Protichůdné signály. EU žádá, aby Rusko jasně ukázalo, že chce snížit napětí l
16.02.2022
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová při dnešním jednání v Evropském parlamentu uvedla, že Rusko v úterý vyslalo signály, které si protiřečí. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella jsou členské země v postoji k Rusku jednotné, Moskvu ale kritizoval, že chce o bezpečnosti v Evropě jednat hlavně s USA.
"Není možné mít na jedné straně diplomatická jednání a současně hromadění vojáků," uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Rusku vzkázal, aby mělo odvahu se rozhodnout pro diplomacii a jednání.
Podle šéfky EK musí Moskva dát jasně najevo, jakou cestou se chce vydat. Z Ruska podle ní přišly signály, které si protiřečí. V úterý Rusko oznámilo, že část vojsk umístěných v příhraničí s Ukrajinou a v Bělorusku se vrací do domovských posádek, tentýž den ale ruský parlament vyzval k uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny.
"Spolupráce mezi námi a Ruskem je stále možná," uvedla von der Leyenová. Evropská komise pracuje s mezinárodními partnery na sankcích, které by v případě útoku Ruska na Ukrajinu státy zavedly. V případě invaze bude podle von der Leyenové odezva "silná a rychlá" s rozsáhlým dopadem na ruskou ekonomiku.
Jednotné státy EU
Šéf unijní diplomacie Borrell uvedl, že členské státy jsou v postoji vůči Rusku jednotné. Aktivity jednotlivých členských zemích, například Francie a Německa, byly podle něj v souladu s unijní politikou a transparentní. Moskvu kritizoval, že v současné krizi Evropské unii přehlíží a snaží se ji rozdělit.
"Podle Moskvy o bezpečnosti v Evropě rozhoduje Washington," uvedl Borrell. V jednáních je podle něj nicméně nutné brát v potaz také bezpečnostní obavy Ruska. Cílem ruského prezidenta Vladimira Putina je podle Borrella být ve středu globálního politického dění a obnovit ruskou sféru vlivu.
Podle špiček Evropské unie je situace na Ukrajině lepší než v roce 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Země je podle von der Leyenové v současnosti svobodnější, demokratičtější a silnější. "A to je přesně důvod, proč jí Kreml znovu hrozí," uvedla šéfka Evropské komise.
Český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) doufá, že současná krize ve vztazích s Ruskem povede k akčnější a přesvědčivější zahraniční politice EU. „Ten systém (zahraniční politiky), který si vyžaduje jednomyslnost, je velmi málo flexibilní,“ řekl ČTK Niedermayer. "
Je třeba si uvědomit, že Rusko s evropskými státy válku už dávno vede, jen používá jiné než tradiční metody," uvedla pirátská europoslankyně Markéta Gregorová, podle které Moskva "jasně vítězí" hlavně v informační válce.
Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (za ANO) uvedla, že Evropská unie je připravena Ukrajině dále pomáhat. "Stále věřím v diplomatické řešení," řekla Charanzová. Na to, že napětí s Ruskem poškozuje ukrajinské hospodářství, poukázala europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). "Naší snahou kromě diplomatického řešení konfliktu musí být i zajištění ekonomické pomoci Ukrajiny," uvedla.
Ukrajinu chce EU podpořit novou půjčkou v hodnotě 1,2 miliardy eur (zhruba 30 miliard korun), o které budou dnes hlasovat evropští poslanci. Michel také řekl, že zemi by měla ekonomicky pomoci konference mezinárodních dárců.
Originální text k přečtení zde.