Řecké scénáře: dohoda je stále možná, bankrot by rozdrtil hlavně Řecko

Sobotní jednání mezi věřiteli a Řeckem skončila neúspěšně. Další budoucnost zadlužené země je nejistá a hrozí jí finanční chaos. Řecký premiér Tsipras se nečekaně rozhodl uspořádat 5. července referendum ( více čtěte zde ) o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů na řešení řecké dluhové krize a Řecko požádalo věřitele o prodloužení záchranného programu, než budou známé výsledky.

Ministři financí eurozóny to však odmítli. Současný záchranný program tak skončí v úterý 30. června, kdy má Řecko uhradit 1,6 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu. Dohodu o poskytnutí zbývajících peněz z programu výměnou za reformy se nepodařilo uzavřít. Zástupci EU však zatím ujišťují, že Řecko zůstává v eurozóně. 

„Pro obě strany je žádoucí variantou dohoda, jež zabrání odchodu Řecka z eurozóny. Pro Řecko samotné by byl odchod hodně nákladnou variantou, pro Evropskou unii je tato varianta těžko skousnutelná politicky,“ míní ekonom Generali Investments Radomír Jáč. 

Jedinou úlevou pro Řecko je, že Evropská centrální banka v neděli ponechala program nouzového financování (ELA) pro řecké banky na současné úrovni zhruba 89 miliard eur (2,4 bilionu korun). Nouzové financování je pro řecké banky jedinou náhradou za odliv vkladů. ECB však upozornila, že zůstává připravena své rozhodnutí přehodnotit. 

„ECB bude zřejmě ochotna poskytovat úvěry pouze tehdy, pokud bude věřit, že Řecko získá úvěry od mezinárodních věřitelů. Její půjčky jsou totiž kryté zástavou dluhopisy řecké vlády. A ty mají hodnotu pouze tehdy, pokud se Řekům podaří dohodnout poskytnutí úvěru. V opačném případě Řekové nebudou schopni splácet své závazky, a tedy ani tyto dluhopisy nebudou mít žádnou hodnotu,“ vysvětluje provázanost mezinárodní pomoci ekonom a europoslanec Luděk Niedermayer (celý rozhovor o situaci v Řecku zde). 

Financování od ECB je přitom pro zemi klíčové. Bez něj přestanou tamní banky v podstatě fungovat, což může zablokovat celou ekonomiku. Přechod z bezhotovostní na hotovostní ekonomiku také znamená, že se budou velmi těžko vybírat daně. Tsiprasova vláda bude mít ještě nižší rozpočtové příjmy, než dosud měla. A tedy bude mít mnohem větší problémy nejen hradit dluhy, ale i platy atd. O čem bude referendum? 

Řecký parlament podle očekávání v noci na neděli schválil uspořádání referenda o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů na řešení řecké dluhové krize. Je však otázkou, o čem budou voliči 5. července hlasovat, když současný program končí 30. června.

Podle některých představitelů evropských států a věřitelských institucí konání referenda pozbývá smyslu, protože není o čem jednat. Řecká vláda navíc občanům doporučila, aby návrhy zamítli, což byl jeden z hlavních důvodů, proč se ministři financí eurozóny rozhodli Řecku program neprodloužit. Ministři rovněž kritizovali, že je Řecko o svých záměrech předem neinformovalo. 

Představitelé eurozóny a MMF však ujišťují, že jsou připraveni z Řeckem nadále jednat, zvláště pokud se Řecko jasně vyjádří ve prospěch setrvání v eurozóně a obnovení ekonomiky. Šéfka MMF Christine Lagardeové upozornila, že řecká vláda má stále čas na rozmyšlenou a na přijetí návrhů eurozóny. Dohoda, nebo bankrot? 

V zásadě existují dva hlavní scénáře dalšího vývoje: tím prvním je nějaká forma dohody mezi Řeckem a věřiteli, na základě které dostane Řecko prostředky, z nichž bude schopné uhradit dluhy splatné v červnu a červenci. Druhou variantou je neschopnost nalézt dohodu a této variantě dominuje bankrot Řecka. 

V prvním případě dohody je otázka, zda půjde o komplexní, trvalejší dohodu, která bude ze strany Řecka obsahovat reformní závazky a bude uspokojivá pro věřitele. Anebo to bude o provizorioum, které bude řešit „jen“ splátky v nejbližších týdnech. „Páteční návrh ze strany věřitelů, totiž prodloužit stávající záchranný program o pět měsíců, do letošního listopadu, má rysy provizoria,“ podotkl Jáč. 

Niedermayer tvrdí, že kdyby se v Řecku k moci nedostala populistická levicová vláda, tamní ekonomice už nezbývalo mnoho, aby se z problémů dostala. Hlavní drastická a úsporná ekonomická opatření už totiž podle něj mají Řekové za sebou. „Životy Řeků spraví právě ekonomický růst, nikoli rozhodnutí nějaké levicové vlády, která naslibuje nereálné věci. Kdyby došlo k té dohodě, bude to pro drtivou většinu Řeků dobrá zpráva,“ konstatoval europoslanec. 

Nejhorší variantou pro Řecko by byl bankrot a současné opuštění eura. Znamenalo by to prohloubení hospodářské a finanční krize s výraznými sociálními otřesy. Nejvíc budou trpět Řekové - střední vrstvy a chudší lidi. „ Odchod z eurozóny by neznamenal rychlé a snadné řešení stávajících těžkostí Řecka, ale naopak bezprostředně násobnou eskalaci jeho hospodářských a sociálních problémů,“ míní analytik Generali Investments. 

Pokud k dohodě nedojde, evropské ekonomiky by velký ekonomicky dopad cítit neměly, od Řecka jsou totiž už nějakou dobu obchodně izolované. Ani Česku nehrozí podle člena bankovní rady ČNB Lubomíra Lízala přímý dopad řecké finanční krize. Zátěžové testy ukázaly, že český finanční sektor je odolný. 

Hlavní dlouhodobý efekt na zbytek Unie bude strategický a politický. „Budou se vynořovat otázky, jak pevný je evropský systém, jak fungují všechny ty mechanismy atd. Lidé se mohou ptát, co se stane, až se znovu dostane někde k moci takhle extrémně smýšlející vláda apod.,“ upozorňuje Niedermayer.