Česko pod Babišem zaostává, potřebuje modernizaci a lepší vládu, říká Niedermayer
11.08.2021
Všiml jsem si, že jste na rozhovor přijel elektromobilem, což je věc, která dnes vyvolává mnoho pozornosti i debat.
Je to nový Peugeot e-2008, jezdíme s ním i několikasetkilometrové cesty. Naše rodina používá auta na baterky již zhruba tři roky. První jsme koupili jako ojeté v Německu za cenu jen o deset až dvacet procent vyšší, než kolik by stálo auto se spalovacím motorem. Peugeot byl dražší, je ale v ceně slušně vybavené Škody Octavie. Protože se rád zabývám čísly, zjistil jsem, že i při vyšší ceně jsou celkové náklady na provoz našeho staršího elektroauta auta nižší, než u auta na benzin.
Část lidí v Česku se éry elektroaut obává, už jen pořizovací cena mnohé odrazuje.
Cena je dnes skutečně vysoká, nová elektroauta v ceně 300 až 400 tisíc korun prostě zatím nejsou. Ale myslím si, že zejména pro firmy se už pro některé účely vyplatí elektromobil koupit.
Ale představte si lidi, kteří nemají mzdu jako třeba europoslanec a bojí se, že na elektroauto nenaspoří. Vnímáte jejich situaci?
Tyto obavy řada lidí má, každá nastupující technologie je drahá, takže si ji kupují ti, kteří mají více peněz. Ale za několik let bude situace výrazně odlišná, mzdy budou vyšší a především cena elektromobilů bude výrazně nižší. Možná si z dětství pamatujete například první drahé barevné televizory, mobily nebo videopřehrávače. V době komunismu byl průměrný plat tři tisíce korun a videopřehrávač stál 15 tisíc korun.
Nejde "jen" o elektromobily, ale celkově zelenou politiku Evropské unie, která některým lidem v Česku nahání strach. Třeba zrovna u aut mají obavu, že nebudou moci jezdit auty se spalovacím motorem.
Je to zbytečná obava. Vezměte si, že auta se spalovacím motorem by se sice neměla vyrábět od roku 2035, ale ještě patnáct let poté se taková auta zřejmě budou používat a prodávat, pokud po nich bude poptávka. To je velmi dlouhá doba. Pokud se to naplní, tak ještě v roce 2050 budou někteří lidé jezdit na silnicích auty se spalovacím motorem, jestliže to bude dávat ekonomický smysl. Velké, leč postupné změny mnoha technologií nejsou trend jen v EU, ale prakticky po celém světě. Je třeba, aby Česká republika naskočila do tohoto vlaku modernizace.
A nenaskočila?
Bohužel, my tento trend úplně ignorujeme. Když se podívám na to, jak jsme na tom například i s rozvojem decentralizované energetiky či s obnovitelnými zdroji, tak jsme na míle a míle daleko od evropského průměru. A v dopravě máme za to, že cesta ke snižování emisí vede přes pole plná řepky.
Lidé si neuvědomují, že Česko zaostává
Když poslouchám mnohé české politiky, přijde mi, že u nás jednoznačně převládá skepse vůči zelené politice. Máte stejný pocit?
Patrně ano. Když se ale zeptáte lidí, třeba těch ve středním věku, kteří mají děti, jestli chtějí udělat něco pro to, aby jejich děti žily na zdravé planetě, tak odpověď bude úplně samozřejmá. Chtějí čisté životní prostředí a ochránit planetu pro jejich život. Je na politicích, aby uměli před veřejnost předstoupit a říct, že pro ochranu planety bude nutné něco udělat. Nejsou to zdaleka jen náklady, přinese to i mnoho dobrého. Například rozvoj a elektrifikace železnic budou znamenat mnohem bezpečnější ježdění ve vlacích, vlaky budou rychlejší, dostupnější a komfortnější.
Nepřevládá ale v Česku zatím mnohem více skepse a strach z budoucnosti?
