EU řeší, jak ochránit 170 miliard eur ročně. Babiš jde proti státům i proti Komisi

Efektivní výběr daní je jedním z nejpalčivějších problémů nejen v České republice. Členské státy EU přichází kvůli daňovým únikům ročně o 170 miliard eur, a to především při obcházení plateb DPH. Evropská komise proto přemýšlí, jak těmto podvodům co nejlépe předcházet.

 

V současnosti jsou ve hře dvě varianty reformy výběru daně z přidané hodnoty. První možností je zavedení tzv. definitivního režimu. Ten prosazuje přímo Komise a jeho předností má být povinnost platit DPH v každém článku obchodního řetězce, který zahrnuje i nejrůznější subdodavatele. A to nově i v případě obchodování přes hranice jednotlivých států. Přeshraniční transakce jsou totiž dle Komise největším kamenem úrazu, jelikož se na ně povinnost úhrady DPH nyní nevztahuje.

Alternativou k tomuto návrhu má být zavedení všeobecného mechanismu přenesené působnosti, tzv. reverse charge. Jedním z jeho největších obhájců je mimo jiné český ministr financí Andrej Babiš (ANO), který se tento systém snaží prosadit i v rámci Rady ministrů. Jeho výhodou má být to, že daň z přidané hodnoty bude vždy odvádět až poslední obchodník v celém řetězci. Platbou daně by tedy v tomto případě byl zatížen až ten, kdo bude finální výrobek prodávat spotřebiteli.

Do Francie se díky Panama Papers vrátily miliardy
V rámci Unie panuje všeobecná shoda, že výběr DPH se musí zreformovat. Pokud však jde o podobu této reformy, názory se různí. O tom, který z výše uvedených návrhů je vhodnější, diskutovali nedávno v Praze zástupci daňových poradců a podnikatelů s českým europoslancem Luďkem Niedermayerem (TOP 09, EPP). „Stát musí vybírat daně efektivně. Jen tak zajistí, že nebudou růst,“ uvedl europoslanec. Jen do Francie se podle jeho slov díky aféře Panama Papers vrátily na daních miliardy eur.

Pokud jde o výběr daní v České republice, v rámci Evropské unie se pohybujeme lehce nad průměrem. Nejefektivnější je v tomto ohledu Finsko nebo Švédsko. Naopak nejhůře na tom jsou v Litvě či v Rumunsku. Niedermayer je jedním z těch, kteří otevřeně podporují návrh Komise, tedy zavedení tzv. definitivního režimu. Důvodem je podle něj zejména zavedení povinnosti platit DPH i v rámci přeshraničního obchodu. „V dnešní době jsou přeshraniční transakce osvobozeny od platby DPH. To často vede k tomu, že obchodník ve druhém státě odvádí celou daň, zatímco obchodník v prvním státě daň neplatí vůbec,“ připomněl Niedermayer současnou situaci.

Přeshraniční obchod je rájem podvodníků
Tato praxe vede často k tzv. karuselovým podvodům. Obchodníci se díky výjimce pro přeshraniční obchod snaží povinnosti platit DPH vyhnout tím, že své zboží pošlou do zahraničí pouze na oko. Kupující v cizím státě je v takovém případě falešný a daň z přidané hodnoty není zaplacena nikde. Takovým způsobem Unie ročně přijde až o 50 miliard eur. Jen v České republice se podle odhadů jedná o částku 60 miliard korun.

 

Podle Niedermayera by zavedení definitivního režimu mohlo tyto podvody výrazně ztížit. A to tím, že prodej zboží do jiného členského státu by podléhal sazbě té země, do které zboží míří. Samotnou daň by vybíral daňový orgán ještě v zemi původu. Vybranou částku by však následně převáděl do země určení. Cílem Komise je pak vytvoření jednotného unijního daňového portálu, který by tyto transakce zajišťoval a kontroloval.

 

Návrh Komise je prozatím politicky průchodnější. Alternativní systém – tzv. reverse charge – má však v ČR také své příznivce. Kromě zmíněného ministra financí se jedná například o Ladislava Minčiče z české Hospodářské komory.

 

V ČR je příliš mnoho plátců DPH
„Obecný režim přenesení daňové povinnosti neboli generální reverse charge pomůže předejít problémům s vracením nadměrných odpočtů i placením daně z neuhrazených faktur“, uvedl. Narážel tak především na fakt, že v případě povinnosti platit DPH v celém obchodním řetězci často nastávají problémy s proplácením tzv. vratek, tedy částek, které si mohou podnikatelé následně odečíst a finanční úřady jim je vrací.

Zastáncem tohoto systému je i člen prezidia Komory daňových poradců Petr Toman. Podle něj jsou problémem nejen vratky, ale i počet plátců DPH v České republice, kterých je kolem 530 tisíc. „Výběr DPH je značně složitý. Zároveň máme v současné době obrovské množství plátců. Ti často platí celou částku, ale velkou část z ní poté získávají zpět na vratkách. A zde jsou také možnosti pro nejrůznější podvody,“ myslí si.

 

Zavedení reverse charge by podle jeho názoru počet plátců výrazně snížilo, což by bylo výhodné. V případě zavedení přeshraniční povinnosti pak vidí problém zejména v nedostatku důvěry mezi daňovými orgány jednotlivých zemí. Jednotné sazby DPH v celé EU jsou zatím v nedohlednu. Reforma výběru daní se však pravděpodobně v blízké době uskuteční. Konkrétní návrhy pro zavedení definitivního režimu by měla Komise představit už letos na podzim.

 

Samotné přijetí reformy však bude vyžadovat jednomyslnost všech členských států, což bude složité. Podle Niedermayera se ale státy prakticky jistě na plošném zavedení systému reverse charge neshodnou. Otázkou zůstává, jak průchodný bude návrh Komise.
 

Původní článek si můžete přečíst zde.