Anketa: Jaký je nejlepší termín pro vystoupení ze závazku a proč?
"Výrazné kolísání kurzu na obě strany během ukončování této politiky by totiž ekonomiku mohlo hodně poškodit," upozorňuje Luděk Niedermayer.
Miroslav Singer, ředitel institucionálních vztahů a hlavní ekonom Generali CEE Holding, exguvernér ČNB
Nejlepší termín je okamžik, ve kterém si bude většina bankovní rady jistá, že už bude potřeba měnovou politiku zpřísňovat. A to nejen kvůli inflačnímu cíli, ale i proto, že si jinak ani s intervenčními objemy ČNB nijak nepomůže.
Jak ukazují už zveřejněné údaje švýcarské centrální banky za léta 2015 a 2016, objemy intervencí se ani po opuštění závazku udržovat pevnou hranici kurzu proti posílení, ke kterému došlo v lednu 2015, nijak podstatně nezměnily a švýcarská centrální banka intervenuje stále. A to v situaci, kdy má dnes Švýcarsko nejnižší úrokové sazby v Evropě a jeho ekonomika roste zhruba polovičním tempem než před opuštěním závazku.
Luděk Niedermayer, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB
Osobně bych preferoval co nejrychlejší ukončení závazku. Nemyslím, že odkládání rozhodnutí má pro ekonomiku i ČNB velký smysl. Zároveň bych si dovedl představit, že by ČNB sice ukončila politiku (nejméně 27 korun za euro), ale byla natolik aktivní na devizovém trhu, aby zabránila výrazným výkyvům kurzu v následujících týdnech a měsících. Výrazné kolísání kurzu na obě strany během ukončování této politiky by totiž ekonomiku mohlo hodně poškodit.
Jan Lamser, bývalý bankéř a dnes partner společnosti Redeggs
Ideální by bylo asi vše ukončit nějakým plynulým způsobem do vyšumění. Ale to se snáze řekne, než provede, nejen, že jsou sledovány diskuze bankovní rady a i přechod na takovouto šuměnkovou politiku by asi měl být alespoň zmíněn, ale hlavně měnový trh je dnes pod silným tlakem a trh reálné aktivity ČNB bedlivě sleduje. Takže tenhle hezký, ukolébavkový scénář asi není reálný a centrální banka se jednoho dne bude muset nadechnout a udělat krok do nejistoty, co jednorázové ukončení intervence s kurzem provede.
Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace, bývalá členka bankovní rady ČNB
Stálo by za to ukončit závazek v momentě, kdy trhy budou ve znamení jiné významné události, což by mohlo počáteční volatilitu o něco zmírnit. Dobrý termín by byl například 29. březen, kdy budou trhy zaměstnány reakcí na ohlášení brexitu. Potom se nabízejí francouzské volby koncem dubna. Asi by nebylo ideální ohlašovat konec závazku v pravidelném formátu oznamování výsledků měnově-politických jednání. Trhy budou také čekat na výsledky inflace, ani 10. duben by proto nebyl ideální, pouze v případě, že by inflace byla nižší, než se očekává, pak by ukončení trhy překvapilo. Pokud banka čeká na výsledek březnové inflace, pak přichází v úvahu 6. až 7. duben, kdy už je k dispozici dostatek informací, podle nichž jde inflaci odhadnout poměrně přesně.
Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
Jiný názor bude mít dovozce, jiný vývozce. Stejně tak to bude jinak vnímat kurzově zajištěná firma a jinak nezajištěný podnik. A to nemluvím o tom, že i zajištěné firmy mohou hovořit různě, neboť využívají jiný mix zajišťovacích nástrojů. Z makroekonomického pohledu by to dávalo smysl, pokud bude patrné, že inflace přiměřeně roste a je šance, aby se stabilně držela nad jedním procentem. Je zde samozřejmě i vyřčený závazek ČNB, na druhé straně sílí spekulace na korunu. Pokud se tedy naplní inflační očekávání, není příliš na co čekat.
Jak ukazují už zveřejněné údaje švýcarské centrální banky za léta 2015 a 2016, objemy intervencí se ani po opuštění závazku udržovat pevnou hranici kurzu proti posílení, ke kterému došlo v lednu 2015, nijak podstatně nezměnily a švýcarská centrální banka intervenuje stále. A to v situaci, kdy má dnes Švýcarsko nejnižší úrokové sazby v Evropě a jeho ekonomika roste zhruba polovičním tempem než před opuštěním závazku.
Luděk Niedermayer, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB
Osobně bych preferoval co nejrychlejší ukončení závazku. Nemyslím, že odkládání rozhodnutí má pro ekonomiku i ČNB velký smysl. Zároveň bych si dovedl představit, že by ČNB sice ukončila politiku (nejméně 27 korun za euro), ale byla natolik aktivní na devizovém trhu, aby zabránila výrazným výkyvům kurzu v následujících týdnech a měsících. Výrazné kolísání kurzu na obě strany během ukončování této politiky by totiž ekonomiku mohlo hodně poškodit.
Jan Lamser, bývalý bankéř a dnes partner společnosti Redeggs
Ideální by bylo asi vše ukončit nějakým plynulým způsobem do vyšumění. Ale to se snáze řekne, než provede, nejen, že jsou sledovány diskuze bankovní rady a i přechod na takovouto šuměnkovou politiku by asi měl být alespoň zmíněn, ale hlavně měnový trh je dnes pod silným tlakem a trh reálné aktivity ČNB bedlivě sleduje. Takže tenhle hezký, ukolébavkový scénář asi není reálný a centrální banka se jednoho dne bude muset nadechnout a udělat krok do nejistoty, co jednorázové ukončení intervence s kurzem provede.
Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace, bývalá členka bankovní rady ČNB
Stálo by za to ukončit závazek v momentě, kdy trhy budou ve znamení jiné významné události, což by mohlo počáteční volatilitu o něco zmírnit. Dobrý termín by byl například 29. březen, kdy budou trhy zaměstnány reakcí na ohlášení brexitu. Potom se nabízejí francouzské volby koncem dubna. Asi by nebylo ideální ohlašovat konec závazku v pravidelném formátu oznamování výsledků měnově-politických jednání. Trhy budou také čekat na výsledky inflace, ani 10. duben by proto nebyl ideální, pouze v případě, že by inflace byla nižší, než se očekává, pak by ukončení trhy překvapilo. Pokud banka čeká na výsledek březnové inflace, pak přichází v úvahu 6. až 7. duben, kdy už je k dispozici dostatek informací, podle nichž jde inflaci odhadnout poměrně přesně.
Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
Jiný názor bude mít dovozce, jiný vývozce. Stejně tak to bude jinak vnímat kurzově zajištěná firma a jinak nezajištěný podnik. A to nemluvím o tom, že i zajištěné firmy mohou hovořit různě, neboť využívají jiný mix zajišťovacích nástrojů. Z makroekonomického pohledu by to dávalo smysl, pokud bude patrné, že inflace přiměřeně roste a je šance, aby se stabilně držela nad jedním procentem. Je zde samozřejmě i vyřčený závazek ČNB, na druhé straně sílí spekulace na korunu. Pokud se tedy naplní inflační očekávání, není příliš na co čekat.