Sleduji zajímavý rozdíl v reakcích většiny západních zemí a částí východních zemí. Východ Evropy často mluví hlasem svých lobbistů, například čeští teplárníci se z nejasných důvodů rozhodli, že budoucnost patří uhlí, a změny se jim vůbec nelíbí. Ze Západu je slyšet něco jiného.
Nemá velký vliv také to, že Češi jsou v lecčem konzervativnější a neradi přijímají změny?
Politici by ze všeho nejvíce měli veřejnost zklidnit. Lidé mají pocit, že tyto změny budou platit ze své kapsy a že se jim dramaticky sníží životní úroveň. Nestane se to. Jednak mnoho potřebných změn podpoří ekonomiku a zlepší kvalitu života a mimo to naše země v následujících šesti letech dostane od EU přes tisíc miliard korun. A velká část by měla jít právě na zelenou transformaci.
Pokud ale většina politiků a lobbistů veřejnost přesvědčuje, že se svět zbláznil a my v Česku jsme jediní, kdo to pochopil, a proti změnám budeme bojovat, tak se nedivte. Česko se přitom musí výrazně změnit.
V čem především?
Musíme změnit samotné fungování státu a jeho institucí. Dění kolem pandemie jen potvrdilo, jak špatně některé instituce fungují. Náš stát prostě funguje za vlády Andreje Babiše špatně a zaostává, v pandemii nás to stálo tisíce životů, jinde je výsledkem nižší kvalita života a pomalejší dohánění bohatého Západu.
Jen když zlepšíme činnost státu, tak můžeme zvýšit šance třeba i na to, aby Česko co nejlépe využilo tisíc miliard eur z evropských fondů. Samozřejmě že spoustu věcí musíme udělat sami za své, ale efektivní využití tohoto obrovského balíku peněz, možná pro naši zemi posledního, je výjimečná příležitost, jak posunout naši zemi kupředu. Modernizovat ji a mimo jiné se dostat k vyššímu hospodářskému růstu.
Nezdá se vám ale, že mnoho lidí v Česku je spokojeno a mají pocit, že si nežijí až tak špatně?
Hodně lidí si asi před pandemií myslelo, že pomalu doháníme Rakousko, ale ukázalo se, že to není pravda. Více než Rakousku jsme v lecčems v reálu podobní novým unijním zemím, kterým se zrovna moc nedaří. Mimochodem, je neuvěřitelné, že nejsme schopni za 30 let vybudovat jedinou dálnici do Rakouska. Obrovským problémem naší země je, že velká část naší politiky a společnosti žije v minulosti. Neuvědomujeme si, že svět se mění, čehož největším symbolem je klimatická hrozba, ale zdaleka nejde jen o ni.
Bude stačit hospodářský růst k tomu, abychom začali smazávat obrovský rozpočtový deficit?
Soudit dnes, jak velký problém naše státní pokladna má, je těžké, hodně čísel je stále "rozházených". Více se ukáže v době, kdy snad bude nastupovat do funkce nová vláda, tedy na podzim. Každopádně veřejné finance jsou dnes v bezprecedentně špatné situaci. Během pěti let bychom měli odmazat minimálně 200 miliard strukturálního deficitu, což je obrovské číslo. Něco takového tato země ještě nezažila. Je nezbytné, abychom se co nejdřív dostali na dráhu snižování schodku. Já věřím, že nové vládě koalice Spolu a Pirátů se STAN se to podaří.
Bez zvyšování daní?
To se skutečně ukáže až podle toho, jak budou vypadat čísla, až se trochu víc srovnají, a jak se nové vládě bude dařit ohledně hospodářského růstu, omezování státních výdajů a celkového zefektivnění činnosti státu a jeho institucí.
Věřím v proevropské směřování budoucí vlády
Už v říjnu nás čekají volby. Myslíte si, že se po nich kritický přístup části české veřejnosti a českých politiků k politice EU změní? Půjde Česko s hlavním proudem?
