdíl od investic do fondů rizikového kapitálu, pro které by měl být zachován minimální vstupní vklad ve výši 100 000 EUR pro neprofesionální investory (vzhledem ke své dlouhodobé a nelikvidní povaze nejsou přímo vhodné pro jiné retailové investory), u fondů sociálního podnikání by prahová hodnota 100 000 EUR měla být snížena na 50 000 EUR. Zlepšil by se tak přístup k financování zejména pro menší podniky působící v sociální oblasti, které jsou pro banky méně důvěryhodné, neboť své zisky znovu investují do svých projektů, a tak nesplňují minimální požadovanou návratnost u kapitálových požadavků bank. Tento krok by rovněž rozšířil spektrum investičních možností neprofesionálních investorů, kteří by získali možnost podporovat podniky s pozitivním sociálním dopadem.