Výsledky plenárního zasedání z 3. až 6. července
17.07.2017
Ve středu 5. července patřil dopolední program přednostní rozpravě s estonským premiérem Jürim Ratasem a místopředsedou Komise Andrusem Ansipem o přípravě summitu G20, který proběhl ve dnech 7. a 8. července v Hamburku, a o prioritách estonského předsednictví Rady, které bylo oficiálně zahájeno 1. července. Nejvíce diskutovanými tématy pro summit G20 byly změna klimatu, zaměstnanost a také migrace. Pokud jde o priority estonského předsednictví, poslanci ocenili především důraz kladený na inovace a digitální témata. Připomněli také, že občané očekávají, že se EU bude zabývat migrací, změnou klimatu, bezpečností a sociální nerovností.
Během úterního hlasování EP jednoznačně podpořil jmenování bulharské kandidátky Marije Gabrielové komisařkou pro digitální ekonomiku a společnost. Pokud bude volba formálně potvrzena také Radou, nahradí M. Gabrielová v Komisi bývalou místopředsedkyni pro rozpočet a lidské zdroje Kristalinu Georgievovou. Slyšení kandidátky ve věcně příslušných parlamentních výborech se uskutečnilo v úterý 20. června a poslance zajímala především její odborná způsobilost a znalost navrhovaného portfolia. Pro jmenování M. Gabrielové hlasovalo 517 poslanců, 77 bylo proti a 89 se zdrželo hlasování.
Ve čtvrtek 6. července dopoledne poslanci prostřednictvím přednostní rozpravy projednali dva legislativní návrhy, díky nimž má být usnadněn nevidomým či jinak zrakově postiženým osobám přístup k dílům a jinak autorsky chráněným předmětů. Tyto návrhy uvádí do souladu právo Unie a mezinárodní závazky EU podle Marrákešské smlouvy. Pro nevidomé a jejich spolky bude podle nových pravidel o mnoho jednodušší převést knihy a jiné tištěné materiály do lépe přístupných formátů (Braillovo písmo, audioknihy apod.), neboť nebudou muset získat povolení od držitele autorských práv. Podle odhadů se v rámci EU podíl knih dostupných ve formátech vhodných pro zrakově postižené pohybuje v rozmezí 7 – 20 %.
Uzavření dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Kubou bylo na programu zasedání v úterý 4. července odpoledne. Následující den EP během hlasování tuto historicky první dohodu mezi EU a Kubou podpořil. Dohoda by měla přispět k růstu vzájemného obchodu a posílit dialog a ekonomickou spolupráci. Poslanci během rozpravy také zdůraznili, že by Kuba měla bezodkladně ratifikovat lidskoprávní úmluvy OSN, a připomněli, že dohoda obsahuje ustanovení, umožňující pozastavení její platnosti v případech, kdy nebudou respektována lidská práva. Právě kvůli jejich hrubému porušování dohodu řada poslanců kritizovala. Dohodu, která byla vyjednávána od dubna 2014 a podepsána v prosinci loňského roku, musí ještě ratifikovat všechny členské státy. EP také přijal doprovodnou rezoluci, která se týká demokratizace země a respektu k lidským právům. Ve středu 5. července odpoledne poslanci projednali zprávu Komise o Turecku za rok 2016 a ve čtvrtek k ní přijali nelegislativní usnesení poměrem hlasů 477 (pro): 64 (proti): 97 (zdrželo se hlasování). Vyjádřili v něm obavy nad regresem Turecka v oblasti právního státu, ochrany lidských práv, svobody médií a boje proti korupci. Odsoudili také tureckým prezidentem opakovaně deklarovanou podporu znovuzavedení trestu smrti. Pokud bude v Turecku balíček ústavních reforem přijat v nezměněné podobě, žádá EP okamžité formální pozastavení přístupových jednání. Na podzim pak EP plánuje vyslat do Ankary ad-hoc delegaci s cílem obnovit parlamentní dialog mezi EU a Tureckem.
Ve čtvrtek 6. července poslanci schválili mandát pro nový zvláštní výbor EP s dvanáctiměsíční mandátem, který by měl pomoci vyřešit legislativní a praktické nedostatky boje proti terorismu v EU. Mezi hlavní úkoly výboru bude patřit analýza provádění stávajících opatření v oblasti ochrany vnějších hranic, nedostatků při sdílení informací v oblasti soudnictví a vymáhání práva, ale také informací od zpravodajských služeb mezi členskými státy, radikalizace a účinnosti deradikalizačních programů, praní špinavých peněz a financování terorismu nebo interoperability evropských databází pro sdílení informací. Výbor bude mít třicet členů. Přestože velké množství poslanců podporuje myšlenku jednotného sídla EP, formální debata na toto téma proběhla vůbec poprvé ve středu 5. července večer. Předseda EP Antonio Tajani se jednoznačně vymezil proti návrhu přemístit do štrasburského sídla EP Evropskou lékovou agenturu (EMA), která zatím sídlí v Londýně. Iniciativa Single Seat Campaign složená z poslanců EP, která myšlenku jednotného sídla EP aktivně prosazuje, navrhuje například setkání zástupců EP s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, zařazení otázky na program Evropské rady nebo parlamentní průzkum veřejného mínění. Sledovanou událostí červencového plenárního zasedání bylo slavnostní otevření nové budovy EP pojmenované po Václavu Havlovi ve středu 5. července. EP mu tím vyjádřil uznání za jeho občanskou odvahu, odhodlanost k obraně principů lidských práv a evropanství. V úterý v poledne pak poslanci vyjádřili poctu Simone Veilové, první předsedkyni přímo voleného EP, která zemřela 30. června. K dalším bodům programu plenárního zasedání patřilo přijetí návrhu směrnice o zveřejňování informací o dani z příjmu ze strany některých podniků a poboček a směrnice o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie.