Vysvětlení mého hlasování z 22. - 25. října
02.11.2018
Směrnice o pitné vodě
Podpořil jsem zprávu, která se dotýká každodenního života občanů EU, má vliv na jejich zdraví i činnost. Cílem změny směrnice je sladit normy jakosti pitné vody s nejaktuálnějšími vědeckými údaji a přizpůsobit legislativní rámec tak, aby mohl lépe čelit novým výzvám, jako je změna klimatu a přechod na oběhové hospodářství. Domnívám se, že stát by měl prostřednictvím vhodných opatření, které si sám zvolí, podporovat i přístup k pitné vodě pro veřejnost. Snahou by také mělo být zabránit nadbytečným neopodstatněným opatřením v oblasti zdravotní nezávadnosti, která by mohla zvýšit cenu vody všem spotřebitelům.
Rozpočet 2019
Podpořil jsem zprávu, která mimo jiné zvyšuje rozpočtové prostředky pro Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) s cílem posílit podporu správy hranic a poskytnout pomoc obětem teroristických útoků. Toto zvýšení je odrazem toho, že vnitřní bezpečnost je považována za jednu z hlavních priorit Unie, a je zdůrazněna úloha Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) jako klíčového finančního nástroje na podporu členských států v oblasti bezpečnosti, včetně boje proti terorismu a radikalizaci, závažné a organizované trestné činnosti a počítačové kriminalitě. Podporuji také poskytnutí více prostředků na podporu reformního úsilí našich sousedů v rámci Východního partnerství, které přispěje ke zvýšení stability a upevňování míru a ke zlepšení každodenního života občanů těchto zemí.
Podpora strukturálních reforem
Podpořil jsem zamítnutí návrhu Komise, protože se domnívám, že prostředky ve výkonnostní rezervě by měly být vynaloženy na původně zamýšlené účely, tj. na projekty soudržnosti, a neměly by být odkláněny na strukturální reformy. To ovšem neznamená, že strukturální reformy nejsou důležité, právě naopak, a ostatně EP navýšení rozpočtu na strukturální reformy v jiných souvislostech podpořil. Místní orgány, tedy obce, města a kraje, a zúčastněné strany se však ve většině případů spoléhají na 6 % vyčleněných do výkonnostní rezervy, aby mohly financovat projekty, které jsou již naplánovány až do konce tohoto programového období.
Omezení plastových výrobků na jedno použití
Podpořil jsem zprávu, protože jsem přesvědčen, že respekt k životnímu prostředí a snaha o to, abychom předávali naši Zemi následujícím generacím ve stavu, kdy na ní budou moci stejně jako mi kvalitně žít, by měly být v dnešní době samozřejmostí. A mimochodem, skýtá to i příležitost pro rozvoj evropské ekonomiky a perspektivní oblast pro firmy.
Jsem zastánce jasných a funkčních kroků směřujících k omezení plastových výrobků na jedno použití. Tam, kde už nyní existuje rovnocenná alternativa (z hlediska funkce a přiměřeného nákladu), by měl platit zákaz uvádění na trh. Do této kategorie spadají třeba plastové příbory, talíře, brčka, míchátka či ultratenké mikrotenové tašky s výjimkou těch používaných pro hygienické účely či k balení mokrých či vlhkých potravin. Tam, kde rovnocenná alternativa v podobě materiálů šetrných k životnímu prostředí prozatím neexistuje, by měla být volena opatření mírnější, jako je postupné snižování spotřeby, označování, zvýšení odpovědnosti výrobce či jejich kombinace.
Zřízení, provoz a využívání Schengenského informačního systému v oblasti hraničních kontrol
Podpořil jsem zprávu, která dále posiluje Schengenský informační systém (SIS), zdůrazňuje jeho skutečně evropskou povahu, zachovává jeho hlavní charakteristiky a řeší některé jeho nedostatky na úrovni států. Jsem přesvědčen, že SIS je třeba posílit, aby se zvládl vypořádat s ještě větším objemem vložených dat, zejména biometrickými údaji, novými vyhledávacími funkcemi a větším počtem uživatelů. Například je důležité zajistit možnost rozšířeného přístupu do SIS pro řadu evropských agentur pohybujících se na poli bezpečnosti, při současném zachování vysoké úrovně zabezpečení dat a ochrany osobních údajů. Důležitým prvkem zprávy je rovněž posílení spolupráce států v případech rozhodnutí o odepření vstupu do schengenského prostoru. Tím se předejde tomu, že témuž státnímu příslušníku třetí země je odepřen vstup a zároveň je držitelem dokumentu vydaného členským státem, který mu udělí právo pobytu.
Využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí
Podpořil jsem zprávu, která stanoví společná pravidla pro vkládání záznamů do SIS, jakmile jsou vydána příslušná rozhodnutí o navrácení. Záznam by měl udávat, zda byla dotčenému státnímu příslušníkovi třetí země poskytnuta lhůta pro dobrovolné opuštění území, včetně toho, zda byla tato lhůta vzhledem k zvláštním okolnostem daného případu prodloužena, zda má státní příslušník třetí země právo se proti rozhodnutí o navrácení odvolat, zda se odvolání proti rozhodnutí o navrácení projednává a zda bylo rozhodnutí pozastaveno nebo zda bylo vyhoštění odloženo. Současně je třeba stanovit postupy, aby mohly členské státy ověřovat splnění povinnosti návratu a potvrdit členskému státu, který záznam týkající se navracení vložil, či odchod dotčeného státního příslušníka třetí země. Tyto informace by měly přispět k tomu, aby bylo komplexněji sledováno dodržování rozhodnutí o navrácení. Je-li rozhodnutí o navrácení spojeno se zákazem vstupu, členský stát pořizující záznam by měl i v případě, že záznam o navracení není vložen do SIS, zajistit, aby nabyl v SIS účinnosti, jakmile dotčený státní příslušník třetí země opustí území členských států.
Zavádění infrastruktury pro alternativní paliva v Evropské unii: Je čas jednat!
Podpořil jsem nelegislativní právu, která se zabývá hledáním vhodných a účinných způsobů, jak dosáhnout zaplnění mezer v infrastruktuře pro alternativní paliva v celé Evropské unii. Upozorňuje, že při přijímání budoucích strategických rozhodnutí na úrovni EU i členských států by se mělo přihlížet ke změnám, a to pokud jde o objemy i technologie. Například masivní nárůst v počtu elektrických vozidel spojený se zvýšením jejich dojezdu na 400 km bude mít dopad na zaváděnou hustotu sítě dobíjecích stanic i na druh požadovaného dobíjení. Je třeba také upozornit na význam udržitelného městského plánování, kdy je třeba dosáhnout přechodu od soukromého využívání dopravy k využívání sdílenému a veřejnému, a proto na Komisi a členské státy směřuje výzva, aby svou pozornost věnovaly zejména zavádění infrastruktury pro alternativní paliva určené kolektivním službám a službám veřejné dopravy, jako jsou autobusy, tramvaje, vlaky, sdílené automobily, vozidla taxislužby, jakož i infrastruktury pro jízdní kola, skútry a motocykly a k zavádění infrastruktury pro alternativní paliva v městských a příměstských oblastech, a to přednostně v oblastech se špatnou kvalitou ovzduší.
Podpora čistých a energeticky účinných silničních vozidel
Podpořil jsem legislativní zprávu, jejímž cílem je dosáhnout navýšení veřejných investic do čistých vozidel. To by se velmi rychle projevilo na čistém vzduchu pro občany a obecně v boji s přetrvávajícími problémy znečištění ovzduší a emisemi skleníkových plynů ze silniční dopravy. V tomto ohledu vítám rozšíření působnosti směrnice i na jiné druhy veřejných zakázek, než je nákup, a to jmenovitě na leasing, pronájem nebo nákup vozidel na splátky a na smlouvy na veřejné služby v oblasti veřejné silniční dopravy, účelové silniční přepravy cestujících, nepravidelné osobní dopravy a pronájmu autobusů a autokarů s řidičem. Minimální cíle pro zadávání veřejných zakázek na čistá vozidla stanovené pro ČR považuji za rozumné a dosažitelné. Zbývá dodat, že každý členský stát bude moci uplatňovat i vyšší cíle nad rámec těch minimálních podle svých ekonomických možností (hrubý domácí produkt na obyvatele) a expozice znečištění (hustota městského obyvatelstva).
Ochrana finančních zájmů EU – navracení peněz a aktiv od třetích zemí v případě podvodu
Podpořil jsem nelegislativní usnesení, protože souhlasím s nutností hledat řešení problému ztracených finančních prostředků EU, které byly podvodně převedeny do třetích zemí. Za jeden z preventivních postupů považuji vyhýbání se převodům prostředků prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, kteří působí v netransparentních a nespolupracujících jurisdikcích. Současně je také třeba upozornit na riziko podvodného převedení finančních prostředků z třetích zemí do EU. Souhlasím s doporučením, aby přidělování finančních prostředků EU bylo podmíněno zveřejňováním údajů o skutečných příjemcích s cílem usnadnit v případě podvodu jejich zpětné získání. Mnoho členských států se v této oblasti bohužel v současnosti musí spoléhat pouze na dvoustranné dohody, a proto by určitě pomohlo přijetí jednotnějšího přístupu EU.