Vysvětlení mého hlasování z 17. až 19. června
24.06.2020
Zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic
Podpořil jsem dohody EP a Rady v 2. čtení a tuto právní úpravu považuji za velmi potřebnou. Členské státy se totiž v současné době liší ve svých výkladech toho, co lze považovat za udržitelnou investici. Některé členské státy mají pro stanovování toho, co je pro investiční účely možno považovat za zelené, zavedeny systémy označování nebo uplatňují trhem řízené iniciativy, zatímco jiné členské státy nemají zavedena žádná pravidla, ale je pravděpodobné, že budou vydávat právní akty v této oblasti na základě své vlastní definice udržitelných investic. Vnitrostátní označování založená na odlišných kritériích pro to, které ekonomické činnosti lze považovat za environmentálně udržitelné, investorům ztěžují porovnávání zelených investic, což je následně odrazuje od přeshraničního investování.
Stávající rozdíly představují rovněž zátěž pro hospodářské subjekty, které musejí v různých členských státech dodržovat různé normy. Za účelem řešení stávajících rozdílů a předcházení vzniku dalších překážek vnitřního trhu tento návrh zavádí standardní definici na úrovni EU stanovující, co lze pro investiční účely považovat za environmentálně udržitelnou ekonomickou činnost. Účelem přijaté právní úpravy je tak standardizovat koncept environmentálně udržitelné investice v celé Unii a tím usnadnit investování do environmentálně udržitelných ekonomických činností, a to jak vnitrostátně, tak i ve více než jedné zemi EU. Standardizovaný koncept hospodářským subjektům rovněž umožní snáze přilákat investice ze zahraničí.
Doporučení pro jednání o novém partnerství se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska
Podpořil jsem návrh usnesení, v němž bohužel nezbývá než konstatovat, že po čtyřech kolech jednání nebylo dosaženo reálného pokroku a že mezi oběma stranami přetrvávají významné rozpory, a to i ohledně rozsahu a právní struktury sjednávaného textu. Vláda Spojeného království bohužel počítá pouze s omezeným rozsahem budoucího partnerství a jednat chce pouze o oblastech, které jsou v zájmu Spojeného království, takovýto selektivní výběr je však pro EU nepřijatelný. Návrhy Spojeného království nenaplňují jeho závazky uvedené v dohodě o vystoupení a politickém prohlášení, které Spojené království odsouhlasilo, a to samé platí také o jeho odmítnutí jednat o dohodě o otázkách bezpečnosti a obrany. Jsem přesvědčen, že EU nesmí změnit svůj postoj v tom, že veškerá jednání jsou nedělitelná a že nebude souhlasit s dohodou za jakoukoli cenu, zejména pokud jde o dohodu o volném obchodu, aniž by existovaly pevné záruky rovných podmínek a uspokojivého řešení ohledně rybolovu. Plně proto podporuji Komisi v tom, aby obhajovala nezbytnost komplexního návrh smlouvy, který EU navrhla na počátku, namísto toho, aby souhlasila se samostatnými dohodami, jak navrhuje Spojené království.
Konference o budoucnosti Evropy
Podpořil jsem usnesení, které mimo jiné poukazuje na to, že současná krize COVID-19, ukázala, že je třeba v EU nalézt lepší řešení problémů, jako jsou nedostatečná solidarita a koordinace, hospodářské, zdravotní a sociální otřesy a pokračující útoky na základní práva a právní stát, že je třeba intenzivněji začít pracovat na tom, aby se Evropská unie stala efektivnější a demokratičtější a více se přiblížila občanům a i tímto by se měla konference zabývat. Jsem přesvědčen, že i v podmínkách pandemie je třeba nalézt vhodné formy smysluplného přímého zapojení občanů a ponechat rozsah konference otevřený všem možným závěrům, včetně legislativních návrhů, iniciace změn Smlouvy či jiných opatření.
