Hřebíkem do řecké rakve bylo vyhlášení referenda, míní ekonom Niedermayer
28.06.2015
Stačilo málo, aby se Řekové dostali z ekonomického marasmu, ta nejhorší úsporná opatření už mají za sebou. To by ale musela být u moci odpovědnější vláda, myslí si bývalý viceguvernér ČNB a nyní europoslanec Luděk Niedermayer.
Co se děje, proč najednou, když jednání běžela, se teď zadrhla a v úterý má záchranný program pro Řecko skončit?
Myslím, že hřebíkem do rakve bylo vyhlášení referenda, které věřitelé Řecka považují za nefér. Je věcí vlády, aby něco takového vyjednala. Vyhlášením referenda dala vláda najevo, že nechce vyjednávat. Věřitelé šli do jednání s tím, že by program prodloužili, přišli dokonce s nějakým programem, jak se postarat o to, aby splátky za externí dluh byly zaplaceny. Reakce Řeků byla referendum, což je prostě absurdní. Není mi vůbec zřejmé, čeho tím chtějí dosáhnout.
Co si Řekové myslí, že se stane? Vnímají sami sebe jako klíčovou součást EU?
Zřejmě ten rozdíl mezi vnímáním situace v Řecku a zbytku EU je diametrálně odlišný. Premiér Tsipras se domnívá, že bojuje za zájmy Řeků. Tamní vláda je zřejmě tak nekompetentní, že si vůbec neuvědomuje, kam Řecko posílá. Je to pro mě šokující. Zřejmě vůbec neberou v úvahu realitu, kterou je splátka Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), a taky to, že teď Řecko nad vodou drží úvěry Evropské centrální banky (ECB). Ta je bude ochotna zřejmě poskytovat pouze tehdy, pokud bude věřit, že Řecko získá úvěry od mezinárodních věřitelů.
Je tam tak úzká vazba?
Určitě. Úvěry ECB jsou totiž kryté zástavou dluhopisy řecké vlády. A ty mají hodnotu pouze tehdy, pokud se Řekům podaří dohodnout poskytnutí úvěru. V opačném případě Řekové nebudou schopni splácet své závazky, a tedy ani tyto dluhopisy nebudou mít žádnou hodnotu.
Vypadá to, že jednání i záchrana Řecka skončila. Je to tak?
Do té doby, dokud ECB bude dělat takové operace, které umožní řeckému bankovnímu systému fungovat, není konec. Ten nastane ve chvíli, kdy ECB úvěry poskytovat nebude. Řecké banky pak nebudou schopné vyplácet vklady a operovat. Ekonomika se v okamžiku, kdy přestanou fungovat banky, prakticky zastaví. Bez úvěrů Evropské centrální banky se řecká ekonomika zastaví
O osudu Řecka tedy nakonec rozhodne Evropská centrální banka?
Teď to tak vypadá a to mě hrozně mrzí. To není v pořádku, k rozhodnutí by mělo dojít na úrovni Rady nebo euroskupiny. Pro bankéře ECB je to teď velmi těžké rozhodování a je špatné, že je přesunuto na ně. To by měli rozhodovat politici, a ne centrální bankéři. Úvěry Evropské centrální banky Řecku jsou už teď nesmírně rizikové a je otázka, zda má ECB mandát dávat tak rizikové půjčky. Pokud se rozhodne, že úvěry už nebude poskytovat, hra končí a obávám se, že není cesta zpět. Do toho vstupuje to referendum – je vidět, že na jednání euroskupiny opravdu došlo k nějakému silnému konfliktu. Obě strany se zabetonovaly ve svých pozicích – euroskupina říká, že kašle na to, na čem se Řekové v referendu dohodnou, protože program už skončil. A k tomu, aby Řekové získali nějaké úvěry, by se teď musel vyjednat nový program. Což je řádově komplikovanější než doplnění toho starého programu, ve kterém byly k dispozici peníze.
Je tedy ještě nějaký prostor pro záchranu?
