Unijní státy zvažují koordinované vyhoštění ruských diplomatů. Chystají se také další sankce

04.02.2023

Státy Evropské unie zřejmě plánují koordinované vyhoštění ruských špionů, kteří mají diplomatické krytí. To by mohlo omezit vliv Ruska na území Evropské unie. Největší iniciativu v tomto směru vyvíjejí státy Pobaltí. Ruští diplomaté ale i v případě vyhoštění některých z nich v Evropě zůstanou. Evropské státy chtějí i přes válku na Ukrajině udržet komunikační kanály v případě potřeby jednání s Ruskou federací.

Rakousko se ve čtvrtek rozhodlo vyhostit čtyři ruské diplomaty. Dva z nich podle Vídně působili na ruském velvyslanectví a jednali v rozporu s diplomatickým statusem. Další dva pracovali na ruském stálém zastoupení při OSN a podle rakouských úřadů porušili pravidla dojednaná mezi Rakouskem a OSN. Rusko ještě ten den uvedlo, že na krok zareaguje odpovídajícím způsobem. Nejpravděpodobnější je, že vyhostí stejný počet rakouských diplomatů.

Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) se v Evropské unii ale rýsuje větší akce. Podle jeho informací by státy sedmadvacítky mohly hromadně a koordinovaně vyhostit některé ruské diplomaty ze svého území. Děje se tak v době, kdy se blíží roční výročí začátku války na Ukrajině. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová už dříve oznámila, že Unie chystá na tento den přijetí dalšího sankčního balíku.

Výrazné omezení vlivu Ruska

„Ano, lidé, kteří byli vyhoštěni z Rakouska, tak podobný typ lidí sídlí i na německé, francouzské, belgické nebo lucemburské ambasádě. Je otázka, jaký postup zvolí státy a jejich tajné služby. Velmi často dochází jen k monitorování těch osob, ale v případě, že by se státy rozhodly, že by vyhostily další ruské diplomaty, tak těch důvodů a lidí, které můžeme vyhostit okamžitě, protože páchají nedovolenou činnost, je hodně,“ řekl Zdechovský deníku FORUM 24.

Europoslanec dále mluvil také o tom, že je potřeba důkladně celou problematiku ruských diplomatů působících na území Evropské unie prodiskutovat. „Kdyby se podařilo při ročním výročí vyhostit lidi spojené s ruskými službami, tak by to výrazně pomohlo omezit vliv Ruska na území EU,“ dodal.

Diskuze o působení ruských diplomatů na území sedmadvacítky částečně souvisí s tím, že Rusko v lednu vypovědělo estonského velvyslance a rozhodlo o snížení úrovně diplomatických styků s touto pobaltskou zemí. Na ruský krok už zareagovaly také další státy Pobaltí Estonsko a Lotyšsko s žádostí, aby ruští velvyslanci opustili jejich země.

„Osobně bych byl pro to, aby se tento solidární krok učinil i ze strany dalších členských států, ačkoli si myslím, že diplomatické styky mají být v minimální míře s Ruskem uchovány,“ okomentoval pro deník FORUM 24 Jiří Pospíšil (TOP 09).

Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) se nedá říct, jestli z iniciativy Pobaltí vzejde nějaká větší akce, v otázce ruských diplomatů v Unii jsou ale tyto státy dost radikální. „Nezaznamenal jsem ale, že by o tom měla být nějaká celounijní diskuze. Nevím, jestli z toho bude nějaká větší akce, protože hodně zemí má za to, že je třeba držet nějaký diplomatický kanál, aby se teoreticky dalo o něčem jednat,“ řekl deníku FORUM 24.

Desátý sankční balíček je na cestě

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek a v pátek navštívila Kyjev, kde se setkala s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten vybídl Evropskou unii k přijetí ještě tvrdších opatření proti Rusku. Evropská unie podle šéfky Evropské komise počítá s přijetím sankcí proti Moskvě na výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu 24. února. Desátý balík sankcí by měl mířit na komponenty v dronech, kterými Rusko útočí.