Evropská strategie pro oblast zdravotního postižení po r. 2020
Podpořil jsem návrh usnesení, které vyzývá Komisi, aby předložila návrh komplexní, ambiciózní a dlouhodobé Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020. Jsem přesvědčen, že strategie na období po roce 2020 by měla podporovat především zaručený přístup osob se zdravotním postižením k zaměstnání, odborné přípravě a odbornému vzdělávání, inkluzivnímu vzdělávání, cenově dostupným kvalitním zdravotnickým službám, digitálním službám a sportovním aktivitám včetně požadavku, aby byly provedeny přiměřené úpravy na pracovišti, a osoby se zdravotním postižením byly placeny za stejnou práci ve stejné výši jako zaměstnanci bez zdravotního postižení a aby se zabránilo a předcházelo možnosti všech jiných způsobů diskriminace. Členské státy by měly dále rozvíjet a lépe provádět opatření na podporu účasti osob se zdravotním postižením na trhu práce, uznat osoby se zdravotním postižením pracující v chráněných dílnách ve svých právních předpisech jako pracovníky a zajistit, aby se jim dostávalo stejné sociální ochrany jako ostatním pracovníkům.
Politika v oblasti hospodářské soutěže – výroční zpráva za rok 2019
Podpořil jsem zprávu, která mimo jiné považuje nutné, aby Komise uplatňovala kontrolu státní pomoci stejným způsobem na subjekty v EU i mimo EU, aby nedocházelo k asymetrii vůči zahraničním konkurentům, a aby věnovala větší pozornost státem vlastněným podnikům sídlícím v zahraničí, jež jejich vlády dotují způsobem, který subjektům z EU zakazují pravidla jednotného trhu EU. Jsem také pro to, aby se Komise zabývala nedávným návrhem nizozemské vlády a prozkoumala možnost přidat do unijního práva v oblasti hospodářské soutěže pilíř, který by Komisi poskytl příslušné vyšetřovací nástroje pro případ, že je určitá společnost podezřelá z chování, kterým narušuje hospodářskou soutěž díky státním dotacím nebo v důsledku toho, že má nadměrné zisky plynoucí z dominantního postavení na trhu ve své domovské zemi (například zavedením kontroly státní podpory u společností ze třetích zemí do pravidel pro zadávání veřejných zakázek v EU). Komise by také měla dále podporovat realizaci významných projektů společného evropského zájmu v oblasti nových technologií, jako je Evropská bateriová aliance.
Zřízení podvýboru pro daňové záležitosti
Podpořil jsem zřízení podvýboru pro daňové záležitosti, který bude odpovídat za daňové záležitosti, a zejména za boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, a také za finanční transparentnost pro daňové účely, a bude navazovat na činnost předchozích časově omezených podvýborů pro daňové záležitosti. Podvýbor bude mít 30 členů a budu se ucházet o to, abych se stal jedním z nich.
Podpořil jsem usnesení, které předložilo šest ze sedmi frakcí v EP a bylo přijato většinou 72% poslanců EP. I z toho je patrné, že střet zájmů českého premiéra se stal velmi vážně vnímaným evropským problémem a taktika premiéra tvářit se, že se nic neděje, zjevně nezabírá. Usnesení připomíná, že český premiér má na výběr ze tří možností, a přestože mu asi žádná z nich není příjemná, měl by se konečně zachovat odpovědně a jednu z nich si vybrat, aby celou zemi neuvrhával do stále větší ostudy a dále neoslaboval její pozici v EU. V opačném případě je evidentní, že si celou zemi a její občany bere jako rukojmí svých osobních zájmů bez ohledu na to, jaké důsledky to bude mít. rovněž je důležité zajistit, že tím, kdo za roky neřešený střet zájmů českého premiéra zaplatí, bude jeho firma, která dotace neoprávněně čerpala, a nikoliv čeští občané
Bankovní unie – výroční zpráva za rok 2019
Podpořil jsem zprávu, která mimo jiné hovoří o zranitelnosti bank vůči klimatickým rizikům a vítá v tomto ohledu závazek orgánu EBA zohlednit klimatická rizika ve svém výročním posuzování rizik a zavést zátěžový test věnovaný změně klimatu. Jsem proto přesvědčen, že všechny evropské banky by se měly připojit k zásadám OSN pro odpovědné bankovnictví a v souvislosti s tím podávat každoročně zprávy o svém úsilí o uplatňování udržitelného financování a o zmírnění rizik spojených se změnou klimatu ve svých rozvahách. V této souvislosti jsem také podpořil myšlenku zavedení celounijních norem pro zelené dluhopisy a stanovení rámce napomáhajícího rozvoji těchto dluhopisů s cílem posílit transparentnost, efektivitu a důvěryhodnost udržitelných investic.
