Kompas konkurenceschopnosti EU: Méně papírování a více spolupráce, slibuje Komise
29.01.2025
Nová evropská strategie konkurenceschopnosti si neklade zrovna malé cíle – chce udělat z EU ekonomického giganta, zachovat nastavený sociální model a u toho udržet kurz zelené a digitální transformace. Vše nasvědčuje tomu, že vedle dekarbonizace bude novou unijní prioritou také deregulace.
Green Deal sice nikam nezmizel, ale vypadá to, že EU má teď novou strategii, kolem které se bude příštích několik let „všechno točit“.
Kompas konkurenceschopnosti, představený Evropskou komisí dnes (29. ledna), navrhuje celou řadu nástrojů k tomu, aby evropská ekonomika přestala stagnovat a dohnala USA a Čínu. Soustředí se na tři hlavní pilíře – zabezpečení dodavatelských řetězců (hlavně u kritických materiálů), „očištění“ domácího průmyslu a odvrácení jeho zániku, a také dohánění mezer v inovacích.
Pokud jde právě o inovace, jen asi třetina evropských žádostí o patenty najde nakonec komerční využití v praxi. Evropané také zatím nedokázali vytvořit takové prostředí, kde by slibné start-upy mohly vyrůst v globální firmy.
„Když dnes naše inovativní firmy chtějí expandovat (scale-up), na vnitřním trhu čelí 27 různým souborům pravidel. Proto jim nabídneme takzvaný 28. režim, který jim umožní následovat pouze jeden soubor pravidel napříč celou Evropskou unií,“ popsala jednu z plánovaných novinek předsedkyně Komise Ursula von der Leyen.
Zlepšit by se měl také přístup firem k soukromému rizikovému kapitálu. Evropa sice má úspor dost, ale nedokáže je přetavit v investice, pravidla jsou totiž příliš přísná nebo roztříštěná. Ještě letos má proto vzniknout návrh na Unii úspor a investic, která má mimo jiné zajistit to, že investice mohou proudit napříč celou Evropou a nebudou narážet na národní bariéry. Jak se ale zatím ukazuje, proces propojování kapitálových trhů je komplikovaný a zdlouhavý.
Svou roli budou samozřejmě dál sehrávat i veřejné peníze. Komise by si přála, aby v příštím víceletém finančním rámci vznikl Fond konkurenceschopnosti, který by financoval společné strategické priority. Na ten ale rozhodně nepanuje jednotný názor, například Česko takový fond zatím odmítalo.
Zjednodušit firmám život má také snížení byrokracie, a to „drastické“, jak tvrdí alespoň sama Komise. Administrativní zátěž pro podniky se má díky připravovanému návrhu Omnibus snížit o minimálně 25 %, u malých a středních firem nejméně o 35 %. Zjednodušit se má reportování spojené s udržitelností, taxonomií nebo due diligence. Tento návrh patří mezi ty, které mají přijít mezi prvními.
Od von der Leyen opakovaně zaznívalo spojení „lepší koordinace“, Evropa totiž není roztříštěná jen v pravidlech, ale i v prioritách. Nástroj pro koordinaci konkurenceschopnosti má do budoucna zajistit, že cíle jsou společné a investuje se do přeshraničních projektů, které mají přínosy pro všechny. Může jít například o umělou inteligenci nebo energetické sítě.
Evropě dělá problém i produktivita práce, některé z návrhů se proto budou zabývat pracovním trhem. Iniciativa Unie dovedností se tak zaměří na zvyšování pracovních kvalifikací, mobilitu pracovníků nebo přilákání pracovní síly ze zahraničí.
Jak na Kompas reagují politici, experti a stakeholdeři?
Luděk Niedermayer, europoslanec a ekonom (TOP 09, EPP)
Zveřejněný „Kompas konkurenceschopnosti“ Evropské komise představuje shrnutí mnoha úkolů, které podmiňují obrat ekonomiky Unie k vyšší konkurenceschopnosti. Což je, a je to správně, zřejmě hlavní bod nynější agendy EU. V této logice však poněkud stojí na okraji otázka hlavních priorit a rychlosti, s jakou v klíčových oblastech změn dosáhneme.
Jsem rád, že tři z hlavních oblastí, které v návaznosti na Draghiho a Lettovu zprávu považuji za klíčové pro změnu k lepšímu, jsou v dokumentu zahrnuty. Jde o prohloubení společného trhu, podporu transformace firem na nízkoemisní ekonomiku a kroky k podstatnému snížení cen elektřiny v EU.
Bohužel, velmi široký záběr kompasu vyvolává otázku, jak rychlý a konkrétní bude postup v těchto klíčových oblastech. Osobně bych proto přivítal vyšší koncentraci na hlavní oblasti, které mohou přinést rychlé či výrazné pozitivní efekty. Předpokládám, že konkrétnější v tomto ohledu bude plán Komise, který má být během několika týdnů předložen.
Neměli bychom také zapomínat, že zásadní roli v konkurenceschopnosti EU sehrávají ekonomické politiky členských zemí. Již dnes vidíme, že uvnitř Unie – a tedy v rámci pravidel, která si její členové sami stanovili – existují jak velmi úspěšné země, respektive ekonomiky, tak i ty, které se potýkají í s velkými problémy. Kvalitní domácí politiky, u chudších zemí podpořené transfery peněz od bohatších států, a učení se z pozitivních zkušeností úspěšných zemí představují důležitý nástroj pro posílení konkurenceschopnosti EU jako celku.
Odkaz na celý článek zde.