Výsledky říjnové Evropské rady 

Klíčové body

Ještě před zasedáním Evropské rady premiér B. Sobotka a další předsedové vlád zemí Visegrádské skupiny povečeřeli s předsedou Komise Jeanem-Claudem Junckerem. Premiéři zemí Visegrádské skupiny při večeři zdůraznili, že pro nadcházející měsíce bude klíčová jednota členských států a že EU27 se musí vyvarovat jakéhokoliv dělení na východ či západ. Na večeři byly diskutovány rovněž otázky dvojí kvality potravin, směrnice o vysílání pracovníků, fungování vnitřního trhu EU nebo jednání o Brexitu.

Během prvního dne Evropské rady se lídři shodli na pokračování pomoci africkým zemím. Členské státy EU se zavázaly, že zajistí, aby severoafrická část unijního svěřeneckého fondu pro Afriku měla k dispozici dostatečné finanční prostředky. Tématem jednání byla i reforma evropského azylového systému, které se bude věnovat i prosincová Evropská rada.

Hlavy států a předsedové vlád navázali na Digitální summit v Tallinnu. Podpořili rozvoj evropské datové ekonomiky, přeshraniční elektronický obchod, výstavbu sítí nové generace či zajištění obrany před kybernetickými hrozbami.

Další část jednání Evropské rady patřila prohlubování obranné spolupráce. Lídři EU potvrdili, že do konce roku by mělo dojít ke spuštění Stálé strukturované spolupráce (PESCO), která umožní intenzivní spolupráci členských států s cílem posílit schopnost vést náročné společné mise. Evropská rada se shodla, že v příštím roce by mělo dojít ke spuštění nového programu EU k financování vývoje obranných technologií. ČR má zájem na tom, aby se tato spolupráce zaměřila také na malé a střední podniky, tak aby mohly z výhod čerpat i české firmy. To se podařilo prosadit i do závěrů Evropské rady.

Závěrečným tématem prvního dne byly vnější vztahy. Hlavy států a předsedové vlád jednali o vztahu s Tureckem, které nadále zůstává klíčovým partnerem EU v zásadních oblastech, jako jsou boj proti terorismu, či zvládání migračních tlaků. Evropská rada nicméně nadále trvá na tom, aby Turecko dbalo na standardy vyžadované od kandidátské země, včetně ochrany lidských práv.

Během druhého dne jednání se lídři zemí EU věnovali budoucnosti EU a pokroku vyjednávání o vystoupení Velké Británie z EU. Předseda Evropské rady Donald Tusk v rámci diskuse o budoucnosti evropské integrace představil plán na další kroky v reformě EU. Evropští státnici uvedli, že ve vyjednáváních o odchodu Velké Británie z EU zatím nebylo dosaženo dostatečného pokroku. Lídři EU-27 řešili také přesun unijních agentur z Velké Británie. Česká republika kandiduje na přesídlení Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA).

Východiska pozice ČR

Pro vládu ČR je důležité, aby všechny iniciativy byly diskutovány ve formátu EU- 27. Tento trend by měl potvrdit také prosincový Eurosummit, který by měl být otevřen všem členským státům bez ohledu na to, zda platí eurem či nikoliv.

V otázce migrační politiky považuje česká vláda za zásadní předpoklad pro předcházení dalším krizím pomoc třetím zemím a ochranu vnějších hranic. ČR patří k jedné z nejaktivnějších evropských zemí, nedávno navýšila příspěvek do společného fondu na řešení migrace v Africe o 1 milion eur.

V oblasti kyberbezpečnosti má ČR řadu zkušeností. Vláda je proto připravena podílet se aktivně na posilování odolnosti EU proti kybernetickým hrozbám. Česká vláda rovněž již schválila zapojení ČR do PESCO.

Pro vládu ČR je důležité, aby alespoň jedna z agentur, které nyní sídlí ve Velké Británii, byla umístěna v duchu geografické vyváženosti do nového členského státu. I proto vláda podporuje kandidaturu Slovenska na umístění lékové agentury. Výsledné rozhodnutí vzejde z hlasování v listopadu.

Předpokládaný další vývoj

Příští setkání Evropské rady se bude ko- nat 14. a 15. prosince.