Záchranný plán pro Evropu
21.05.2020
Oba návrhy mají stejný cíl, ale Evropská komise (dále jen "EK") navrhuje jít cestou grantů a půjček s velice přesnými podmínkami užití, zatímco Německo a Francie by preferovali formu fondu. Oba návrhy chtějí rychlou obnovu ekonomic a zajištění pomoci těm, kteří byli pandémií nejvíce zasaženi. EK představí detailní podobu nástroje na podporu oživení příští týden. Je velice pravděpodobné, že bude hodně podobný německo-francouzskému návrhu, který Ursula von der Leyenová okomentovala slovy: „Jde podobným směrem jako návrh, na kterým nyní pracuje Evropská komise, do kterého zahrnujeme návrhy členských států a Evropského parlamentu.“
Nastínění podoby návrhu na podporu oživení předsedkyní Evropské komise Ursuly von der Leyenové na plenárním zasedání EP (13.5.2020)
Ursula von der Leyenová připomněla, že návrh obnovy musí mít plnou podporu Evropského parlamentu. Plán bude mít dvě části:
The MFF (Multiannual Financial Framework – Víceletý finanční rámec)
Návrh na podporu oživení bude financován větší rezervou. Upravuje maximální výši peněz, které si Komise může půjčit na kapitálových trzích s garancemi od členských států. Návrh na podporu oživení jako celek bude zprostředkován skrz rozpočet EU a EU programy
· Návrh bude obsahovat granty, a bude možné předfinancovat část investic již tento rok, dle již ověřených modelů postavených na zárukách
· Návrh bude krátkodobý a koncentrovaný do prvních let
· EU potřebuje zainvestovat do zelenější budoucnosti. S tím bude spojeno vyšší zadlužení, ale "alespoň budou naše děti pro čistší život, když budou splácet naše dluhy.“
Návrh má tři pilíře;
1. Podpora členských státu v obnově, spravení a navrácení se z krize silnější; to je stane díky:
a) Instrument pro obnovu a odolnost (Recovery and Resilience Instrument)
o Klíčové veřejné investice, které budou v souladu s bojem proti klimatické změně, budou podporovat digitalizaci a odolnost ekonomiky
o Bude zrealizováno v rámci evropského semestru
o K dispozici pro všechny členské země, ale důraz bude na ty, které byly nejvíce postiženy
b) Navýšení o kohezní fondy – návrh EK.
o Šlo by o kohezní obálku v rámci víceletého finančního rámce, která by byla vyšší než normálně
o Odvíjela by se dle vážnosti dopadu na ekonomiku a společnost
2. Znovu nastartování ekonomiky a pomoc privátním investicím
a) Posílení EU investičního programu
b) Představení nové strategické investiční facility
o Investice do klíčových zásobovacích řetězců, jako do farmaceutika. EU nemůže spoléhat na jiné země v zásobování nezbytných léků.
c) Představení nového instrumentu platební schopnosti (Solvency Insturment)
o Propojování rekapitálových potřeb zdravých firem, které kvůli opatřením v rámci COVID byli v ohrožení, ať už jsou v kdekoliv v EU
3. Poučení z pandemie
a) Posílení a investování do programů, které se během krize osvědčili (jako Horizon Europe)
b) Komise připravuje nový zdravotní program
c) Investice do programů, které pomáhají zemím, které se snaží o vstup do EU
Společná tisková konference Francie a Německa k obnově Evropy (19.5.2020)
Na společné tiskové konferenci oznámila Francie a Německo řadu opatření, jedním z nich je záchranný fond v hodnotě 500 miliard eur, který by dodal potřebné finance členských zemím, které prožívají ekonomický útlum po koronavirové krizi.
