Vysvětlení mého hlasování z 8. až 10. července
15.07.2020
Mezinárodní a domácí únosy dětí z EU jedním z rodičů v Japonsku
Podpořil jsem usnesení, které reaguje na narůstající počet nevyřešených případů únosů dítěte jedním z rodičů, kdy jeden z rodičů je občanem EU a druhý je japonským občanem. Případy únosů dětí přitom vyžadují rychlý postup vzhledem k tomu, že uplývající čas může mít dlouhodobé negativní důsledky pro dítě a pro budoucí vztahy mezi dítětem a opuštěným rodičem. Vítám proto závazek Komise zmiňovat tuto problematiku na všech možných fórech, včetně smíšeného výboru v rámci dohody o strategickém partnerství mezi EU a Japonskem, a vyzývám místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie, aby tuto problematiku zařadil na program příštího zasedání pořádaného v rámci dohody o strategickém partnerství mezi EU a Japonskem.
Práva osob s mentálním postižením a jejich rodin během krize COVID-19
Podpořil jsem usnesení, které vyjadřuje hluboké znepokojení nad neúměrným dopadem krize COVID-19 na osoby s mentálním postižením nebo jinými mentálními zdravotními problémy a na jejich rodiny, což dodatečně zatěžuje rodinné příslušníky, kteří o ně pečují, přičemž v mnoha případech se jedná o ženy. Proto je důležité, aby se po zrušení opatření omezujících dále neprohlubovala izolace osob se zdravotním postižením. Pandemie COVID-19 odhalila slabiny podpůrných systémů pro rizikové skupiny ve společnosti a nejenom z toho důvodu by měly být prioritou investice do postupného přechodu od institucionalizované péče o osoby s mentálním postižením ke komunitním službám.
Zvláštní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy a požadavky na prosazování
Podpořil jsem dohodu EP a Rady v 2. čtení, která přináší nová pravidla pro vysílání řidičů a vytváří jasný právní rámec, který zabrání rozdílným vnitrostátním přístupům vedoucím někdy k diskriminaci i českých řidičů a zajistí spravedlivé odměňování řidičů.
Považuji za dobrý kompromis, že se nová pravidla pro vysílání řidičů se budou vztahovat na kabotáž a mezinárodní dopravu, s výjimkou tranzitních a dvoustranných přeprav a dvoustranných přeprav s jednou další nakládkou a/nebo vykládkou na cestě tam a/nebo zpět.
Podpořil jsem dohodu EP a Rady v 2. čtení přinášející nová pravidla, která pomohou zajistit lepší podmínky pro odpočinek řidičů a umožní jim trávit více času doma. Dopravní společnosti budou muset uspořádat harmonogramy jízd svých kamionů tak, aby se řidiči v mezinárodní nákladní dopravě mohli v pravidelných intervalech tří nebo čtyř týdnů vracet domů (v závislosti na rozvržení práce). Za přínos považuji také to, že povinnou dobu odpočinku na konci týdne, známou jako pravidelný týdenní odpočinek, nebude možno strávit v kabině kamionu. Pokud bude tato doba odpočinku trávena doma, bude muset dopravní společnost uhradit náklady na ubytování.
Přizpůsobení vývoji v odvětví silniční dopravy
Podpořil jsem dohodu EP a Rady v 2. čtení, jejímž ústředním bodem je právní úprava kabotáže. Považuji za rozumné, že stávající limity kabotáže zůstávají stejné (tři operace během sedmi dnů), ale aby se předešlo systematické kabotáži, bude existovat čtyřdenní lhůta na rozmyšlenou, než bude možné provést více kabotážních operací ve stejné zemi se stejným vozidlem.
Za důležité považuji rovněž téma fingovaných společností (letter box companies) Aby bylo možné proti těmto společnostem efektivně bojovat, je třeba zajistit, aby podniky silniční nákladní dopravy vykonávaly významné činnosti v členském státě, ve kterém jsou registrovány. Nová pravidla budou také vyžadovat, aby se kamiony každých osm týdnů vracely do operačního střediska dopravní společnosti.
Finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2019
Podpořil jsem zprávu, která mimo jiné zdůrazňuje potřebu naléhavých opatření k transformaci evropských ekonomik a ke zmírnění sociálního a hospodářského dopadu krize COVID-19 a zdůrazňuje v této souvislosti úlohu, kterou má EIB sehrávat při podpoře hospodářství EU prostřednictvím Evropského záručního fondu, revidovaného programu InvestEU, mechanismu pro spravedlivou transformaci a nástroje na podporu solventnosti. Jsem přesvědčen, že tato úloha je obzvláště důležitá pro malé a střední podniky a odvětví, která jsou důsledky krize nejvíce zasažena. EIB by proto měla naplnit svůj závazek a uvést všechna svá opatření do souladu s cílem EU, jímž je dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.
Kontrola finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2018
Podpořil jsem zprávu, jejíž součástí je i vyjádření přesvědčení, že nová úvěrová politika EIB v oblasti energetiky je výrazným zlepšením, zejména pokud jde o rozhodnutí ukončit ke konci roku 2021 poskytování úvěrů na projekty v oblasti energie z fosilních paliv, z nějž si mohou vzít ostatní banky příklad. Je také zdůrazněna potřeba zajistit, aby využívání zdrojů energie, jako je zemní plyn, a jejich následné financování bylo v souladu s cílem dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050. Při příležitosti provedení přezkumu úvěrové politiky v oblasti energetiky na začátku roku 2022 by mělo dojít k uvedení této politiky do souladu s evropskou taxonomií udržitelného financování.
