Vysvětlení mého hlasování ze 13. - 16. září.
20.09.2021
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí
Podpořil jsem tuto zprávu, která rozšiřuje poslání a úkoly střediska s cílem posílit jeho schopnost poskytovat požadované odborné znalosti a podporovat opatření, zaměřená na prevenci, připravenost, plánování reakce a boj proti vážným přeshraničním zdravotním hrozbám v Unii. Jsem přesvědčen, že zlepšení celkového zdraví populace pomocí prevence nemocí pomůže snížit náchylnost k budoucím infekčním nákazám. Měly by být proto podporovány synergie s dalšími iniciativami Unie v oblasti zdraví, např. s Evropským plánem boje proti rakovině, nebo s jinými nástroji Unie, jako je program EU pro zdraví.
Vážné přeshraniční zdravotní hrozby
Podpořil jsem tuto zprávu, protože s ohledem na zkušenosti získané během probíhající pandemie COVID-19 je třeba rozšířit právní rámec pro epidemiologický dozor, sledování vážných přeshraničních zdravotních hrozeb, včasné varování před nimi a boj proti nim a spolupráci členských států s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). V zájmu zajištění účinné reakce Unie na nové přeshraniční zdravotní hrozby by navíc právní rámec pro boj proti vážným přeshraničním zdravotním hrozbám měl umožnit okamžité přijetí definic případů pro dozor nad novými hrozbami a měl by stanovit vytvoření sítě referenčních laboratoří EU a sítě na podporu sledování ohnisek nákazy, která se týkají látek lidského původu. Vytvořením automatizovaného systému využívajícího moderní technologie by se měla posílit kapacita pro trasování kontaktů.
Podpořil jsem tuto zprávu a věřím, že povede k rozšíření využívání institutu modré karty. S cílem posílit a podpořit systém modré karty EU a přilákat vysoce kvalifikované pracovníky ze třetích zemí by členské státy měly zajistit rovné podmínky mezi modrými kartami EU a vnitrostátními povoleními k pobytu za účelem zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci, pokud jde o procesní práva a rovné zacházení, postupy a přístup k informacím. Členské státy by zejména měly zajistit, aby úroveň procesních záruk a práv pro držitele modré karty EU a jejich rodinné příslušníky nebyla nižší než pro držitele vnitrostátních povolení k pobytu. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby žadatelé o modrou kartu EU nebyli v méně výhodném postavení než žadatelé o vnitrostátní povolení k pobytu, pokud jde o postupy uznávání zaměstnavatelů, a aby nemuseli platit vyšší poplatky za vyřízení žádosti. Konečně by členské státy měly provádět informační, propagační a reklamní činnosti na stejné úrovni ve vztahu k modré kartě EU jako k vnitrostátním povolením k pobytu, například pokud jde o informace na vnitrostátních internetových stránkách týkajících se legální migrace, informační kampaně a vzdělávací programy poskytované příslušným migračním orgánům.
Podpořil jsem tuto zprávu, která mimo jiné vyjadřuje vážné znepokojení nad různými případy porušování lidských práv v Číně a připomíná, že navzdory rozdílům mezi oběma systémy je nezbytné plně respektovat univerzální hodnoty. Zpráva také odsuzuje bezdůvodné a svévolné sankce uvalené čínskými orgány a naléhavě vyzývá čínské orgány, aby tyto neopodstatněné sankce zrušily. Souhlasím také s tím, že proces úvah o komplexní dohodě o investicích mezi EU a Čínou a její ratifikace nemůže začít, dokud nebudou zrušeny čínské sankce vůči poslancům Evropského parlamentu a orgánům EU, a že při formulaci svého postoje EP přihlédne k situaci v oblasti lidských práv v Číně včetně situace v Hongkongu.
Směřování politických vztahů mezi EU a Ruskem
Podpořil jsem tuto zprávu, která mimo jiné poukazuje na to, že současný ruský režim ohrožuje mír a bezpečnost v Evropě tím, že pokračuje v systematickém porušování lidských práv svých občanů a v agresivním chování ve své zahraniční politice, mimo jiné prostřednictvím posilování vojenské přítomnosti, nezákonné a násilné okupace a anexe Krymu, narušení územní celistvosti a destabilizace Ukrajiny, Gruzie a Moldavské republiky, teroristických činů na území členských států EU, například v Česku či kybernetických útoků a útoků na citlivou infrastrukturu v členských státech EU. Politika EU vůči Rusku by také měla reflektovat to, že ruská vláda uvalila neopodstatněné sankce mimo jiné na předsedu Parlamentu Davida Sassoliho, místopředsedkyni Komise Věru Jourovou a šest dalších úředníků členských států a že schválila seznam „nepřátelských zemí“, který zahrnuje Česko a Spojené státy.
