Bezpečnost energetických dodávek a zisk energetických firem jsou dvě zcela rozdílné věci
07.06.2022
Složitá a bohužel dlouho trvající diskuse o ukončení nákupu ropy z Ruska osvětlila řadě občanů překvapivá fakta: role státu při zajištění dodávek (třeba) ropných produktů je dnes velmi malá, státy obvykle ropu nekupují, převáží se přes soukromou infrastrukturu do soukromých či polostátních, ale v konkurenčním prostředí působících firem, které je uplatňují na trhu.
Někdy dokonce státu chybí základní informace o tom, kdo, jak a s jakým ziskem na trhu působí, bez ohledu na to, že zjistit s jakým ziskem to činí je prakticky nemožné.
Jsem přesvědčen, že je mnohem lépe, že i tuto část potřeb společností, firem a občanů nezajišťuje stát, ale stará se o to tržní prostředí. To by ale nemělo znamenat, že stát nemá připravené krizové postupy na případy jako je právě odříznutí ruských dodávek či reakce na přírodní nebo technické katastrofy. To se ale obvykle dělá těžko bez znalosti základních dat.
Není samozřejmě žádným překvapením, že je náš region z důvodu geografie a po komunismu zděděné infrastruktury, na ruských dodávkách nadprůměrně závislý. Proto je rozhodnutí Evropské komise, poskytnout těmto zemím při ukončení nákupů ruské ropy delší čas, logické a správné. Stejně tak je správné, že část unijních výdajů na posílení na Rusku nezávislé infrastruktury směřuje právě do investic, které posílí možnost získání dodávek pro tento region z jiných směrů. A tím i energetickou bezpečnost naší země.
Protiváhou této vstřícnosti by měla být neméně samozřejmá snaha zemí ukončit dodávky co nejdříve a zastavit tak tok evropských miliard do Kremlu. Právě ty totiž pomáhají Kremlu vést šílenou a samozřejmě protiprávní válku, a zároveň umožňují jeho vládě částečně maskovat dopady sankcí. Cena ropy a plynu se navíc přičiněním války zásadně zvýšila a tak jsou příjmy Ruska z prodeje ropy (především) a plynu (podstatně méně) rekordní. Omezení, ne-li eliminace těchto příjmů, je tak zcela zásadní k ukončení agrese na Ukrajině.
Bezesporu však není pro vlády při jejich rozhodování o rychlosti ukončení dodávek snadné rozlišovat mezi důvody pro pozdržení, které stojí na skutečné nemožnosti zajistit za rozumnou cenu alternativní dodávky, a snahou získat fakticky neférovou výhodu, kterou může "zlevněná" ruská ropa pro některé firmy znamenat. Před mnoha týdny medializovaný případ maďarského MOL je toho dokladem.
Rozhodnutí EU o výjimkách pro některé země by proto mělo stát na velmi robustních a správných datech. A také na odpovědném přístupu zemí. Dokonce i kdyby prodloužení “levných” nákupů ropy v Rusku mělo vést k poklesu cen benzínu a nafty v zemi, která výjimku získá, měly by vlády vážit tuto “výhodu” proti ruskému vraždění na Ukrajině, které se snažíme sankcemi přivést ke konci. Či zamyslet se nad bezpečnostním ohrožení Evropy, pokud by ruská agrese uspěla.
Mám zato, že prodloužení dovozu ruských surovin, které stojí na ekonomických, nikoliv bezpečnostních důvodech, je morálně, ale i strategicky pofiderní. A to nejen proto, že v tržním prostředí se pravděpodobně hypotetická nižší cena ropy z Ruska pro některé rafinerie spíše promítne do jejich zisku akcionáře, a nikoliv ceny pro zákazníka. Hlavně ale jde o to, že jen tvrdý a jasný postoj vůči Rusku zvýší pravděpodobnost rychlejšího ukončení agrese. A to je nutná podmínka k tomu, aby dnešní ekonomické problémy, které stále více prosakují i do našich životů, začaly odeznívat.
Myšlenka, která zazněla na Slovensku, že by stát dodanil nižší cenu ruské ropy proti tržní ceně v EU, a tím odboural finanční incentiv firem přesvědčovat své vlády, že bez ruské ropy to nejde, byl rozumný záchranný mechanismus, který by “dorovnal” chybějící vědomí odpovědnosti některých politiků. Snížil by riziko, že v rámci ne úplně transparentních jednání mezi vládami a "jejich firmami" dojde na řešení, které je z hlediska společnosti špatné.
Nakonec se touto cestou Unie nevydala, ale velmi nejasné rozhraní mezi otázkami bezpečnosti energetických dodávek a ekonomickými zájmy firem, začíná být stále více patrné. A to je zejména pro nás špatná zpráva, neb bezpečnost naší země, v případě velké krize, třeba zastavením dodávek plynu z Ruska, bude stát na rozhodnutí EU solidárně a společně stabilitu svých členů zajišťovat. Zaměňovat v tuto chvíli bezpečnost a ziskovost (či zajištění nižší ceny) by mělo pro země jako jsme my velmi bolestivé důsledky.
Původní znění článku zde.