Obecné pokyny pro přípravu rozpočtu na rok 2021 - oddíl III
Podpořil jsem zprávu, o které se hlasovalo z hlediska rozpočtu EU ve složité situaci. Současný VFR totiž končí rokem 2020 a rok 2021 by měl být prvním rokem plnění příštího finančního rámce v jeho nové, revidované podobě, kterou Komise předložila 27. května 2020. Situace je z hlediska EP o to nepříjemnější, že EP dává najevo připravenost jednat o novém VFR od listopadu 2018, avšak Rada s ním dosud nezahájila smysluplnou diskusi s výjimkou minimálního kontaktu na okraji jednání Rady pro obecné záležitosti. Vzhledem k tomu, že lhůta pro dosažení dohody v Evropské radě byla několikrát prodloužena, je namístě vyzvat členské státy, aby k budoucímu rozpočtu EU přistoupily maximálně odpovědně a nenechaly situaci dojít tak daleko, že bude nutné vydat se cestou rozpočtového provizoria.
Východní partnerství před summitem konaným v červnu 2020
Podpořil jsem usnesení, které připomíná, že od vzniku Východního partnerství postupují partnerské země při provádění politických a hospodářských reforem různým tempem, což je dáno vnitřními i vnějšími faktory, a nedospěly dosud do bodu, kdy by tyto reformy byly nevratné. Každopádně je zjevné, že zachování dlouhodobých vyhlídek na členství v EU pro ty země, které o ně mají zájem, působí v zemích Východního partnerství jako katalyzátor demokratizace a dalších reforem. Je proto třeba vybízet k vytvoření individuálně přizpůsobených strategií pro všechny země Východního partnerství a pokročit k ambicióznějším formám spolupráce a integrace s těmi partnerskými zeměmi, které si to budou přát, a podporovat a udržovat ambiciózní tempo provádění reforem za účelem evropské integrace. Jsem přesvědčen, že tohoto cíle lze dosáhnout, bude-li učiněn pokrok ve vztahu k zásadám právního státu a posílení demokracie a budou-li včas, autentickým, udržitelným a účinným způsobem provedeny komplexní reformy za podpory flexibilních nástrojů EU, v souladu s mezinárodními závazky a povinnostmi a při dodržování lidských práv a práv menšin.
Západní Balkán v návaznosti na summit konaný v roce 2020
Podpořil jsem usnesení, které vychází z předpokladu, že země západního Balkánu jsou zeměpisně, historicky a kulturně součástí Evropy a jejich integrace do Evropské unie má klíčový význam pro stabilitu a bezpečnost celého kontinentu, jeho svobodu a mír. V této souvislosti se domnívám se, že rozšiřování EU je obousměrný proces, v němž obě strany musí dostát svým závazkům a který je založen na předpokladu, že jak Evropská unie, tak kandidátské země plní své závazky. Věřím, že zdokonalená metodika navržená Komisí vnese do procesu rozšíření novou dynamiku a poskytne nový impuls pro transformaci přistupujících zemí. Domnívám se, že pokrok, kterého dosáhly Severní Makedonie a Albánie v oblasti demokracie a právního státu, opravňuje k rozhodnutí Evropské rady o zahájení přístupových jednání.