Není to ani tak o tom, jestli země zaplatí splátku MMF – fond říká, že by to hodnotil jako nezaplacení, ale ne jako insolvenci. Stále ještě existuje možnost jednání, že pokud se ECB rozhodne další úvěry neposkytnout, prostor se významně zúží. Těžko se mi odhaduje, jestli existuje nějaká možnost přijatelné dohody s Řeky. Tou rozhodně není, že věřitelé jim dají peníze evropských daňových poplatníků a Řekové si s nimi budou dělat, co budou chtít.
Co se stane, když Řecko zbankrotuje?
I kdyby nastoupila nějaká odpovědnější vláda, ekonomika projde propadem. Budou tak ohroženy peníze věřitelů i ECB.
Jaké jsou základní scénáře toho, co se může stát?
Stále je možnost, že se bude jednat. Je možné, že Řekové začnou pod tlakem reality rozumně uvažovat, ale čas na reakci je v horizontu dnů. Rychlý konec by nastal, kdyby ECB řekla, že úvěry poskytovat dál nebude. Řecké banky omezí výběry hotovosti a pak bude otázka, jestli bude nějaký model, ve kterém by mohly fungovat. Přechod z bezhotovostní na hotovostní ekonomiku také znamená, že se budou velmi těžko vybírat daně, Tsiprasova vláda bude mít ještě nižší rozpočtové příjmy, než dosud měla. A tedy bude mít mnohem větší problémy nejen hradit dluhy, ale platy a další výdaje. Ekonomika by se mohla dostat do docela závažného problému. Dopad bankrotu by byl zdrcující hlavně pro Řeky
Je pravděpodobný Grexit, tedy odchod Řecka ze skupiny zemí platících eurem?
Řekové nebudou mít zájem vystoupit ani z EU, ani z eurozóny. Ale pravděpodobně, když vláda nebude mít žádné peníze, bude je nahrazovat nějakými svými úpisy. Ty mohou být dočasné, protože nebudou mít žádnou velkou hodnotu. Ale mohou se pak transformovat do nějaké nové měny. To by ale pro Řecko mohla být ekonomická katastrofa, protože by zavádělo měnu, kterou by nikdo nechtěl. Musely by nastoupit velké kapitálové kontroly a vše by se dostalo do situace, která by byla nesrovnatelně horší než jakkoli drastický záchranný program.
Pro koho je víc klíčové, aby Řecko zůstalo v EU a eurozóně, pro zemi samotnou, nebo zbývající země?
Krátkodobý náklad by byl větší pro Řecko, strategicky by to ale nebylo dobře pro Evropu. Za pár let si nikdo nebude pamatovat, jak k tomu došlo, ale všichni si budou pamatovat, že krize vyústila v havárii. A to je špatně.
Měl by bankrot nebo vystoupení Řecka z evropských struktur nějaký ekonomický dopad na zbytek Unie?
Myslím, že krátkodobě přelití krize nehrozí. Řecko je ekonomicky od Evropy už dávno izolované. Největší dopad by pocítili sami Řekové, zvlášť střední vrstvy a chudší lidé. Ale v delším horizontu, až se za deset dvacet let do problémů dostane nějaká další evropská země a vypukne podobná krize, budou trhy a všichni mnohem skeptičtější k tomu, že se ji podaří vyřešit.
Nesníží se ale dál rozpočtová odpovědnost například jižních států Unie? Neřeknou si, když mohli nedodržovat závazky Řekové, proč ne my?
To bude přesně naopak. Pokud k bankrotu dojde, krátkodobé dopady na řeckou ekonomiku budou tak zdrcující, že si všichni rozmyslí jít řeckou cestou. A vlády budou nuceny demonstrovat svou odpovědnost. Ekonomicky to odnese Řecko, strategicky a politicky zbytek Evropy
Co si tedy EU odnese z řecké krize?
Hlavní dlouhodobý efekt bude strategický. Budou se vynořovat otázky, jak pevný je evropský systém, jak fungují všechny ty mechanismy a další. Lidé se mohou ptát, co se stane, až se znovu dostane někde k moci takhle extrémně smýšlející vláda.
Jaký bude dopad na Česko?
Přímý asi žádný. Ale když se začne debatovat o podstatě různých solidárních mechanismů, kterých je v Unii hodně, byla by ta diskuse pro nás hodně špatná. Protože my z celé řady solidárních mechanismů jednoznačně profitujeme.