· Záchranný fond – Angela Merkelová a Emmanuel Macron se shodli na podobě fondu, který by měl pomoci nastartovat ekonomiky členských zemí a zamezil pokřivení společného evropského trhu.
o Záchranný fond musí být ambiciózní, dočasný a cílený zahrnutý do budoucího víceletého fonačního rámce, který bude v prvních letech posílen.
o Oba státy navrhují, aby Evropská komise získala finanční prostředky na záchranný fond, tím, že si půjčí na tržníí jménem EU. Probíhalo by to v souladu s právními ustanoveními v evropských smlouvách, rozpočtovém rámci a právech národních parlamentů.
o Fond bude zajišťovat “EU rozpočtové výdaje pro nejzasaženější regiony dle rozpočtových programů EU a v souladu s evropskými prioritami”, finance by hlavně měly jít do oblastí, jako je digitalizace, “zelená tranzice” a posílení konkurenceschopnosti evropských ekonomik.
o Vylepšení rámce pro férové danění zůstává prioritou EU, hlavně zavedení efektivního minimálního zdanění a férového danění digitální ekonomiky v rámci EU. Tyto změny by se ideálně měly provést v souladu s úspěšnou dohodou v rámci OECD a zavedením společného korporátního daňového základu.
o Představitelé Německa a Francie uvedli, že „záchranné peníze“ by se měly půjčovat tak, že se zvýší vlastní zdrojový strop EU – maximální částka, která může být požadována od členských států – a tato částka bude použita jako garance. Toto schéma by mohlo být používáno jen do určitého data a peníze by se vrátily po skončení dalšího dlouhodobého rozpočtu, který končí v roce 2027.
· Zrychlení zelené a digitální tranzice:
o Zvýšení cílů EU v redukci emisí v roce 2030 v souladu s balíčkem účinných opatření, který má zamezit úniku uhlíku.
o Pravidla státní pomoci by měla být přezkoumána ve světle více ambiciózní klimatické politiky a uhlíkovém úniku.
o Návrh představený Evropskou komisí – mechanismus k upravení „uhlíkové hranice“ musí být doplněk k již existujících instrumentům a v souladu se zákony.
o Podpora zavedení minimální uhlíkové ceny v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) a postupovat dále ve vyjednávání o zavedení evropského ETS mezi odvětvími.
o Vytvořit zelenou cestovní mapu obnovy pro každý sektor. A tam, kde je to vhodné, stanovit klimatické a environmentální cíle a/nebo podmínky.
o Zrychlit digitalizaci, například spustit 5G, snažit se o bezpečnou a důvěryhodnou infrastrukturu, kybernetické technologie, managment digitální identity. Zajistit legislativní rámec pro umělou inteligenci, a také férovou EU regulaci digitálních platforem.
· Vylepšit evropskou ekonomiku, odolnost průmyslu, suverenity a dát nový impuls jednotnému trhu diverzifikací zásobovacího řetězce skrz podporu ambiciózní a vyvážené agendy volného trhu v rámci základních ustanoveních WTO, které by zahrnovaly nové iniciativy mimo jiné v obchodu se zdravotnickým materiálem:
o Upravení průmyslové strategie Evropské komise tak, aby vedla k znovuoživení, a to hlavně v modernizaci evropské hospodářské politiky. Toho lze dosáhnout zrychlením adaptace státní pomoci a obchodních pravidel a zrychlení implementace IPCEIs.
o Zajištění plné funkcionality Schengenského prostoru a rychlé navrácení k operativnímu vnitřnímu trhu.
· Zdravotnická strategie – vývoj strategie, která by vedla k soběstačnější EU v rámci zdravotnictví
o Zvýšení evropských kapacit ve vědě a vývoji vakcín a léčiv.
o Produkce vakcíny na koronavirus a zajištění její globálního dostupnosti.
o Založení společných strategických akcií v medicíně a medicínských produktech.
o Koordinace pravidel evropských státních zakázek ohledně budoucí vakcíny a léčiv.
o Zavedení „evropské zdravotnické pracovní skupiny.“
Více k tématu:
Von der Leyen unveils details of EU’s upcoming COVID-19 recovery plan
Macron and Merkel back EU bond to raise €500 billion for COVID-19 recovery plan
Německo a Francie chtějí záchranný fond s 500 miliardami eur
Macron and Merkel defy Brussels with push for industrial champions