Brusel si chce víc hlídat peníze. Vzniká úřad evropského žalobce.
03.06.2021
Od 1. června začal fungovat Úřad evropského veřejného žalobce. A přes problémy s financováním, které pozdržely jeho oficiální start, má nová instituce velké ambice. Ve státech, které se rozhodly se k této iniciativě připojit, úřad převezme dozor nad vyšetřováním případů týkajících se vážného poškozování hospodářských zájmů Evropské unie. V praxi to znamená, že místo národních státních zástupců budou tyto případy dozorovat žalobci pracující pro tento úřad.
V každé zemi tak vznikla pobočka úřadu, kterou vede evropský žalobce - v případě České republiky je jím Petr Klement, který dříve působil u Nejvyššího státního zastupitelství v Brně. Pod ním bude pracovat několik dalších žalobců, kteří budou dozorovat jednotlivé kauzy a spolupracovat s českou policií a soudy. V současnosti je ve funkci pět tzv. pověřených žalobců, celkem by jich mělo být deset. “Očekávám, že výběrové řízení na zbývajících pět míst bude vypsáno v nejbližších týdnech,” říká Klement.
Úřad se bude zabývat případy, které poškozují finanční zájmy Unie, typově půjde o dotační podvody, krácení DPH či pochybení při zadávání veřejných zakázek týkajících se evropských peněz. “Budeme zohledňovat výši škody, která bylo způsobena rozpočtům EU, ale také třeba to, zda jsou podezřelí veřejní činitelé obecně, především pak úředníci EU, nebo zda má konkrétní případ dopad na pověst EU,” jmenuje Klement některá kritéria, která budou určovat, zda jeho úřad převezme. Jedna z hlavních přidaných hodnost úřadu bude podle něj v tom, že bude možné úzce spolupracovat s jinými evropskými úřady jako OLAF, Europol nebo Eurojust.
Server iRozhlas tento týden uvedl, že pražský státní zástupce na Klementův stůl pošle i případ střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Nový evropský úřad by pak měl během několika dnů rozhodnout, zda si pod sebe případ vezme. “Existuje pravděpodobnost, že případ převezmeme,” uvedl k tomu pro server Klement.
Úřad vznikal déle než deset let a směřují k němu velká očekávání - jak potvrzuje i česká europoslankyně za ANO Dita Charanzová. “Je to první úřad, kterému připojené členské země svěřily takové pravomoci,“ říká. “Ať už bude vyšetřovat jakýkoliv případ, jeho závěr bude závěrem nadnárodní nezávislé autority, jíž k tomu členské státy svěřily pravomoci,” dodává pak Charanzová na otázku, zda čeká, že by se nyní v prošetřování Babišova střetu zájmů něco mohlo změnit.
Podle dalšího českého europoslance Luďka Niedermayera za TOP 09 – s nímž je veden následující rozhovor - by pak evropský dozor mohl odbourat obavy z politického zásahu do vyšetřování.
Jak je v Bruselu vnímán začátek fungování úřadu evropského žalobce jako důležitý okamžik?
Příprava trvala spousty let a vyšlo to náhodu na tohle období. Začalo to skrze posílenou spolupráci (postup, kdy může alespoň devět členských států začít v nějaké oblasti oficiálně spolupracovat nad rámec existujících pravidel, pozn. red). Bylo jasné, že nebude jednoduché získat všechny státy - a od té doby se naléhavost existence úřadu hodně zvýšila. Má to dva důvody. První vidíme u nás v Česku - a sice že ohledně evropských peněz se občas dějí hrozné věci. A v některých členských státech není ochota to řešit, nebo to trvá příliš dlouho a výsledek není uspokojivý. Náznaky, že tu tenhle problém existuje, tu byly již dlouho, ale teď už je toho zkrátka příliš.
A druhá věc?
Ta druhá věc, která se začíná výrazně projevovat, je to, že pro země, které jsou velkými přispěvateli do evropského rozpočtu, začíná být víc a víc nepřijatelné, když se s penězi nezachází dobře. Při přepočtu na HDP těchto zemí to sice není nijak moc, ale stalo se z toho zásadní téma. A je to dobře, peníze se musí využívat mnohem odpovědněji než doteď. Když se podíváte na podmínky na užívání krizového fondu, tak jsou bezprecedentně přísné. Ukazuje se tedy, že je hrozně dobře, že úřad vznikl. Navíc některé země mají problémy s právním státem, takže možná v tamních společnostech klesla důvěra k národním systémům justice.
Důraz na transparentní využívání evropských peněz skutečně v poslední době roste, ale jak silné budou pravomoci úřadu na tohle dohlížet?
Je to součást mozaiky, jen jedna část. Důvěra, že různé korupční kauzy budou řádně a rychle vyšetřeny národní justicí, tu úplně nebyla. Je to snaha rozchodit spolupráci a efektivnější řešení problému, který existuje a Evropě se ho pořád nedaří řešit.
Úřad bude nejspíše řešit i případ střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Může podle vás evropský dohled v tomto případu něco změnit?
Já doufám, že ano, minimálně zvýší důvěryhodnost, že věc nikdo neovlivňuje z politických důvodů.
Vede se v Bruselu v patrnosti, že úřad bude nejspíš řešit i případ českého premiéra?
O tom jsem upřímně větší diskuzi nezaznamenal. Vznik úřadu je velká věc a přípravy skutečně běžely několik let.
Není střet zájmů trochu atypický v kontextu případů, kterými se úřad bude zabývat nejčastěji?
Myslím, že ano. Úřad bude cílit spíš na finanční podvody, kauza konfliktu zájmů je podle mě specifická hned z několika ohledů. Vidím tam chybu i na straně Evropské komise. Když navrhla zpřísnění pravidel pro konflikt zájmů a členské státy to v roce 2008 schválily, tak asi neměla úplně jasno, jak by to mohla vymáhat. A to ani úřad evropského žalobce nevyřeší.
Nebude mít kvůli velké politické citlivosti případu úřad v Česku ostřejší start než v jiných zemích?
Svým způsobem ano - ale nevím, jaké kauzy bude řešit v zemích, o kterých je známo, že mají s čerpáním evropských peněz problémy, jako je Rumunsko nebo Bulharsko. Ten úřad ale rozhodně nevznikl kvůli tomu, aby řešil problém konfliktu zájmů. Jak říkám, to měla mít vyřešené Komise v okamžiku, kdy tuto legislativu navrhla. Připadá mi, že tehdy nikoho nenapadlo, že může vzniknout takhle obludně velký problém. Ta gesce předpokládá, že lidé jako Andrej Babiš měli zajistit, aby se uvnitř jejich vlády nějaký úředník nemohl dostat do konfliktu zájmů. Ale nikdo asi nepředpokládal, že sám premiér bude v konfliktu zájmů - a že dotlačí vládu k tomu, aby dělala vše pro pokračování tohoto konfliktu. Takže problém je jinde – a že se to sešlo se začátkem fungování úřadu evropského žalobce, je spíš shoda okolností. Možná to ale skutečně zvýší důvěryhodnost šetření.