Snese se zloba na politiky, kteří pomoc Řecku prosazovali?
Zřejmě ano. Když opravdu dojde k divokému bankrotu, začne být zřejmé, že půjčené peníze se prostě nevrátí. I když Německo prosazovalo tvrdá řešení, Řecko chtěla zachránit hlavně Angela Merkelová, ale nakonec se na tom shodla celá eurozóna. Všichni chápali, že v záchranném programu je lepší pokračovat, než ho násilně zastavit. Teď hrozí, že oponenti těchto politiků, zejména populističtější strany budou říkat „vždyť jsme to přece věděli, jak to dopadne, připravili jste daňové poplatníky o peníze“. Podle mě to ale tak není, záchranné programy se týkaly i jiných zemí než Řecka a spoustě z nich pomohly.
Jak daleko byla se svou záchranou řecká ekonomika?
Už mohla záchranný program postupně dokončovat. Krize, která tam vznikla, je čistě politická, nová vláda nehodlá dostát závazkům svých předchůdkyň.
Kdyby se země s EU nakonec dohodla, co by to znamenalo pro Řeky? Co by ještě museli udělat, kde ušetřit?
Relativně málo. Už loni se tamní ekonomika dostala do mírného primárního přebytku, tedy rozpočet vybral víc, než kolik utratil na jiné věci než splátky dluhů. Drtivá většina opatření už proběhla a byla to přísná opatření. Kdyby byl záchranný program přijat, Tsiprasova vláda nemůže realizovat všechny své velkorysé sliby, ale dopad na životy Řeků už by byl poměrně malý. Kdyby vláda naopak přestala fungování ekonomiky komplikovat, tak by mohla začít růst. Životy Řeků spraví právě ekonomický růst, nikoli rozhodnutí nějaké levicové vlády, která naslibuje nereálné věci. Kdyby došlo k té dohodě, byla by to pro drtivou většinu Řeků dobrá zpráva.
Řecko ale dluží obrovské peníze…
Kdyby ekonomika nezačala růst, byla by otázka, jestli by ty úvěry byly splatitelné. Kdyby hospodářství dvacet let v průměru slušně rostlo a vláda udržovala odpovědnou politiku, mohli by se z toho dostat.
Myslím, že hřebíkem do rakve bylo vyhlášení referenda, které věřitelé Řecka považují za nefér. Je věcí vlády, aby něco takového vyjednala. Vyhlášením referenda dala vláda najevo, že nechce vyjednávat. Věřitelé šli do jednání s tím, že by program prodloužili, přišli dokonce s nějakým programem, jak se postarat o to, aby splátky za externí dluh byly zaplaceny. Reakce Řeků byla referendum, což je prostě absurdní. Není mi vůbec zřejmé, čeho tím chtějí dosáhnout.
Co si Řekové myslí, že se stane? Vnímají sami sebe jako klíčovou součást EU?
Zřejmě ten rozdíl mezi vnímáním situace v Řecku a zbytku EU je diametrálně odlišný. Premiér Tsipras se domnívá, že bojuje za zájmy Řeků. Tamní vláda je zřejmě tak nekompetentní, že si vůbec neuvědomuje, kam Řecko posílá. Je to pro mě šokující. Zřejmě vůbec neberou v úvahu realitu, kterou je splátka Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), a taky to, že teď Řecko nad vodou drží úvěry Evropské centrální banky (ECB). Ta je bude ochotna zřejmě poskytovat pouze tehdy, pokud bude věřit, že Řecko získá úvěry od mezinárodních věřitelů.
Je tam tak úzká vazba?
Určitě. Úvěry ECB jsou totiž kryté zástavou dluhopisy řecké vlády. A ty mají hodnotu pouze tehdy, pokud se Řekům podaří dohodnout poskytnutí úvěru. V opačném případě Řekové nebudou schopni splácet své závazky, a tedy ani tyto dluhopisy nebudou mít žádnou hodnotu.
Vypadá to, že jednání i záchrana Řecka skončila. Je to tak?