Podpořil jsem tuto zprávu, která zdůrazňuje, že právní předpisy v členských státech a na evropské úrovni zdaleka neodpovídají rychlosti, s jakou se digitální transformace vyvíjí, což vede k nedostatečné regulaci nových způsobů zaměstnávání s přímým dopadem na práva pracovníků a fungování on-line platforem. Vítám proto záměr Komise předložit do konce roku 2021 návrh legislativní iniciativy na zlepšení pracovních podmínek pracovníků platforem a domnívám se, že by měla uznat status digitálních platforem práce buď jako zaměstnavatele, agentury práce nebo zprostředkovatele v souvislosti s jejich odvětvím činnosti, s cílem zajistit splnění všech povinností vyplývající ze zvláštního postavení, mimo jiné pokud jde o příspěvky na sociální zabezpečení, odpovědnost za zdraví a bezpečnost, odpovědnost za odvody daní z příjmu, náležitou péči a sociální odpovědnost podniků při zachování rovných podmínek s ostatními podniky působícími v daném odvětví.
Určení genderově podmíněného násilí jako nové oblasti trestné činnosti uvedené v čl. 83 odst. 1 SFEU
Podpořil jsem tuto zprávu, protože genderově podmíněné násilí považuji za mimořádně závažnou trestnou činnost, kterou je třeba řešit účinněji na úrovni EU. Od toho se odvíjí potřeba stanovit minimální pravidla týkající se definice trestných činů a sankcí, včetně společné definice genderově podmíněného násilí, a také minimální pravidla týkající se klíčových problémů v oblasti prevence, nedostatečného nahlašování příslušných případů, ochrany obětí, jejich podpory a odškodnění a stíhání pachatelů. Komise by proto měla na základě čl. 83 odst. 1 třetího pododstavce SFEU předložit návrh rozhodnutí Rady o stanovení genderově podmíněného násilí jako nové oblasti trestné činnosti, která splňuje kritéria tohoto článku, a v návaznosti na to navrhnout komplexní směrnici o genderově podmíněném násilí.
Uplatňování požadavků EU na výměnu daňových informací
Podpořil jsem tuto zprávu, která mimo jiné upozorňuje na to, že informace vyměňované na žádost jsou často neúplné a vyžadují další vysvětlení. Absence lhůt pak vede k prodlevám při návazných výměnách informací. Komisi, by proto pro poskytnutí informací měla stanovit maximálně tříměsíční lhůtu a měl by jí být udělen mandát k systematickému posuzování míry spolupráce třetích zemí a navrhnout vhodné kroky v případě, že výměna informací na žádost s některými třetími zeměmi bude vyhodnocena jako neuspokojivá. V této souvislosti vítám skutečnost, že Komise dala členským státům k dispozici různé nástroje pro rozvoj výměny informací, osvědčené postupy a podporu IT, zejména prostřednictvím programu Fiscalis 2020.
Svoboda sdělovacích prostředků a další zhoršení situace v oblasti právního státu v Polsku
Podpořil jsem toto usnesení, které mimo jiné poukazuje na pokračující zhoršování svobody médií v Polsku a různými reformami, které zavádí vládnoucí koalice s cílem omezit v médiích rozmanitost a oslabit kritické hlasy. Rovněž vyjadřuje hluboké znepokojení v souvislosti se zhoršující se situací v polských veřejných sdělovacích prostředcích, které neplní své poslání veřejné služby. V této souvislosti vítám nedávnou iniciativu Komise, která se rozhodla vydat doporučení týkající se zajištění bezpečnosti novinářů v Evropské unii, a sdělení předsedkyně Komise ve svém projevu o stavu Unie, že do konce roku předloží akt o svobodě sdělovacích prostředků.
Potlačování protestů a zásahy proti občanům ze strany kubánské vlády
Podpořil jsem toto usnesení, které zdůrazňuje, že v rozporu s dohodou o politickém dialogu a spolupráci je systematicky znemožňována účast kubánských a nezávislých evropských organizací občanské společnosti na rozhovorech o lidských právech mezi Kubou a Evropskou unií. V přímém rozporu s touto dohodou jsou rovněž nejnovější represivní opatření kubánských orgánů vůči občanům jsou dalším z neustálých a systematických zásahů proti vězňům svědomí, obráncům lidských práv, disidentům, opozici, aktivistům z řad občanské společnosti, umělcům a novinářům. Rada by proto měla použít ustanovení unijního „Magnitského zákona“a co nejdříve uvalit sankce na osoby zodpovědné za porušování lidských práv na Kubě.