Vysvětlení mého hlasování z 13. - 16. ledna
24.01.2020
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu
Podpořil jsem usnesení, které je reakcí Parlamentu na sdělení Komise o Zelené dohodě pro Evropu (Green Deal for Europe). Cílem Zelené dohody je klimatická neutralita, ochrana životního prostředí, udržitelné využívání zdrojů a kvalitní život lidí na celé planetě. Dohoda má podporovat integrovaný, vědecky podložený přístup a zahrnovat všechna odvětví a také zdůrazňuje roli Evropské unie v globálních výzvách spojených se změnou klimatu a zhoršování životního prostředí.
Usnesení navazuje na předešlé usnesení Evropského parlamentu, na mezinárodněprávní dokumenty jako například Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu, Pařížskou dohodu nebo Agendu OSN pro udržitelný rozvoj a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Navazuje a zohledňuje také zprávy odborných orgánů mezinárodních institucí o stavu životního prostředí. Je tak logickým dalším krokem ve snaze o lepší životní prostředí.
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o provádění a monitorování ustanovení týkajících se občanských práv v dohodě o vystoupení (2020/2505(RSP))
Podpořil jsem usnesení, které se vyjadřuje k části dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské Unie. Tato část dohody zajišťuje všem lidem z členských zemí EU žijícím na území Velké Británie minimální jistoty i po vystoupení, například možnost získání trvalého pobytu, právo vstupu a úpravu základních lidských práv a svobod. Ve Spojeném království v současnosti pobývá asi 3.2 milionu občanů zbývajících 27 členských států EU, kteří potřebují záruky práv v přechodném období i po vystoupení Velké Británie z EU. Mezi ně patří samozřejmě i cca 35 tisíc občanů ČR. Usnesením dává Evropský parlament najevo, že trvá na ochraně legitimních práv občanů EU a shledává potřebu to i krátce před uskutečněním brexitu zdůraznit.
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky – výroční zpráva (2019/2136(INI))
Dnešní doba s sebou nese přímé i nepřímé hrozby související s nestabilitou v našem nejbližším sousedství i vzdálenějších regionech, což si Evropský parlament uvědomuje. Stejně tak pozoruje i snahu některých globálních aktérů prosadit svou sílu a vliv prostřednictvím destabilizujících aktivit především hybridní povahy. Považuji proto za nezbytné, aby EU reagovala na všechny bezpečnostní výzvy rychle, důsledně a účinně, jednotně a ve shodě se spojenci, partnery a dalšími organizacemi, tak jak je v této výroční zprávě popsáno. Za tím účelem je nutné rozvíjet a posilovat evropskou strategickou autonomii, která bude mimo jiné záviset na schopnosti formulování komplexní společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Proto jsem i podpořil výzvu k přechodu od jednomyslnosti ke kvalifikované většině, což je na rozhodnutí Evropské rady.
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o postoji Evropského parlamentu ke konferenci o budoucnosti Evropy (2019/2990(RSP))
Podpořil jsem usnesení, protože se domnívám, že Evropská unie je neustále se vyvíjecí organizací, která musí reagovat na současné výzvy a otázky. Považuji za důležité, že volební účast do Evropského parlamentu v roce 2019 se zvýšila, což ukazuje na rostoucí zájem občanů o EU. Domnívám se proto, že konference o budoucnosti Evropy, jejíž uspořádání Parlament usnesením podpořil, je správným krokem ke zvýšení zapojení občanů do rozhodování o budoucnosti Unie. Aby však tato konference mohla přinést maximální užitek, bude důležité najít vhodný způsob, jak ji strukturovat včetně vytvoření optimálního zadání jako východiska pro diskusi občanů a s občany.
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o zvláštní režim pro malé podniky, a nařízení (EU) č. 904/2010, pokud jde o správní spolupráci a výměnu informací za účelem monitorování správného uplatňování zvláštního režimu pro malé podniky (13952/2019 – C9-0166/2019 – 2018/0006(CNS)) (Společný systém daně z přidané hodnoty, pokud jde o zvláštní režim pro malé podniky)
Podpořil jsem legislativní usnesení o návrhu Rady, kterým se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému DPH a nařízení č. 904/2010. V současnosti malé a střední podniky nemají pro obchodování v rámci EU nastaveny rovné podmínky a jsou kvůli povinnostem v oblasti DPH v jiných členských státech odrazovány od provádění přeshraničních transakcí nebo působení v jiném členském státě a maximálního využívání příležitostí, které jim nabízí jednotný trh. Účelem návrhu, který jsme schválili, je snížit tuto administrativní zátěž a náklady na dodržování předpisů pro malé a střední podniky a přispět k vytvoření fiskálního prostředí, které malým a středním podnikům pomůže růst a účinněji uskutečňovat přeshraniční obchod.
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran (COP15) Úmluvy o biologické rozmanitosti (2019/2824(RSP))
Podpořil jsem usnesení, které se vyjadřuje k aktuálnímu stavu životního prostředí a navrhuje jednotlivé kroky pro zlepšení situace. Stav životního prostředí se celosvětově zhoršuje doposud nevídanou rychlostí, živočišné i rostlinné druhy vymírají a dalšímu milionu druhů vyhynutí hrozí. Takové změny v biodiverzitě mohou mít závažné dopady pro život lidí po celém světě. Podporuji vypracování celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost na období po roce 2020 a také Métskou chartu o biologické rozmanitosti, která byla přijata skupinou G7. K ochraně a zastavení současného úbytku celosvětové biologické rozmanitosti i k obnově všech jejích prvků je zapotřebí mezinárodního rámce ve formě právně závazné úmluvy. Usnesením jsme vyzvali komisi, aby navrhla strategii, která bude řešit příčiny úbytku biologické rozmanitosti. Je třeba, aby i další orgány EU do svého rozhodování zahrnuly právě prvky prověřování z hlediska vlivu na biologickou rozmanitost. Jedině zvyšování povědomí, informovanost a spolupráce může vést k pozitivním výsledkům.
