Evropská unie zakáže výrobky pocházející z nucené práce

29.09.2022

Ursula von der Leyen představila během svého proslovu o stavu Unie 14. září návrh nařízení, jehož záměrem je zákaz prodeje produktů vzešlých z nucené práce na evropském trhu. Přestože se otroctví obecně považuje za téma, které patří do historie, je nucená práce, bohužel, stále palčivým problémem. V současnosti se hovoří o 27 milionech lidí, kteří jsou oběťmi této formy novodobého otroctví. Jedná se o problém týkající se hlavně soukromého sektoru (86 % nuceně pracujících), a to zejména na Blízkém východě a ve východní Asii. Nejvíce patrnou je systematicky nucená práce Ujgurů v Číně, do které je zapojeno až sto tisíc osob. Nucená práce přitom představuje hrubé porušení lidských práv a navíc je mnohdy doprovázena negativní ekonomické jevy jako je korupce, narušování hospodářské soutěže či praní špinavých peněz.

Návrh Evropské komise

Návrh nařízení Evropské komise si klade za cíl odstranit z vnitřního trhu EU takové zboží, které bylo vyprodukováno nucenou prací. Nařízení je sice formulováno obecně, nicméně je zřejmé jeho konkrétní zacílení na Čínu. Toto téma je diskutováno rovněž na půdě OSN, Vysoká komisařka OSN pro lidská práva, uznala, že v čínské provincii Sin-ťiang (Xinjiang) dochází k porušování lidských práv zejména co se Ujgurské menšiny týče.

Za povšimnutí stojí, že návrh nařízení svůj “cíl” ve svém odůvodnění přiznává spíše mezi řádky, pokud tedy odhlédneme od jedné konkrétní poznámky pod čarou, která se odvolává na zprávu o útlaku Ujgurů. Není ale pochyb, že situace této menšiny v Číně je hlavním cílem nového návrhu nařízení, které navazuje na dlouhou řadu rezolucí Evropského parlamentu a závěrů Rady EU o odsouzeníhodné situaci v Sin-ťiangu. Rovněž USA v prosinci loňského roku schválily obdobný zákon, který v jejich případě problém přímo pojmenovává: Zákon o prevenci nucené práce Ujgurů (Uyghur Forced Labour Prevention Act). Tento předpis funguje jinak, než jeho evropská verze, přestože účinky jsou velice podobné - vyžaduje prokázání toho, že výrobek z provincie Sin-ťiang nebyl vyroben nucenou prací. Evropská komise zde zvolila jiný přístup než Spojené státy.

Jak by návrh fungoval?

Vyjednávání na evropské úrovni teprve začínají, není tedy zatím zřejmé, jak bude výsledný předpis konkrétně vypadat. Návrh Komise ale počítá s tím, že základním vynucovatelem předpisu budou vnitrostátní úřady. U nás se jedná o Celní správu ČR. Na základě podnětu začnou úřady vyšetřovat, zda zboží přítomné na vnitřním trhu vzešlo z nucené prace. Vnitrostátní úřady budou mít 30 pracovních dnů na prokázání, zda bylo zboží vyrobeno nucenou prací. Z důvodu vyšetřování mohou vyžadovat informace, provádět inspekce, a to i přímo na místě mimo EU. Pokud úřad prokáže, že jde o výrobek vzešlý z nucené práce, zboží musí být zlikvidováno a dovoz nového zboží je zakázán.

Nepředpokládá se vynucování na (celo)evropské úrovni, Evropská komise plánuje vytvořit pokyny, které budou realizovány skrze vnitrostátní úřady. Ty by měly nastavit společně respektovaná pravidla dobré správy. Též se počítá se sepsáním přehledu ukazatelů rizika, že zboží bylo vyrobeno nucenou prací. Pro koordinaci se počítá se vznikem sítě pro produkty vzešlé z nucené práce ("EU Forced Labour Product Network").

Otevřené otázky

Přestože návrh nařízení představuje první krok v boji se zbožím vycházejícím z nucené práce, vyvstává otázka o jeho dostatečnosti. Ve vzduchu visí na příklad otázka zajišťování jednotného vynucování. Předpis bude vynucovat 27 vnitrostátních agentur. Existuje tedy riziko, že členské státy, které mají horší míru vynucování se stanou bránou pro takové zboží a evropský trh. Návrh též neplatí pro státní nucenou práci či obecně služby, na příklad nucenou prostituci, pohostinství a též domácí práce

Autor článku : František Paďour, asistent Luďka Niedermayera