To se uvidí, až začne nový kabinet vládnout. V této chvíli je pro mě snadnější mluvit hlavně o postoji TOP 09, kterou znám logicky nejlépe. V jejím případě vím, že je v české politice na špici v pochopení toho, abychom změnili například přístup k využívání přírodních zdrojů, abychom změnili vztah k půdě, krajině, obnovitelným zdrojům a dalším věcem. Odpovídá to hodně postojům významných evropských stran, třeba CDU/CSU z Německa, s jejímiž poslanci jsem ve skupině v Evropském parlamentu.
Nestane se to, že hlas TOP 09 bude v koalici a vládě ten nejméně podstatný? Je její pohled na EU slyšet v koalici Spolu dostatečně hlasitě?
Myslím, že je. Musíte si ale uvědomit, že TOP 09, stejně jako jiné strany, které mají ambici vládnout, jsou v situaci, kdy musí být připraveny jít do kompromisů. Osobně bych si například představoval, že by mohla některé své věci prosazovat ještě více. Podobně by asi mluvili ze svého pohledu zástupci dalších dvou stran koalice, ale změny by chtěli jiným směrem.
Naštěstí všechny tři strany mají k sobě blízko a kompromisy jsou možné. Těžko by kompromis v pohledu na ochranu planety vznikal například mezi takovým Václavem Klausem a Gretou Thunbergovou, ale toto naštěstí není situace, ve které TOP 09 je.
Řeknu dvě jiná jména: Jan Skopeček z ODS, k EU značně kritický lídr koalice Spolu ve středních Čechách, a Helena Langšádlová, trojka na stejné kandidátce za TOP 09, jasně prounijní. Skutečně věříte, že je kompromis mezi ODS a TOP 09 ve vztahu k EU možný?
Za nejcennější opravdu považuji to, že koalice vznikla, má šanci tvořit vládu a už nyní ukázala, že je schopná dohody a kompromisů. A jsem přesvědčený, že uvnitř koalice Spolu je jasná proevropská většina. To, na co jste poukázal, mě neznepokojuje. Byl bych neklidný, kdyby dramaticky rozdílné názory měla Markéta Pekarová Adamová, Petr Fiala a Marian Jurečka, tedy předsedové stran. U nich žádné takové rozdíly nevidím.
Takže se neobáváte, že po volbách by mohly převládat ve vystupování koalice Spolu pochybnosti ohledně dalšího směřování EU?
Vůbec si to nemyslím. Vždycky se říká, že ODS má tradičně silný proevropský elektorát, a předpokládám, že se na tom nic nezměnilo. Pokud jde o pana poslance Skopečka, zaznamenal jsem, že ODS nominovala na post ministra financí někoho jiného, takže nevím, jak velkou roli bude hrát on. Já věřím, že koalice dokáže ve všem najít kompromisy. Na straně druhé, není nic špatného na tom, když v některých otázkách vývoje naší unie nebudou pohledy stejné.
Nemáte někdy chuť zavolat jemu nebo vaší předsedkyni a říct něco k tomu, jak on například prezentuje nejnovější návrhy EU, třeba k zelené dohodě?
Kdybych začal něco takového dělat, tak by určitě telefony běžely i opačným směrem, začal by se ozývat také on či další lidé. Já bych některým věcem nepřikládal takový význam, v české politice je často snaha dát rychle něco na Twitter, ale přitom spoustu věcí kolem EU je složitých a vyžadují důkladné studium. Věřím, že až půjdeme po volbách do detailů různých návrhů, třeba těch z EU, tak se hroty hodně otupí a diskuse se zklidní. Bude to tak bezpochyby i v jiných zemích a jiných vládách.
Nejste příliš velký optimista? Část pravicových politiků u nás popisuje zelenou dohodu spíše jako hrozbu, ostatně v tom se podobají hnutí ANO.
Jak už jsem řekl, na českém hřišti hrají významnou roli významní lobbisté, často spojení s odvětvími, která jsou na odchodu, jako je třeba uhlí. Navíc část českých politiků zmeškala fakt, že za posledních dvacet let se svět, zejména díky vývoji technologií, výrazně změnil. Lobbisté vyvíjí na politiky obrovský tlak, ale já mám pocit, že až teď začíná mnoha firmám docházet, že v uhlí prostě budoucnost není. Třeba představa, že Česká republika bude ostrůvkem, na kterém se budou vyrábět benzinová auta, která se jinde nebudou prodávat, je absolutně nesmyslná. Nota bene to není vláda, kdo bude rozhodovat, co bude vyrábět například Škodovka.
