Sankce tanky neobrátí. Proč nestačí odpojení Ruska od SWIFT?
04.03.2022
V následujícím komentáři se zamýšlí nad tím, jak účinné jsou nedávno zavedené ekonomické sankce proti Rusku s důrazem na odpojení tamních bank od SWIFT.
Otázka vyloučení ruských bank z mezinárodního systému SWIFT odrážela vůli či nevůli západních spojenců razantně reagovat na agresi Ruska vůči Ukrajině. Šlo ovšem o test do určité míry symbolický.
Na rozdíl od očekávání řady lidí totiž SWIFT není systém, který převádí platby miliard eur či dolarů sem a tam po zeměkouli – „pouze“ poskytuje důležitou podporu pro provádění plateb.
Jde o velmi využívaný nástroj, a pokud jsou od něj finanční instituce odříznuty, znamená to pro ně velké omezení v provádění plateb. Zároveň ale existují i jiné systémy, které slouží podobnému účelu. Bankovní domy tak nezůstávají zcela bez možnosti realizovat platby.
V prvním sankčním kole SWIFT na seznamu chyběl a bylo to velké zklamání, zpochybňující dostatečnou vůli se za Ukrajince, na které směřovaly ruské rakety, tanky i děla, dostatečně postavit. Zároveň byla trochu neoprávněně věnována menší pozornost tomu, že sankce pracovaly se zablokováním aktiv některých ruských institucí v západním finančním systému.
Je dobře, že trvalo pouhé desítky hodin, než si západní politici uvědomili chybu ohledně nezahrnutí SWIFT mezi sankce. Politici navíc – opět trochu stranou pozornosti – rozhodli o zmrazení zahraničních aktiv ruské centrální banky a právě kombinace všech těchto opatření vedla k něčemu, co bych si troufl označit jako propad ruského finančního systému do světového bankovního suterénu.
Jakkoli se zdá, že se Rusko na krutou, protiprávní a šílenou agresi dlouhodobě připravilo, zřejmě podcenilo schopnost Západu držet při sobě i razanci přijatých opatření.
Kombinace omezení přístupu ruských bank na západní trhy, zablokování přístupu ruské centrální banky k devizovým rezervám – zde není bez zajímavosti, že třeba využití bankou hojně nakupovaného zlata je v této situaci velmi omezené – a opatření v dalších oblastech vedla k faktickému kolapsu ruského finančního trhu.
Projevil se nejenom tím, že bylo zastaveno obchodování s akciemi, ale zejména rychlým propadem směnného kurzu rublu.
Během prvních hodin po nástupu sankcí se z rublu stala měna, která není standardně směnitelná. Ruská centrální banka a vláda totiž na finanční šok reagovaly řadou omezení vedoucích k tomu, že ruské firmy i občané mají omezený přístup k držbě dolarů a eura. A kurz rublu se mezitím propadá.
Lidé proto přicházejí o své majetky i úspory a stojí před nimi zřejmě velmi citelná inflace. Nejen v realitě dnešního Ruska však bohužel platí, že sebesilnější obchodní i ekonomické sankce, i když jsou účinné, nezpůsobí obrat vojáků, kteří se valí na ukrajinská města.
Propad rublu, kolaps akciových trhů ani ekonomické těžkosti stojící před Ruskem nejsou schopny zastavit tanky, ve kterých často sedí mladí lidé, kteří nemají tušení, kde jsou a co tam vůbec jedou dělat.
Je přesto podstatné, aby Západ tyto sankce využíval, aby jednal a jasně řekl ruským vůdcům v Kremlu, že jejich chování je nepřijatelné. A také aby ukázal jednoznačnou podporu Ukrajincům, kteří bojují o svobodu – a kterým ze srozumitelných důvodů Západ není schopný poskytnout přímou vojenskou pomoc.
Rusko bude zřejmě velmi brzy považováno za ekonomiku, která není schopna splácet své dluhy. A konečně začínají být striktně vynucovány nebývale silné sankce na soukromé osoby, týkající se stále většího počtu spojenců Putinova režimu.
V otázce sankcí už Západu zůstává jediná silná karta: zastavení dovozu ruského plynu, ropy a surovin, které je zřejmě vnímáno řadou politiků jako riskantní opatření z hlediska jeho dopadu na západní ekonomiku.
Zároveň ale dle mého názoru Rusko zašlo v agresi tak daleko, že se nemůžeme snažit vyvažovat obtíže, které použití sankcí způsobí našim ekonomikám a našim lidem, a utrpení, kterému čelí Ukrajinci.
Proto věřím, že diskuse o zastavení plateb za dodávky plynu, ropy a surovin z Ruska bude brzy na stole.
Původnění znění článku zde.