Úkol dne: Šetřit s plynem, posílit energetickou bezpečnost, platit co nejméně Rusku
14.03.2022
To jsou fakta, nikoliv důvod pro rezignaci. A už vůbec pro ochotu Rusku výměnou za dodávky ustupovat.
Musíme rychle začít pracovat na zmírnění dopadů kroků, které mohou kdykoliv přijít ze strany Ruska (se snahou poškodit nás). Nebo našich ustupujících kroků, které by snad měly slibovat co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině. A nezbývá než opět připomenout, že kompletní „české řešení“ neexistuje nebo je příliš drahé, proto potřebujeme co nejvíce řešení „evropského“.
Výzva české vlády, že musíme zejména dnes s energiemi šetřit, dává samozřejmě smysl. Ale také se na možné problémy musíme co nejlépe připravovat. Fakticky, ne jen slovně. Strašit se tím, co by mohlo přijít, opravdu nepomůže. I když na zastavení ruských dodávek možná nedojde (jak sleduji politickou diskusi v EU), každý uspořený kubík plynu či galon ropy znamená méně peněz pro Putinovo Rusko. Co pro to tedy lze dělat:
1. Navýšit zásoby plynu
S tím, jak končí topná sezona, bude na trhu (zejména bude-li dodávat Rusko) dost plynu. Musíme pomoci tomu, abychom co nejdříve naplnily zásobníky (což odpovídá návrhu Evropské komise). Řada obchodníků se zřejmě „bojí“ kupovat nyní drahý plyn nebo na to nemají prostředky, existují ale nejméně tři cesty k rychlému plnění zásobníků:
a) Poskytnout obchodníkům úvěry na nákup, pokud nedostatek hotovosti je problém.
b) Pracovat s „kontrakty na rozdíl“, tedy dohodami, že cenové riziko nákupů ponese stát. Pokud bude pak plyn prodán dráž, peníze jdou státu, pokud levněji, cenu stát vyrovná.
c) Plyn může též kupovat přímo stát.
Prakticky vše toto je zahrnuto do plánu, který zveřejnila Evropská komise v úterý. Samozřejmě je též třeba, aby měl stát jistou kontrolu nad tím, jak bude plyn ze zásobníků využitý.
2. Další snížení rizika
V rámci evropské legislativy existuje systém přeshraničních výpomocí v případě, že se nedostává plynu pro domácnosti. Jak komise doporučuje, měli bychom v tomto smyslu uzavřít i konkrétní dohody. Měli bychom též navýšit zásoby nafty a benzinu, pokud na to máme kapacity.
3. Méně fosilních paliv – šetřit, měnit
Šetření palivy umožní jak rychlejší budování rezerv, tak také sníží objem peněz, které platíme Rusku. Leccos lze udělat, třeba mírně snížit teplotu vytápění (obvykle se hovoří o 1 °C) či snížit spotřebu ropných produktů v dopravě (méně jezdit, když to jde, snížit rychlost na dálnicích atd., snížení biosložky v palivech tomuto nepomáhá a dává smysl snad jen tehdy, pokud chceme podpořit větší využití půdy na obiloviny, ve snaze pomoci světu překlenout možný výpadek dodávek z Ukrajiny).
Leccos lze opravdu udělat dnes, ale další opatření jsou věcí přinejmenším měsíců a pak dalších let. To ale není důvod pro to, nezačít už dnes. Seznam úkolů zahrnuje i rychlejší rozvoj fotovoltaiky (třeba bytové domy, agrofotovoltaika, podpora pro lidi s nižšími příjmy, aukce na nové zdroje atd.) a větší využití elektřiny (tepelná čerpadla) ve vytápění namísto přechodu od pevných paliv k plynu. A musíme konečně odstartovat rychlejší tempo renovací budov zacílených na snížení spotřeby energií.
Snížení rizika, posílení energetické bezpečnosti a pokles plateb do Ruska by měly být úkolem dne. Velká část z opatření dává ekonomický smysl, a to i tehdy, pokud je stát finančně podpoří. Navíc je velmi pravděpodobné, že ruská izolace, která jen tak neskončí (opak by byl chybou), povede ke střednědobě vyšším cenám energetických surovin. Takže jde o stále výhodnější investice.
Jistě, vývoj i některá opatření mají vliv na způsob života či kupní sílu. Zatím jde o dopady velmi malé a myslím, že stát by neměl váhat se smysluplnou, efektivní podporou lidí a firem. Při úvahách o tom, jak moc „nepříjemné to je“, je dobré porovnat dopady dražších energií s dopady ruských raket na nemocnice či obytné čtvrti. Komu se to zdá nevhodné, tak snad chápe, že zastavení agrese Ruska má přímou souvislost s bezpečností v Evropě. Zejména pro regiony, jako je ten náš. A navíc, zmíněné kroky vedou přesně k tomu, aby dopady šíleného jednání Ruska na naši zemi byly co nejnižší.
Původní znění článku zde.