Nemyslíte si ale, že v Česku tato skepse nakonec převáží?
Byl bych v tomto hodně trpělivý, řada politiků začne své názory měnit. Ostří se začnou otupovat. Část naší ekonomiky žije v minulosti a jen pomalu chápe, že minulost se nedá prodlužovat. Věřím, že v Evropě se najde jasná podpora pro to, abychom emise skleníkových plynů snižovali, a uděláme to tak, že to posílí naše ekonomiky a zlepší kvalitu života našich lidí. Navíc, stále více lidí to chápe a bude vyvažovat tlaky od těch, co by chtěli návrat do minulosti.
Orbánova politika u nás silnou podporu nemá
Nemáte obavu, že Česko půjde mimo hlavní proud EU nejen v případě zelené politiky, ale také v pohledu na hodnoty EU? Nevšiml jsem si, že by se koalice výrazně ozvala třeba proti politice Viktora Orbána v Maďarsku.
Můj názor je jasný a dávám ho dlouhodobě najevo. Orbánovi absolutně nevěřím. Jemu jde jen o to, jak posílit svou pozici na maďarské scéně. Je to například člověk, který získal vzdělání díky nadaci George Sorose a potom polepil chodníky Budapešti plakáty s tváří pana Sorose tak, že lidé šlapali po jeho obličeji. To je opravdu nechutné.
Máte nějaké vysvětlení pro to, že koalice Spolu k dění v Maďarsku spíše mlčí a například politici ODS naznačují, že bychom si měli všímat dění doma, a ne někde za hranicemi?
Mně přijde, že kroky Orbána v Maďarsku, ale také Jaroslawa Kaczyńského v Polsku u nás nemají nějakou velmi silnou podporu. Určitá část našich politiků zprava možná tak trochu obdivuje jejich volební výsledky a trochu mlčí o škodách. Ale za sebe říkám, že chování Orbána jasně odsuzuji. Vezměte si například jeho poslední krok, kdy chce vyhlásit referendum, které by se fakticky týkalo omezení práv menšin. Z jeho strany je to naprosto cynická a nebezpečná manipulace.
To říkáte vy, ale kdo další z pravé části spektra takto pojmenovává politiku, která jde proti hodnotám EU?
Za nejdůležitější považuji to, že tato politika a témata, která zejména pan Orbán využívá, u nás nemají výraznou podporu. Myslím si, že ti, kdo politiku opravdu sledují, Viktoru Orbánovi nevěří, že je zachráncem pravé pravicové politiky, což on rád tvrdí. Myslím, že třeba Andrej Babiš k Orbánovi vzhlíží ne proto, že sdílí jeho postupy, ale proto, že vidí, že si Orbán může dělat v Maďarsku, co chce.
O Andreji Babišovi se téměř nebavíme, protože je známo, že jste k němu v mnoha směrech velmi kritický. Zastavme se ale ještě u koalice Spolu, kterou byste si přál ve vládě. V čem vy vidíte naději pro Česko, pokud k tomu dojde?
Pevně věřím, že základ úspěchu nové vlády bude v mnohem větší kompetenci, než jakou má nynější Babišova vláda, se kterou zaostáváme. A to ve všech oblastech. Například vůči unii je pozoruhodné, že Andrej Babiš sice mluví o tom, jak hájí české národní zájmy, ale nikdo není schopný definovat, jaké zájmy to jsou. A zdá se, že jediná věc, které rozumí, jsou peníze z rozpočtu EU, včetně těch pro jeho firmy.
Pevně věřím, že nová vláda pochopí, kdo jsou naši spojenci v Evropské unii, co je náš společný zájem, s kým jsme schopni se dohodnout a jak něco prosadit. Měli bychom pochopit, jak svět nyní vypadá a jak postupovat, aby to bylo pro naši zemi a její občany dobré. To samozřejmě neznamená, že máme jít na barikády se zelenými nebo duhovými vlajkami.
