Unie se zamotává do sítí závislostí na Číně. Růst dovozů do EU posiluje obavy z možných bezpečnostních rizik
02.01.2021
Právě tam je totiž soustředěna celosvětová výroba ochranných prostředků. EU se tak na začátku pandemie stala naprosto závislá na čínském importu.
To často znamenalo akceptovat jakoukoliv požadovanou cenu a nad kvalitou přimhouřit obě oči. Jak vyplývá z analýzy německého Mercator Institute for China Studies (MERICS), unijní země jsou kriticky závislé na mnohem širší paletě výrobků Made in China. U části z nich to může znamenat bezpečnostní riziko.
Kritická závislost
Například více než 98 procent heterocyklických sloučenin putuje na trhy EU z Číny, téměř 98 procent vitaminu B je do zemí Unie přivezeno Číny. Obdobná je situace u širokospektrého antibiotika chloramfenikolu. Země EU také dovážejí z Číny více než 80 procent manganu či aromatické monokarboxylové kyseliny, více než 60 procent tištěných spojů či článků baterií z oxidu manganičitého, které jsou potřeba při výrobě elektroniky. Právě v této oblasti je strategická závislost Unie na Číně nejmarkantnější. Ve své aktuální studii mapující provázanost evropské ekonomiky s Čínou MERICS konstatuje, že Evropa je kriticky závislá na čínském dovozu komponentů pro farmaceutický, chemický a elektronický průmysl. „Existuje 103 kategorií produktů z oblasti elektroniky, chemikálií, minerálů, farmaceutických a lékařských produktů, v nichž je EU zásadně strategicky závislá na dovozu z Číny,“ konstatuje se ve studii německého institutu. Za strategickou či kritickou závislost jsou označovány dovozy zboží, pokud více než z 50 procent pocházejí z Číny a ta zároveň ovládá více než 30procentní globální obchod s tímto artiklem.
„Není to dáno technologickou vyspělostí těchto produktů, ale proto, že budování alternativních dodavatelských řetězců by bylo složité a nákladné,“ uvedli němečtí analytici.
To, že je Čína dominantním světovým producentem a vývozcem určitých produktů, úzce souvisí s jejím hospodářským vzestupem v posledních dvou dekádách. V tomto období se objem obchodu mezi EU a Čínou zvýšil téměř osmkrát na 560 miliard eur, dovoz z Číny narostl desetkrát. Čína je nyní druhým nejdůležitějším obchodním partnerem Unie po Spojených státech.
Nicméně MERICS konstatuje, že by se i přes na první pohled impozantní čísla neměl význam Číny pro unijní obchod a investice přeceňovat. „Zastoupení čínských společností a čínských investic v Evropě je stále relativně malé, a to zejména ve srovnání s americkými aktéry,“ uvádí se ve zmíněné studii.
Brusel hledá rovnováhu
Nebezpečí přílišné závislosti na dovozech z Číny si představitelé Unie dobře uvědomují. „Na obecné úrovni není soběstačnost pro takovou ekonomiku, jakou je EU, která spoléhá na životně důležité dovozy a kde 35 milionů pracovních míst závisí na vývozu, alternativou,“ řekl LN zdroj z Bruselu, který si nepřál být jmenován.
„Musíme nalézt správnou rovnováhu mezi Evropou, jež je otevřená pro podnikání, a Evropou, která chrání své občany a podniky,“ dodal zdroj.
Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) poukazuje na dvě potenciálně problematické položky importu z Číny, a to telekomunikační zařízení a přístroje na zpracování osobních údajů plus léky a zdravotnický materiál. Ročně se do EU dovezou z Číny telekomunikační zařízení a přístroje na zpracování osobních údajů za zhruba sto miliard eur.
„Jsem toho názoru, že se jedná o kategorie výrobků představujících pro EU bezpečnostní riziko. A to vzhledem ke zcela odlišné filozofii Číny ve vztahu k ochraně dat a možného zapojení čínských firem do špionážní činnosti státu,“ řekl LN Niedermayer.
Jak problematická může být závislost na dovozech zdravotnického materiálu z Číny, ukázaly zkušenosti z pandemie. Unijní země, jak vyplývá z analýzy MERICS, se též neobejdou bez dovozu některých léků z Číny.
„Existuje oprávněná obava, že v případě stresu rozhodnou vlády těchto zemí o upřednostnění trhu domácího, což by mělo pro EU vážné důsledky,“ varuje europoslanec Niedermayer. Snaha snížit rizika spojená s kritickou závislostí EU na některých dovozech z Číny je během na dlouhou trať. Důležitá jsou globální a vymahatelná obchodní pravidla.
Běh na dlouhou trať
„Z tohoto důvodu se EU usilovně snaží o to, aby přiměla Světovou obchodní organizaci k reformě, která by zajistila, aby soubor pravidel světového obchodu odpovídal dnešním výzvám,“ uvádí zdroj LN z EU. Dalším nástrojem je také podpora diverzifikace.
„EU již pracuje na strategii větší soběstačnosti či zvýšení odolnosti,“ upřesňuje Niedermayer. To ale není jednoduché. „Nesmí to být totiž záminkou pro nástup protekcionismu a potlačování vzájemně výhodného férové obchodu, což je dlouhodobě strategické směrování Unie,“ dodává europoslanec s tím, že hledáním cest k větší strategické soběstačnosti se intenzivně zabývá Evropská rada, Evropská komise i Evropský parlament.
„I s ohledem na koronavirovou krizi, která problém závislosti EU obnažila, se jedná o jednu z priorit,“ ujišťuje Luděk Niedermayer.
Celý článek naleznete zde.