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2020 o probíhajících slyšeních podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU týkajících se Polska a Maďarska (2020/2513(RSP))
Podpořil jsem usnesení, které se znepokojením konstatuje, že podle zpráv mezinárodních organizací se situace v Polsku i Maďarsku i přes aktivaci čl. 7 odst. 1 SEU zhoršila. Usnesení potvrzuje postoj EP k rozhodnutí Komise a vybízí Radu, aby pokračovala v pravidelných, transparentních a objektivních slyšeních a apeluje na vydání konkrétních doporučení pro dotčené členské státy a stanovení lhůt pro provedení.
Domnívám se, že by bylo vhodné vytvořit unijní mechanismus pro demokracii, právní stát a základní právě v podobě navržené Parlamentem, tak jak je popsáno v usnesení. Tento postup by mohl doplňovat postup podle článku 7 SEU. Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv včetně práv příslušníků menšin, jak je uvedeno v článku 2 SEU a také zakotveno v Listině základních práv Evropské unie a v mezinárodních dohodách o lidských právech, které se všechny členské státy zavázaly dodržovat. Na těchto hodnotách je třeba trvat.
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2020 o Nigérii, zejména o nedávných teroristických útocích (2020/2503(RSP))
Podpořil jsem usnesení, které vyjadřuje solidaritu obyvatelům Nigérie, odsuzuje teroristické útoky a apeluje na další kroky směřující ke zlepšení situace. Je patrné, že nestabilita v Nigérii vážně ohrožuje bezpečnost v regionu i světovou bezpečnost. Zemí již desátým rokem zmítá ozbrojený konflikt, dochází k posilování vlivu džihádistických skupin a častějším teroristickým útokům. je nepřijatelné, že v Nigérii dochází k porušování lidských práv a také k masovému zabíjení. Jakoukoliv formu masového zabíjení a etnických čistek považuji za barbarství a zločin proti lidskosti. Postavení žen a dětí, které je alarmující dlouhodobě, se stále zhoršuje. Podporuji projekt pod vedením EU Struktura pro mír a bezpečnost. Situaci je třeba řešit především na místě a jako společenství založené na úctě k lidským právům a svobodám musíme pro toto řešení poskytnout širokou podporu.
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2020 o orgánech a institucích hospodářské a měnové unie: prevence střetu zájmů po ukončení pracovního poměru ve veřejném sektoru (2019/2950(RSP))
Podpořil jsem usnesení, které reaguje na jmenování končícího ředitele Evropského orgánu pro bankovnictví generálním ředitelem Asociace finančních trhů. Toto jmenování, a tedy přímý přechod z veřejného sektoru po skončení pracovního poměru do soukromého sektoru nastoluje otázku zpřesnění a zpřísnění pravidel EU o střetu zájmů.
Je proto třeba se zamýšlet nad novými nástroji, které v takových situacích jako je přechod z veřejného do soukromého sektoru, nebo i opačným směrem, efektivně zamezí střetu zájmů. Neřešené nebo nedostatečně řešení případy střetu zájmů mohou ohrozit prosazování přísných etických norem v rámci celé evropské správy a také omezit právo na řádnou správu, a tedy mít potenciální dopady na fungování jednotného trhu a zejména pak na důvěru a legitimitu orgánů EU.
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2020 o situaci ve Venezuele po nelegálním zvolení nového předsedy a předsednictva Národního shromáždění (parlamentním převratu) (2020/2507(RSP))
Podpořil jsem usnesení, kterým vyzýváme členské státy, které tak dosud neučinily, aby uznaly mandát prezidenta Guaidóa. Juan Guaidó byl v lednu 2019 zvolen předsedou Národního shromáždění v souladu s právem Venezuely a později se stal také legitimním prozatímním prezidentem Venezuely. Režim bývalého prezidenta Madura, podporovaný například Ruskem nebo Čínou, brání Guaidóvi v tom, aby se ujal vlády a obnovil demokracii v zemi. Porušování lidských práv a hospodářská, sociální a humanitární krize je stále vážnějším problémem, za který nese odpovědnost prezident Maduro odmítající vzdát se moci.
V usnesení vyzýváme orgány EU, aby zintenzivnily svoji snahu o obnovení demokracie ve Venezuele, například i prodloužením sankcí vůči osobám, které jsou odpovědné za porušování lidských práv a represe, případně rozšířením těchto sankcí na rodinné příslušníky.
Výroční zpráva o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky
Podpořil jsem zprávu, která mimo jiné konstatuje, že Unie na nastalé krize a mezinárodní situace reaguje opožděně a přizpůsobuje se jim, ať už politicky, diplomaticky nebo vojensky, příliš pomalu a ve specifické oblasti obrany je slabinou Unie nejenom nedostatek investic, neexistence schopností a nedostatek interoperability, ale také, a možná především, nedostatek politické rozhodnosti. V tomto ohledu jsem přesvědčen, že žádná země není s to sama čelit bezpečnostním výzvám, které vyvstávají na evropském kontinentu a v jeho blízkém okolí, a proto bych považoval za prospěšné, kdyby Evropská rada rozhodla o přechodu k hlasování kvalifikovanou většinou v Radě v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky tam, kde to umožňuje SEU.