Takže nemáte obavu, že by vláda koalice Spolu šla mimo hlavní unijní proud?
Pokud jde o TOP 09, lidovce, STAN a Piráty, tak jistě ne, myslím, že je znám všechny dobře. A pokud jde o ODS, tak věřím, že také nepůjde mimo tento proud. Znovu říkám, nejde opravdu o to, abychom nadšeně se vším hned souhlasili, ale abychom dělali kvalitní a zodpovědnou politiku, která najde v EU dostatek spojenců. Takováto politika musí být vzhledem k naší geografické poloze a struktuře ekonomiky jasně prounijní.
Na čem se podle vás dělí česká politická scéna? Je to v názoru na to, zda vládnout, či nevládnout s Babišem? Není tím řezem spíše to, že jedna část politiků se cítí spíše jako konzervativci a dnešní směřování EU vnímají jako hrozbu a druhá, liberálnější část naopak tento směr podporuje?
Když se podívám na náš klub Evropské lidové strany v Evropském parlamentu, tak jsou v něm jak konzervativnější, tak liberálnější členové, přitom se shodneme na 85 procentech, možná 95 procentech věcí. Bohužel, v případě České republiky mám pocit, že části našich konzervativců trošku chybí pochopení stavu dnešního světa.
Proč si to myslíte?
Zdá se mi, že určitá část politiků žije v minulosti. A dle toho se rozhodují. Fascinuje mě například diskuse o jaderné elektrárně Dukovany a obnovitelných zdrojích. Úplně je ignorovaná otázka nákladů a rizik stavby nového bloku a naopak poklesu nákladů na obnovitelné zdroje. Myslím si, že část takzvaně konzervativních politiků je pod vlivem určitých lobbistických skupin, což bylo patrné i na hlasování o novém energetickém zákonu. Přitom jeden z politiků strany, která je za konzervativní označována, předseda lidovců Marian Jurečka, navrhl dobré pozměňovací návrhy, které by naši energetiku posunuly vpřed. Ale většina poslanců je smetla.
Pokud jde o TOP 09, nemáte obavu, že se během několika málo let "rozplyne" v ODS?
Myslím si, že TOP 09 je u nás jediná strana, která opravdu vnímá, jaký dnešní svět je a jak je potřeba jej změnit. Proto jsem s touto stranou rád a věřím, že tu dále bude.
Ale co ona možnost rozplynutí?
Samozřejmě, může se stát to i ono, nedá se vyloučit žádný scénář. Myslím si ale, že hodnoty TOP 09 jsou jasné a srozumitelné a v okamžiku, kdy se bude tvořit po volbách agenda vlády, priority naší strany v programu vlády jednoznačně zazní a bude patrné, co je "made in TOP 09". A část voličů to ocení.
Když to všechno sledujete, nelitujete toho, že nekandidujete do sněmovny a nemůžete více ovlivňovat směřování Česka na domácí půdě?
Já si vůbec nejsem jistý, jestli je důležitější působit v Evropském parlamentu, nebo v Poslanecké sněmovně. V Evropském parlamentu se snažím ovlivňovat řadu věcí, které jsou pro Českou republiku a též společnou Evropu strašně důležité.
Takže o domácí scéně neuvažujete?
Člověk nemůže říct nikdy. To říká jen Andrej Babiš, když dostává otázky, jestli neodstoupí. Teď o vstupu na českou politickou scénu vůbec nepřemýšlím, jsem v půlce volebního období a v Evropě se dějí ohromně důležité věci i pro Česko. A když vidím, jak někteří kolegové zkresleně informují českou veřejnost o dění v Evropské unii, tak mám pocit, že je potřeba, aby tam byli lidé jako já, kteří se snaží o tomto dění informovat korektně a přesně. Jestliže má TOP 09 v řadě evropských otázek docela jasno, tak bych řekl, že je to i díky mně.