Ochrana finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům – výroční zpráva za rok 2018
Podpořil jsem zprávu, která mimo jiné připomíná požadavky na transparentnost v rámci SZP a politiky soudržnosti, které ukládají odpovědným orgánům členských států povinnost vést veřejně přístupný seznam konečných příjemců, a vyzývá členské státy, aby tyto údaje zveřejňovaly v jednotném strojově čitelném formátu a aby zajistily interoperabilitu informací. Plně souhlasím s výzvou Komisi, aby tyto údaje shromažďovala a agregovala a aby zveřejňovala seznamy největších příjemců z každého fondu v každém členském státě.
Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států
Podpořil jsem zprávu k návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států. Jsem přesvědčen, že integrované hlavní směry by měly být základem pro doporučení pro jednotlivé země, která může Rada členským státům podat. Členské státy by měly plně využívat Evropského sociálního fondu plus a dalších fondů Unie, včetně Fondu pro spravedlivou transformaci a Programu InvestEU, s cílem podpořit zaměstnanost, sociální investice, sociální začlenění, přístupnost, příležitosti pro prohlubování dovedností a změnu kvalifikace pracovních sil, celoživotní učení a vysoce kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu pro všechny, včetně digitální gramotnosti a dovedností. I když jsou integrované hlavní směry určeny členským státům a Unii, měly by se provádět ve spolupráci se všemi státními, regionálními a místními orgány, do níž by se měly intenzivně zapojovat parlamenty, jakož i sociální partneři a zástupci občanské společnosti.
Komplexní evropský přístup ke skladování energie
Podpořil jsem usnesení, které vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní strategii pro skladování energie s cílem umožnit transformaci na vysoce energeticky účinné hospodářství založené na obnovitelných zdrojích energie, přičemž zohlední všechny dostupné i tržně orientované technologie a zachová si technologicky neutrální přístup v zájmu zajištění rovných podmínek. Domnívám se, že tato strategie by měla určit nezbytná opatření ke zlepšení přeshraničních propojení a koordinace, snížení regulační zátěže pro vstup na trh a zlepšení přístupu ke kapitálu, dovednostem a surovinám pro technologie skladování energie za účelem posílení konkurenceschopnosti evropského trhu a průmyslu.
Přepracování pokynů týkajících se transevropské energetické infrastruktury
Podpořil jsem usnesení k nařízení TEN-E určujícímu prioritní koridory a prioritní tematické oblasti transevropské energetické infrastruktury a poskytujícímu pokyny pro výběr projektů společného zájmu. Nařízení TEN-E stanoví, že projekty společného zájmu mohou získat finanční podporu z Nástroje pro propojení Evropy a využívat zjednodušených povolovacích postupů a zvláštní regulace, která jim umožní přístup k mechanismům a pobídkám přeshraničního přidělování nákladů, a že mohou mít přínos ze zvýšené transparentnosti. Komise by proto měla nejpozději do konce roku 2020 předložit návrh na revizi hlavních směrů TEN-E, která zohlední především cíle Unie v oblasti energetiky a klimatu stanovené pro rok 2030, dlouhodobý závazek Unie k dekarbonizaci a zásadu „energetická účinnost v první řadě“.
Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek
Podpořil jsem zprávu, podle které by nová strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek měla být založena na spolehlivých a aktuálních vědeckých důkazech a měla by zohledňovat rizika, které představují endokrinní disruptory, nebezpečné chemické látky v dovážených výrobcích, kombinované účinky různých chemických látek a vysoce perzistentní chemické látky, a že následná regulační opatření týkající se jiných než odborných otázek (např. určení nebezpečnosti a klasifikace nebezpečnosti) by měla být doprovázena posouzením dopadu a měla by zohledňovat podněty příslušných zúčastněných stran. Je proto třeba odstranit veškeré nedostatky a slabiny právních předpisů EU o chemických látkách, a tak přispět k rychlému nahrazení látek vzbuzujících mimořádné obavy a dalších nebezpečných chemických látek, včetně endokrinních disruptorů.
Podpořil jsem usnesení, které mimo jiné vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že mnohé členské státy nedodržely lhůtu pro provedení páté směrnice o boji proti praní peněz do 20. ledna 2020 a příslušné lhůty pro registry skutečných majitelů v případě společností a jiných právnických osob do 10. ledna 2020 pro svěřenské fondy a podobná právní uspořádání. Mrzí mě, že jedním z těchto států je i Česká republika, kde můžeme pozorovat zjevný záměr vlády předložit a nechat schválit prováděcí zákon v podobě vyhovující soukromým obchodním zájmům premiéra Babiše, bez ohledu na požadavky a cíle páté směrnice.
Strategie EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19
Podpořil jsem usnesení, za jehož nejdůležitější součástí považuji výzvu Komisi, aby navrhla vytvoření evropského mechanismu pro přijímání opatření ve zdravotnictví (EHRM), který by reagoval na všechny typy zdravotních krizí, posílil operační koordinaci na úrovni EU a sledoval vytváření strategických zásob léků a zdravotnického vybavení a jejich distribuci a zajistil jejich řádné fungování. Pro řízení mechanismu EHRM bylo mělo být vytvořeno oddělení pro zvládání zdravotních krizí, které by řídili komisař pro zdraví a komisař pro řešení krizí a které by podporovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, agentura EMA a panel odborníků, přičemž toto oddělení mělo mít k dispozici krizový pandemický plán, který by zajistil koordinovanou reakci.