Zpráva o stavu Unie

Klíčové body

V úvodu svého zhodnocení stavu Unie J.-C. Juncker vyzdvihl hospodářské oživení, které začalo nabírat na síle a tempu ve všech členských státech, a demonstraci jednoty lídrů EU-27 při příležitosti výročí podpisu Římských smluv. EU má díky tomu po dlouhé době opět „vítr ve svých plachtách“, čehož by měla využít.

Členské státy a instituce EU by měly pokračovat v nastoleném kurzu a pracovat na dokončení pozitivního programu reforem, formulovaném na bratislavském summitu. Komise se v nadcházejícím roce zaměří zejména na pět klíčových iniciativ. Za prvé se bude jednat o posílení evropského obchodního programu. Důraz by neměl být kladen pouze na otevřenost, ale především na reciprocitu. Komise se také zasadí o maximální možnou otevřenost a transparentnost vyjednávání obchodních smluv tak, aby občané věděli, co Komise navrhuje. Předseda Komise představil i návrh nového rámce pro screening investic, který se by se měl týkat zahraničních investic do klíčové infrastruktury EU.

Druhou prioritou je posílení konkurenceschopnosti průmyslové základny. Nová strategie pro průmyslovou politiku, kterou Komise navrhuje, by měla evropským podnikům umožnit, aby byly na světové špičce v oblasti inovací, digitalizace a dekarbonizace.

Za třetí by se EU podle J.-C. Junckera měla stát lídrem v boji proti klimatickým změnám. Další klíčovou iniciativu přestavuje digitální oblast, zejména ochrana Evropanů v dnešní digitální době. Pokročit je nutné zejména v boji proti propagandě a kyberútokům, které se nevyhnuly 80 % evropských podniků. Komise proto navrhuje zřízení nové evropské agentury pro kybernetickou bezpečnost.

Nakonec bude stále pokračovat intenzivní debata o migraci. V mnoha oblastech se EU podařilo dosáhnout pokroku. Byla zřízena společná pohraniční stráž, posílena vnější ochrana hranic jak na východní trase, tak v centrálním Středomoří, počet přijíždějících neregulérních i tragických úmrtí na moří byl výrazně snížen. 

Ocenit je v tomto směru potřeba roli Itálie. Klíčovým úkolem však zůstává vyřešení situace v Libyi a urychlené zlepšení podmínek uprchlíků v tamních střediscích. Pokročit je nutné také v oblasti návratové politiky.

Další část Junckerova projevu o stavu Unie se týkala budoucnosti EU a předseda Komise představil svůj osobní šestý scénář, založený na desetiletích zkušeností s evropským projektem. Zdůraznil při tom tři principy, které musí zůstat základem EU. Tím prvním je svoboda, kterou bychom neměli považovat za samozřejmou, ale měli bychom za ni bojovat. Druhým principem je rovnoprávnost. V EU nesmí existovat občané druhé kategorie, pracovníci druhé kategorie ani spotřebitelé druhé kategorie. Není akceptovatelné, aby byly pod stejnou značkou a ve stejném balení prodávány výrobky rozdílné kvality. Za třetí se EU musí opírat o princip právního státu, přestože není stát. Rozsudky Soudního dvora musí být respektovány za všech okolností. Právní stát není možností, ale povinností.

K dalším klíčovým bodům projevu o stavu Unie patřily širší využívání překlenovací doložky (passerelle), umožňující přechod k hlasování kvalifikovanou většinou (především v oblasti vnitřního trhu a zahraniční politiky), vytvoření funkce evropského ministra hospodářství a financí, při čemž by se nemělo jednat o úplně novou pozici, měla by být sloučena s komisařem pro hospodářské a finanční záležitosti a předsedou Euroskupiny, nebo vize budoucího sloučení postu předsedy Evropské komise a předsedy Evropské rady, což by mělo EU učinit efektivnější a čitelnější.

Předsedové politických frakcí v EP přivítali výroční projev předsedy Komise i jeho ambiciózní vizi o silné a sjednocené Evropě do roku 2025. Mezi hlavní témata téměř tříhodinové debaty, která po projevu následovala, patřily obrana, bezpečnost, legální migrace, mezinárodní obchod, sociální rovnost, posílení rozpočtové kapacity Unie a demokratického rozhodování.

Východiska pozice ČR

Předseda vlády Bohuslav Sobotka přivítal, že projev J.-C. Junckera se zaměřil na oblasti, které česká vláda dlouhodobě prosazuje. Konstatoval, že zpráva v řadě oblastí silně zohlednila priority ČR i V4 a současně i ukázala, jak výrazný vliv má tento region na diskuse o budoucnosti Evropské unie.