Vysvětlení mého hlasování z 16. - 19. dubna
30.04.2018
Závazná roční snížení emisí skleníkových plynů za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody
Podpořil jsem přijetí důležité právní normy, která se vztahuje na přibližně 60 % emisí skleníkových plynů EU nespadajících do systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), včetně dopravy, odpadu, zastavěného prostředí a zemědělství. Měl by napomoci tomu, že v těchto odvětvích dojde k 30% snížení emisí do roku 2030 v porovnání s úrovněmi v roce 2005. Změny jsou nutné za účelem lepší podpory dlouhodobé předvídatelnosti, zajištění soudržnosti s dalšími politikami, zejména cílem EU v oblasti energetické účinnosti, a zajištění dostatečné flexibility a solidarity mezi členskými státy.
Energetická náročnost budov
Podpořil jsem dohodu EP a Rady v 1. čtení, jejímž cílem je zvýšení energetických úspor v budovách. Za tímto účelem zavádí povinnost členských států vypracovat dlouhodobé strategie renovace vnitrostátních fondů budov a mobilizovat soukromé investice do inteligentních budov. Nová legislativa by měla být přínosem jak pro domácnosti a firmy, které ušetří na nákladech na energie, tak pro malé a střední firmy ve stavebnictví, které získají přístup k zakázkám na renovace budov.
Provádění nástroje pro rozvojovou spolupráci, nástroje humanitární pomoci a Evropského rozvojového fondu
Podpořil jsem zprávu, která předkládá řadu doporučení, která mají zlepšit fungování ERF a nástroje pro rozvojovou spolupráci až do konce jejich platnosti v roce 2020 a rovněž nastínit řadu návrhů a zformulovat doporučení s ohledem na nový víceletý finanční rámec, který v následujících měsících předloží Evropská komise. Je třeba najít způsob, jak přes očekáváný negativní dopad brexitu zachovat, nebo spíše zvýšit finanční příspěvek na rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc, pokud opravdu chceme zásadně přispět k vymýcení chudoby a současně odstranit příčiny velké části migračních pohybů, která jsou v současnosti jedním z hlavních deklarovaných cílů politiky EU.
Zlepšení udržitelnosti dluhu rozvojových zemí
Podpořil jsem zprávu, jejímž cílem je vybavit Evropskou unii několika základními pravidly, která by měla vyřešit problém nadměrného zadlužení nebo alespoň pomoci zabránit novým excesům v této oblasti. Je proto třeba zajistit, že poskytování úvěrů rozvojovým zemím bude lépe regulováno. Půjčovat zemím, které se potýkají s korupcí, diskredituje jak věřitele, tak i příjemce. Zpráva obsahuje důležitá doporučení, jako je odrazování od poskytování úvěrů, které nikterak nepřispívají na rozvoj, zapojení parlamentů dlužnických států do rozhodování o využití úvěrů, upřednostňování takových způsobů financování, které nezatíží příští generace, či dohoda na insolvenčním řízení v případě, že některý stát přestane splácet dluhy.
Provádění nástrojů EU pro financování vnější činnosti: přezkum v polovině období v roce 2017 a budoucí uspořádání po roce 2020
Podpořil jsem zprávu, která mimo jiné zdůrazňuje potřebu předvídatelnosti dlouhodobého financování i zavedení předem stanovených částek, které mohou být využity flexibilně. Vzhledem k tomu, že podle stávajících pravidel nemohou být finanční prostředky určené na cíle vnější činnosti přesměrovány ve prospěch jiných cílů, včetně řízení migrace a vnitřní bezpečnosti, měla být zavedena možnost přenést nepřidělené finanční prostředky v rámci celkového rozpočtu nástroje pro vnější činnost na flexibilní nebo naléhavá opatření s tím, že by příslušná částka byla omezena na 10 % původní výše prostředků nástroje a politické cíle nástroje by zůstaly zachovány.
