Europoslanci viděli film Vlny. Je to i varování ohledně Ukrajiny, zaznělo
20.11.2024
Vlny už doma vidělo 764 tisíc lidí, utržily přes 130 milionů korun a jsou komerčně nejúspěšnějším českým titulem roku. Tvůrci úspěch přisuzují tomu, že film oslovuje široké publikum a zároveň nabízí paralely k současné geopolitické situaci, ať už jde o ruskou agresi vůči Ukrajině, či situaci veřejnoprávních médií na Slovensku.
"Naděje není optimismus. Není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu, jak to dopadne," citovala předsedkyně Evropského parlamentu bývalého českého a československého prezidenta Václava Havla. Tato slova je podle Roberty Metsolaové potřeba si neustále opakovat a řídit se jimi také v Evropském parlamentu.
Tento týden jsme si připomněli 1000 dní, které uplynuly od zahájení ruské agrese na Ukrajině. Lidé tam bojují za stejné hodnoty jako my tady v Evropě, na to nesmíme zapomínat," dodala politička. Připomněla rovněž důležitost svobody médií, která ve Vlnách hrají zásadní roli. "Média se stala terčem útoků jak v mé rodné zemi, tak na Slovensku," dodala maltská politička s odkazem na vraždu slovenského novináře Jána Kuciaka nebo Malťanky Daphne Caruanaové Galiziaové.
Vlny vyprávějí o členech mezinárodní redakce Československého rozhlasu. Film se odehrává v období kolem invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968.
Debatu v budově Evropského parlamentu moderovala slovenská europoslankyně Ľubica Karvašová z hnutí Progresivní Slovensko a frakce Obnova Evropy, anglicky Renew Europe. Zúčastnili se jí rovněž europoslanci z Evropské lidové strany Luděk Niedermayer zvolený za TOP 09 a Jan Farský ze Starostů a nezávislých.
Do Bruselu přijeli herci Petr Lněnička a Tomáš Weber, producentka Wanda Adamík Hrycová a castingový ředitel Miro Mráz. Scénárista a režisér filmu Jiří Mádl je nyní v USA kvůli možným nominacím na americkou cenu Oscar, o kterou Vlny usilují. Právě tuto středu o snímku napsal hollywoodský web Deadline.com. Historické drama ale slaví úspěch i jinde, uplynulou neděli například získalo cenu publika na festivalu ve francouzském Arrasu a zamíří do francouzské distribuce.
Producentky Adamík Hrycové se prý lidé často ptají, proč se rozhodla dělat další film o roce 1968. "Odpověď je jednoduchá. Nesmíme dopustit, aby byla historie zapomenuta, protože se může opakovat. Dnešní děti už často nevědí, co se v roce 1968 stalo," uvedla.
Mádl podle ní natočil snímek, který je sice historický, ale udělaný "velmi moderním způsobem", aby se dostal k mladému publiku. "Přitáhl do kin mladé lidi a zároveň rozproudil dialog mezi mladými a například prarodiči o tom, co tehdy dělali, jak to prožívali, a to je skvělé," dodává producentka. Vlny podle ní rovněž ukazují, co se stane Ukrajině, když se nebude bránit. "Dopadne tak, jak dopadlo tehdy Československo. I proto je velmi důležité vyprávět tyto příběhy," věří.
Petr Lněnička ve filmu ztvárnil dnes již nežijícího novináře Jana Petránka. "Jako herci máme omezené prostředky k tomu, jak společnost ovlivnit nebo jak vyjádřit svůj názor. Tímto filmem se to podařilo," uvedl v Bruselu Lněnička.
Také on chválí Mádla za to, jak se mu podařilo oslovit mladou generaci. "Byl jsem i na besedách ve školách, kde byli studenti patnácti- až osmnáctiletí, a všichni se o snímek a jeho obsah velmi zajímali. Vlny mají v sobě obrovskou sílu, ukazují prožitky lidí, kteří tehdy žili. A dnešním mladým ukazují, že i oni mohou přispět k utváření své budoucnosti," chválí herec.
Na Slovensku se Vlny staly vůbec nejúspěšnějším českým filmem všech dob. "To, co se děje na Slovensku, filmu velmi pomohlo. Destrukce kultury, svobodných médií, nevybíravé útoky na novináře ze strany vládních politiků," vyjmenovává slovenská producentka Adamík Hrycová.
Filmem se tak chtěli postavit i za svobodu médií, "bez kterých demokracie nemůže existovat", jak říká. "Chtěli jsme jim vyjádřit poctu a podporu," dodává.