Cestovní ruch a doprava v roce 2020 a v dalších letech
Podpořil jsem usnesení, které mimo jiné vyzývá Komisi, aby navrhla společná unijní pravidla pro podmínky, za nichž se budou vydávat poukazy v souvislosti s pandemií COVID-19 a zároveň bude zachována vysoká míra ochrany spotřebitele, přičemž přijetí těchto poukazů spotřebitelem by mělo být podmíněno vždy jeho souhlasem a nemělo by mít vliv na povinnost společností nahradit jejich klientům zaplacené výdaje v časovém rámci stanoveném právními předpisy EU, aby se z těchto poukazů stal flexibilnější, a tím atraktivnější a lépe použitelný prostředek a předešlo se dalšímu nesourodému provádění opatření, které by vedlo k odlišnému zacházení se spotřebiteli a k narušení hospodářské soutěže na trhu dopravy a cestovního ruchu.
Považuji také za dobrou myšlenku vytvoření unijní známky bezpečnostního osvědčení a vypracování jednoznačných a účinných zdravotních protokolů, které zaručí, aby zařízení v odvětví cestování a cestovního ruchu a jejich provozovatelé v EU dodržovali nejvyšší hygienické a bezpečnostní normy, a to ve spolupráci s veřejnými orgány členských států, zúčastněnými stranami v tomto odvětví a mezinárodními organizacemi s cílem motivovat k zavádění zvláštních opatření na základě unijních pokynů, získat důvěru osob navštěvujících členské státy a zajistit jejich bezpečnost a ochranu, stejně jako podpořit oživení tohoto odvětví.
Správní spolupráce v oblasti daní: prodloužení některých lhůt v důsledku pandemie COVID-19
S ohledem na bezprecedentní okolnosti pandemie COVID-19 považuji za správné vyhovět žádosti řady členských států a osob, na něž se vztahuje povinnost oznamovat informace podle směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní, o odklad některých lhůt pro podávání a výměnu informací podle této směrnice, konkrétně informací o finančních účtech, jejichž příjemci jsou daňovými rezidenty v jiném členském státě, a přeshraničních uspořádáních, která se mají oznamovat. Jsem proto přesvědčen o potřebnosti odložení lhůty pro výměnu informací o finančních účtech, jejichž příjemci jsou daňovými rezidenty v jiném členském státě. To by členským státům umožnilo upravit jejich vnitrostátní lhůty pro podávání těchto informací oznamujícími finančními institucemi. Ve stejném duchu by měly být rovněž prodlouženy lhůty pro předkládání a výměnu informací o přeshraničních uspořádáních podle přílohy IV směrnice Rady 2011/16/EU. Nová situace podle mého názoru vyžaduje neodkladnou a koordinovanou reakci v rámci Unie a případně na celosvětové úrovni. V tomto ohledu by bylo užitečné vzít v úvahu iniciativu řídící skupiny Globálního fóra, pokud jde o společný standard pro oznamování pro oznamující finanční instituce, který je proveden do práva Unie prostřednictvím směrnice Rady 2014/107/EU.
Mimořádné okolnosti pandemie COVID-19 vedly k tomu, že řada členských států v době od 11. března 2020 zavedla opatření, která podstatně omezila možnosti organizátorů provádět místní kampaně a shromažďovat prohlášení o podpoře v listinné podobě. Proto jsem podpořil návrh, aby v případě evropských občanských iniciativ, u nichž sběr probíhal ke dni 11. března 2020, bylo období sběru podpisů prodlouženo o šest měsíců. Rovněž pokud období sběru podpisů v případě určité iniciativy začalo po 11. březnu 2020, měla by být tato lhůta přiměřeně prodloužena. Evropskou občanskou iniciativu považuji za důležitou formu zapojení občanů do rozhodovacího procesu EU, a proto je třeba reagovat na omezení vyvolaná COVID-19, která její uplatnění objektivně ztěžují.