Do té doby, dokud ECB bude dělat takové operace, které umožní řeckému bankovnímu systému fungovat, není konec. Ten nastane ve chvíli, kdy ECB úvěry poskytovat nebude. Řecké banky pak nebudou schopné vyplácet vklady a operovat. Ekonomika se v okamžiku, kdy přestanou fungovat banky, prakticky zastaví. Bez úvěrů Evropské centrální banky se řecká ekonomika zastaví
O osudu Řecka tedy nakonec rozhodne Evropská centrální banka?
Teď to tak vypadá a to mě hrozně mrzí. To není v pořádku, k rozhodnutí by mělo dojít na úrovni Rady nebo euroskupiny. Pro bankéře ECB je to teď velmi těžké rozhodování a je špatné, že je přesunuto na ně. To by měli rozhodovat politici, a ne centrální bankéři. Úvěry Evropské centrální banky Řecku jsou už teď nesmírně rizikové a je otázka, zda má ECB mandát dávat tak rizikové půjčky. Pokud se rozhodne, že úvěry už nebude poskytovat, hra končí a obávám se, že není cesta zpět. Do toho vstupuje to referendum – je vidět, že na jednání euroskupiny opravdu došlo k nějakému silnému konfliktu. Obě strany se zabetonovaly ve svých pozicích – euroskupina říká, že kašle na to, na čem se Řekové v referendu dohodnou, protože program už skončil. A k tomu, aby Řekové získali nějaké úvěry, by se teď musel vyjednat nový program. Což je řádově komplikovanější než doplnění toho starého programu, ve kterém byly k dispozici peníze.
Je tedy ještě nějaký prostor pro záchranu?
Není to ani tak o tom, jestli země zaplatí splátku MMF – fond říká, že by to hodnotil jako nezaplacení, ale ne jako insolvenci. Stále ještě existuje možnost jednání, že pokud se ECB rozhodne další úvěry neposkytnout, prostor se významně zúží. Těžko se mi odhaduje, jestli existuje nějaká možnost přijatelné dohody s Řeky. Tou rozhodně není, že věřitelé jim dají peníze evropských daňových poplatníků a Řekové si s nimi budou dělat, co budou chtít.
Co se stane, když Řecko zbankrotuje?
I kdyby nastoupila nějaká odpovědnější vláda, ekonomika projde propadem. Budou tak ohroženy peníze věřitelů i ECB.
Jaké jsou základní scénáře toho, co se může stát?
Stále je možnost, že se bude jednat. Je možné, že Řekové začnou pod tlakem reality rozumně uvažovat, ale čas na reakci je v horizontu dnů. Rychlý konec by nastal, kdyby ECB řekla, že úvěry poskytovat dál nebude. Řecké banky omezí výběry hotovosti a pak bude otázka, jestli bude nějaký model, ve kterém by mohly fungovat. Přechod z bezhotovostní na hotovostní ekonomiku také znamená, že se budou velmi těžko vybírat daně, Tsiprasova vláda bude mít ještě nižší rozpočtové příjmy, než dosud měla. A tedy bude mít mnohem větší problémy nejen hradit dluhy, ale platy a další výdaje. Ekonomika by se mohla dostat do docela závažného problému. Dopad bankrotu by byl zdrcující hlavně pro Řeky
Je pravděpodobný Grexit, tedy odchod Řecka ze skupiny zemí platících eurem?
Řekové nebudou mít zájem vystoupit ani z EU, ani z eurozóny. Ale pravděpodobně, když vláda nebude mít žádné peníze, bude je nahrazovat nějakými svými úpisy. Ty mohou být dočasné, protože nebudou mít žádnou velkou hodnotu. Ale mohou se pak transformovat do nějaké nové měny. To by ale pro Řecko mohla být ekonomická katastrofa, protože by zavádělo měnu, kterou by nikdo nechtěl. Musely by nastoupit velké kapitálové kontroly a vše by se dostalo do situace, která by byla nesrovnatelně horší než jakkoli drastický záchranný program.
Pro koho je víc klíčové, aby Řecko zůstalo v EU a eurozóně, pro zemi samotnou, nebo zbývající země?
