Europoslanec Niedermayer: Evropa má už nejhorší za sebou, teď jde o to, nepokazit to
17.07.2014
Ekonomická krize je za námi. Máme sice jen malý hospodářský růst, ale ten na rozdíl od Spojených států Evropě stačí k pohodlnému životu, tvrdí v rozhovoru pro HN Luděk Niedermayer, europoslanec za TOP 09 a bývalý viceguvernér České národní banky.
Celkově si Evropa nevede špatně, uvolněná měnová politika pomůže ekonomickému růstu, říká europoslanec za TOP 09 a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer v rozhovoru pro HN.
HN: Překonali jsme již v Evropě definitivně nedávnou krizi?
Evropa má za sebou už čtyři čtvrtletí růstu a situace vůbec není špatná. Oživení je ale křehké. Hodně nejistoty plyne ze situace Francie, která sice neprošla krizí měřeno podle čísel špatně, ale nevidíme tam dostatek reforem, abychom si byli jistí, že je její ekonomika na správné cestě. Spíše naopak, jejich urputná snaha udržet pod kontrolou schodek a zadlužování zvyšováním daní nakonec může negativně působit na růst ekonomiky.
Celkově si ale Evropa nevede špatně. Navíc jak říkal šéf Evropské centrální banky Mario Draghi, který byl nedávno v Evropském parlamentu, bude pokračovat uvolněná měnová politika. A zřejmě také snaha, aby euro nebylo příliš silné k jiným měnám. To také pomůže ekonomickému růstu.
HN: Co se změnilo, proč je nyní situace tak dobrá?
Když se podíváme po Evropě, například Řecko má dluhy ve výši okolo 180 procent HDP, přitom když mělo mnohem nižší dluh, odstartovalo to v roce 2010 evropskou dluhovou krizi. Nevypadá to z tohoto úhlu pohledu na nějakou velkou změnu.
Změnily se zásadní věci. V případě dluhů šlo původně o trochu přehnanou reakci, která pominula. Není to tak, že když má někdo dluh přes 150 procent HDP, je to katastrofa a třeba 90 procent je v pořádku. Zároveň, a to je velmi důležité, došlo k výraznému omezení schodků rozpočtů, a to za situace, kdy ekonomiky příliš nerostly. Změnily se fiskální politiky jednotlivých zemích. Evropské banky jsou přitom na rozdíl od doby před několika lety v dobré kondici. Dokonce si myslím, že jsou na tom lépe, než se všeobecně soudí.
Kdyby se ekonomická situace jen trochu změnila, ekonomiky rostly o trochu rychleji, tak pokud vlády neudělají nějakou velkou chybu, začnou ukazatele dluhu vůči HDP rychle klesat.
HN: Růst je ale velmi nízký, čím by se dal zvýšit?
Potenciální růst se nedá odvodit z předkrizového ekonomického růstu. Očekávám dlouhodobě nižší růst, než byl před krizí. Tehdy totiž ekonomika rostla, protože se zadlužovala, a to by nebylo zdravé opakovat. Nevěřím ani tomu, jak tvrdí někteří ekonomové, že díky nevyužitým kapacitám kvůli krizi teď bezproblémově rychle poroste. Kritici této teorie totiž správně namítají, že pokud nějaká továrna posledních pět let fungovala na polovině svého výkonu, tak stejně do celkové výroby investovala tak málo, že se teď nemůže sama od sebe bez další investice vrátit k původnímu výkonu.
Ekonomický růst mohou zvýšit strukturální reformy. Například pokud by se více otevřel celoevropský trh se službami, pomůže to k rychlejšímu růstu. Stejně tak může pomoci dohoda o volném obchodu s USA. Dá se udělat spousta menších reforem, které posílí růst. Problém ale nastane v okamžiku, pokud neuděláme vůbec nic, pak bude růst pomalý.
HN: Jak vysoký může být evropský růst?
Kdyby se Evropa dostala na růst HDP 1,5 procenta ročně, půjde o velkou změnu a Evropě to bude stačit. Měli jsme pět let stagnaci či pokles a ani předtím nebyl růst ve srovnání s jinými oblastmi světa nějak rychlý. Je to rozdíl oproti Spojeným státům. Tam je růst pod dvě procenta problém, Amerika stále potřebuje nové podněty, známky rychlého růstu, mimo jiné kvůli tomu, aby tamní spotřebitelé udrželi své vysoké zadlužení. Evropa je na tom jinak.
HN: Problém je ale stále vysoká nezaměstnanost v Evropě. Podle některých ekonomů to může být nový setrvalý stav...
Růst zaměstnanosti se objeví až po ekonomickém růstu. Firmy posilují, začínají investovat a teprve v poslední fázi přibírají zaměstnance a zvyšují mzdy. Pokud není dostatek pracovních míst a není možné pracovat v jiné zemi, tak je to problém. I když určitý posun tam vidím. Jednotný trh EU v tomto smyslu funguje. Závisí to ale na vlastní aktivitě lidí. Tisíce Španělů se třeba přesunuly za prací do jiných zemí unie. Ale není jich dost, aby to srazilo španělskou 25procentní míru zaměstnanosti.
Nezaměstnanost bude ještě v Evropské unii velké téma. Levice má dojem, že nezaměstnanost vyřeší vládní intervence nebo rozvolnění fiskální politiky, tedy utrácení státu. Pravice, včetně mě, má zase dojem, že se to vyřeší prostřednictvím hospodářského růstu, strukturálními reformami a posilováním vnitřního trhu.Podle mě je už Evropa v bodu obratu, kdy se bude nezaměstnanost snižovat, protože skutečně začíná ekonomický růst. Zastavit tento proces může jen špatná ekonomická politika evropských vlád.
Původní článek: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-e...rsi-za-sebou-ted-jde-o-to-nepokazit-to