Podle českých europoslanců by měl být ale nový balík protiruských sankcí spíše udržovací. „Dnes vidíme, že řada francouzských, španělských, německých, italských firem podniká v Rusku a dělá, jako by se nic nedělo. Já si myslím, že součástí sankčního balíčku by mělo být i oznámení důsledného vymáhání sankcí, které byly uvaleny,“ popsal Zdechovský s tím, že si dokáže představit seznam lidí, kteří jsou spojeni s válečným byznysem a kteří by se do Evropské unie na základě sankcí už neměli legálně dostat.

Evropská komise ale i tak hledá způsob, jak Ruskou federaci oslabit v oblasti dodávek například hutního materiálu. „To je věc, která je poměrně kontroverzní a z mého pohledu nemusí být vůbec účinná. To jsou věci, které je potřeba diskutovat, ale nemyslím si, že budou zcela zásadní,“ dodal europoslanec.

To odkýval i Niedermayer. „Připadá mi, že z hlediska sankcí už je relativně málo věcí, které zbývají.“ Je ale prý otázka, zda se v jistý moment nezačít víc bavit o tom, jestli sankce fungují. „Stále se opakují různé informace, že v ruské vojenské technice se nachází díly ze Západu z doby relativně nedávné. Je otázka, jestli se to někdy nevrhne tímto směrem. V desátém balíčku ale asi nebude nic, co by to posunulo kvalitativně dál,“ okomentoval.

Výroční sankční balík by ale mohl obsahovat také další opatření vůči Bělorusku, restrikce vůči ruskému jadernému průmyslu, včetně společnosti Rosatom, sankce vůči obchodu s diamanty, rozšíření seznamu zboží, které může mít i vojenské využití, odstřižení dalších ruských bank od systému SWIFT. „Už fakt, že jsme jako EU dokázali připravit, schválit a prosadit celkem devět balíčků sankcí, ukazuje, kolik se toho na tomto poli ze strany EU i dalších západních spojenců již udělalo,“ chválil europoslanec Pospíšil.

Nic převratného od plánovaného desátého balíku neočekává ani europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). „Já od toho neočekávám nic velkého. Spíš než na další sankční balíky bych se soustředil na lepší provádění těch předchozích. V danou chvíli s tím nejsem spokojen,“ řekl.

Případem ne úplně dobré efektivity sankcí může být ruský oligarcha Oleg Děripaska. Ten je sice na sankčním seznamu, ale jeho jméno lze zapsat do různých rejstříků po Evropě zhruba dvaceti různými způsoby. Tím pádem Unie není schopná párovat jednotlivé záznamy a identifikovat vlastnickou strukturu jeho společností, aby je efektivně sankcionovala.

Protiruské sankce fungují, zní z Evropského parlamentu

Stávající sankce podle von der Leyenové rozežírají ruskou ekonomiku jako rez a vrhají ji o generaci zpět. Na tiskové konferenci v Kyjevě odhadla, že nynější cenový strop na ruskou ropu připravuje Moskvu každý den o přibližně 160 milionů eur.

To, že sankce fungují, je vidět například i na vojenské výbavě ruské armády. „Velmi upadla, protože nejsou schopni efektivně nahrazovat ztracenou techniku, a to právě souvisí se sankcemi, byť je jejich efektivitu potřeba zvýšit,“ prohlásil europoslanec za Piráty Peksa.

Podle Jiřího Pospíšila navíc nejsou jen morálním gestem. Ruská ekonomika dopady sankcí pociťuje, ačkoli se je snaží ruský stát a některé firmy všelijak obcházet. Z často hysterických ruských reakcí na jejich přijímání je vidět, že nejde o něco, co Rusko vůbec nepociťuje, jak často tvrdí ruská propaganda. Nesmí se od ní nechat namluvit, že sankce jsou neúčinné, když platí pravý opak.

S dopady na ruskou ekonomiku souhlasí i Tomáš Zdechovský. „Rusko v současné době čelí v řadě průmyslových oblastí nedostatku materiálu i nedostatku technologických zlepšení. Třeba v potravinářském průmyslu v současné době zoufale chybí pracovníci a nemůžou je nahradit technologiemi v konzervárnách, které by jim umožnily některé pracovníky nahradit,“ řekl deníku FORUM 24. Sankce podle něj fungují, ale pokud by došlo k jejich důslednějšímu vymáhání a dodržování, tak by dopadaly daleko více a intenzivnějším způsobem.

Autor článku : Vojtěch Laštůfka

Zdroj : Forum 24