Krátkodobý náklad by byl větší pro Řecko, strategicky by to ale nebylo dobře pro Evropu. Za pár let si nikdo nebude pamatovat, jak k tomu došlo, ale všichni si budou pamatovat, že krize vyústila v havárii. A to je špatně.
Měl by bankrot nebo vystoupení Řecka z evropských struktur nějaký ekonomický dopad na zbytek Unie?
Myslím, že krátkodobě přelití krize nehrozí. Řecko je ekonomicky od Evropy už dávno izolované. Největší dopad by pocítili sami Řekové, zvlášť střední vrstvy a chudší lidé. Ale v delším horizontu, až se za deset dvacet let do problémů dostane nějaká další evropská země a vypukne podobná krize, budou trhy a všichni mnohem skeptičtější k tomu, že se ji podaří vyřešit.
Nesníží se ale dál rozpočtová odpovědnost například jižních států Unie? Neřeknou si, když mohli nedodržovat závazky Řekové, proč ne my?
To bude přesně naopak. Pokud k bankrotu dojde, krátkodobé dopady na řeckou ekonomiku budou tak zdrcující, že si všichni rozmyslí jít řeckou cestou. A vlády budou nuceny demonstrovat svou odpovědnost. Ekonomicky to odnese Řecko, strategicky a politicky zbytek Evropy
Co si tedy EU odnese z řecké krize?
Hlavní dlouhodobý efekt bude strategický. Budou se vynořovat otázky, jak pevný je evropský systém, jak fungují všechny ty mechanismy a další. Lidé se mohou ptát, co se stane, až se znovu dostane někde k moci takhle extrémně smýšlející vláda.
Jaký bude dopad na Česko?
Přímý asi žádný. Ale když se začne debatovat o podstatě různých solidárních mechanismů, kterých je v Unii hodně, byla by ta diskuse pro nás hodně špatná. Protože my z celé řady solidárních mechanismů jednoznačně profitujeme.
Snese se zloba na politiky, kteří pomoc Řecku prosazovali?
Zřejmě ano. Když opravdu dojde k divokému bankrotu, začne být zřejmé, že půjčené peníze se prostě nevrátí. I když Německo prosazovalo tvrdá řešení, Řecko chtěla zachránit hlavně Angela Merkelová, ale nakonec se na tom shodla celá eurozóna. Všichni chápali, že v záchranném programu je lepší pokračovat, než ho násilně zastavit. Teď hrozí, že oponenti těchto politiků, zejména populističtější strany budou říkat „vždyť jsme to přece věděli, jak to dopadne, připravili jste daňové poplatníky o peníze“. Podle mě to ale tak není, záchranné programy se týkaly i jiných zemí než Řecka a spoustě z nich pomohly.
Jak daleko byla se svou záchranou řecká ekonomika?
Už mohla záchranný program postupně dokončovat. Krize, která tam vznikla, je čistě politická, nová vláda nehodlá dostát závazkům svých předchůdkyň.
Kdyby se země s EU nakonec dohodla, co by to znamenalo pro Řeky? Co by ještě museli udělat, kde ušetřit?
Relativně málo. Už loni se tamní ekonomika dostala do mírného primárního přebytku, tedy rozpočet vybral víc, než kolik utratil na jiné věci než splátky dluhů. Drtivá většina opatření už proběhla a byla to přísná opatření. Kdyby byl záchranný program přijat, Tsiprasova vláda nemůže realizovat všechny své velkorysé sliby, ale dopad na životy Řeků už by byl poměrně malý. Kdyby vláda naopak přestala fungování ekonomiky komplikovat, tak by mohla začít růst. Životy Řeků spraví právě ekonomický růst, nikoli rozhodnutí nějaké levicové vlády, která naslibuje nereálné věci. Kdyby došlo k té dohodě, byla by to pro drtivou většinu Řeků dobrá zpráva.
Řecko ale dluží obrovské peníze…
Kdyby ekonomika nezačala růst, byla by otázka, jestli by ty úvěry byly splatitelné. Kdyby hospodářství dvacet let v průměru slušně rostlo a vláda udržovala odpovědnou politiku, mohli by se z toho dostat.
Autor článku
:
Eva Moniová
Zdroj
:
ekonomika.iDNES.cz