Výroční zprávy za rok 2015 a 2016 o subsidiaritě a proporcionalitě
Podpořil jsem zprávu, která připomíná, že již nyní existuje řada nástrojů, které vnitrostátním parlamentům a občanům umožňují podílet se na každém kroku legislativního postupu a jež zajišťují monitorování dodržování zásad subsidiarity a proporcionality, a vybízí proto k tomu, aby se v plné míře využívaly stávající nástroje a aby se přitom pokud možno zabránilo vytváření složitější administrativní struktury a zdlouhavých postupů za situace, kdy EU usiluje o to, aby byla pro své občany srozumitelná. Vyzývá proto členské státy, aby organizovaly informační kampaně s cílem informovat občany o možnostech jejich zapojení do každé etapy legislativního procesu. Vítám zájem některých vnitrostátních parlamentů hrát pozitivnější a aktivnější úlohu v evropských záležitostech uplatňováním postupu „zelené karty“.
Předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu
Podpořil jsem dohodu EP a Rady v 1. čtení, která představuje pozitivní posun v otázkách vyhýbání se daňové povinnosti a praní špinavých peněz. Skandál Panama Papers znovu ukázal, že je bezpodmínečně nutné zavést účinná pravidla pro ověření skutečného vlastnictví společností a dalších právnických osob. Velký objem zdrojů ztrácejí především rozvojové země v důsledku podezřelých dohod a sítí korupčních aktivit, při nichž jsou využívány anonymní „prázdné“ společnosti a svěřenské fondy. Je proto správnou reakcí posílení předpisů EU v oblasti boje proti praní špinavých peněz a zvýšení transparentnosti, a to také tím, že zohlední zvláštní potřeby rozvojových zemí, na něž má obrovský počet nelegálních finančních toků mimořádný dopad.
Schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a dozor nad trhem s nimi
Podpořil jsem odhodu EP a Rady v 1. čtení, která znamená zpřísnění stávajícího postupu vedoucího k povolení uvést nové vozidlo na trh v EU. Posiluj se role Evropské komise, která bude mít právo dohledu nad systémem, kontroly jednotlivých vozidel a udělování sankcí. Ukázalo se totiž, že národní dohledové orgány, které měly dosud tyto pravomoci plně v rukou, postupovaly mnohdy benevolentně a přivíraly oči nad porušováním evropských předpisů včetně těch emisních. Přísnější pravidla jsou důležitá především pro zdraví Evropanů, jejich cílem je totiž zajistit, aby nová auta uváděná na trh skutečně produkovala nižší emise jedovatých a zdraví škodících oxidů dusíku vznikající při spalování motorů aut.
Ochrana investigativních novinářů v Evropě: případ slovenského novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové
Podpořil jsem usnesení, které vyzývá k řádnému vyšetření případu vraždy slivenského novináře a jeho partnerky a současně na tento případ nahlíží optikou klíčové úlohy, kterou investigativní novináři hrají a měli by hrát coby strážci demokracie a právního státu. V této souvislosti také zcela správně odsuzuje urážlivé poznámky politiků členských států EU na adresu novinářů. Zdůrazňuje potřebu ochrany investigativních novinářů a oznamovatelů, a jsem proto rád, že Komise před několika dny předložila dlouho očekávaný legislativní návrh. Je třeba kategoricky odmítnout praktiky jako je cenzura novinářské práce, či různé formy je zastrašování.
Provádění ustanovení Smlouvy, která se týkají vnitrostátních parlamentů
Podpořil jsem zprávu, v níž mě zaujalo mimo jiné doporučení na zavedení každoročního Evropského týdne, který by umožnil poslancům EP a komisařům, zejména místopředsedům pověřeným problematikou klastrů, vystoupit před všemi vnitrostátními parlamentními shromážděními za účelem projednání a objasnění evropské agendy spolu s členy vnitrostátních parlamentů a zástupci občanské společnosti. Bylo by s ohledem na to vhodné upravit jednací řád EP i jednací řády vnitrostátních parlamentů s cílem podpořit tuto iniciativu. Stejně tak pravidelné schůzky vnitrostátních a evropských politických skupin v rámci meziparlamentní spolupráce EU by mohly vytvořit přidanou hodnotu v podobě skutečné evropské politické diskuse.