Protesty proti rasismu v návaznosti na smrt George Floyda
Podpořil jsem usnesení, které důrazně odsuzuje veškeré formy rasismu, nenávistných projevů a násilí a stejně tak veškeré fyzické i verbální útoky namířené na osoby určitého rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry a státní příslušnosti, a to ve veřejné i soukromé sféře a žádá Komisi, Evropskou radu a Radu, aby zaujaly pevné a rozhodné stanovisko vůči rasismu, násilí a nespravedlnosti v Evropě. Vyjadřuji také podporu pokojným protestům a souhlas s výzvou orgánům EU a členským státům, aby oficiálně uznaly minulé křivdy a zločiny proti lidskosti spáchané na černošském obyvatelstvu a osobách s jinou barvou pleti a Romech. Otrokářství lze označit za zločin proti lidskosti a v této souvislosti podporuji, aby byl 2. prosinec vyhlášen Evropským dnem připomínajícím zrušení obchodu s otroky. Je namístě, aby členské státy začlenily dějiny černošského obyvatelstva a obyvatelstva s jinou barvou pleti a Romů do školních osnov.
Podpořil jsem usnesení, které odsuzuje jednostranné zavedení právních předpisů v oblasti národní bezpečnosti ze strany Pekingu v Hongkongu, neboť se jedná o rozsáhlý útok na autonomii, právní stát a základní svobody města. Postup Číny je podle mého názoru v jasném rozporu se zásadou „jedna země, dva systémy“, k jejímuž dodržování se Čína zavázala ve společném čínsko-britského prohlášení v r. 1984. V případě, že Čína bude ve svém protiprávním jednání pokračovat, měla by se EU chopit iniciativy s cílem vyvinout na Čínu tlak mezinárodního společenství dostatečně silný na to, aby vedl ke změně jejího postoje a k respektování mezinárodně právních závazků.
Situace v schengenském prostoru po rozšíření onemocnění COVID-19
Podpořil jsem usnesení, které mimo jiné konstatuje, že podle směrnice o volném pohybu mohou členské státy omezit svobodu pohybu a pobytu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků bez ohledu na jejich státní příslušnost z důvodu veřejného zdraví. Všechny členské státy nicméně musí zajistit záruky stanovené v této směrnici, zejména záruku nediskriminace při rozlišování mezi vlastními občany členských států a v nich sídlícími občany jiných zemí Unie. Domnívám se, že rychlý návrat k plně funkčnímu schengenskému prostoru má mimořádný význam a závisí jak na politické vůli členských států, tak na jejich odhodlání koordinovat opatření podle schengenského acquis. Komise by se měla ujmout koordinace národních opatření na evropské úrovni, s cílem řešit výzvy, které onemocnění COVID-19 představuje pro zdraví evropských občanů, a zároveň zachovat schengenský prostor jako prostor bez kontrol na vnitřních hranicích, v plném souladu se zásadami solidarity a vzájemné důvěry.
Evropská ochrana přeshraničních a sezónních pracovníků v kontextu krize COVID-19
Podpořil jsem usnesení, které vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily přeshraničním a sezónním pracovníkům a přeshraničním podnikatelům a osobám samostatně výdělečně činným odpovídající ochranu před nemocí COVID-19 a jejími účinky, včetně snadného přístupu k testování. Sezónním pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky třetích zemí, by se mělo dostat rovného zacházení jako s občany EU, jak je stanoveno ve směrnici 2014/36/EU, s tím, že tito pracovníci mají stejná pracovní a sociální práva jako občané EU. Také považuji za důležité zajistit jejich informování o rizicích a bezpečnostních opatřeních, která mají být přijata, v jazyce, kterému rozumí, a ochranu jejich zdraví a bezpečnosti při cestování do místa pracoviště mimo jejich místo pobytu a důstojné podmínky bydlení, které by umožnily omezení fyzického kontaktu.