V Evropě Plus dnes mluvíme o rodící se Evropské energetické unii
"Priorita by měla být daná tomu, aby mizely ty zdroje, které jsou nejvíce problematické a nejvíce ohrožují životní prostředí a životy lidí, čili to jsou třeba uhelné elektrárny, ale bude docházet i na další paliva," říká europoslanec Luděk Niedermayer.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
V Evropě Plus dnes mluvíme o rodící se Evropské energetické unii. Ta už si teď chce vytyčit ambiciózní cíle. Jaké budou, to ještě musejí dohodnout členské země 28 s poslanci Evropského parlamentu. Jak se může s požadavkem získávat do konce příštího desetiletí pravděpodobně víc, než 27% energie z větru, vody nebo slunce, vyrovnat Polsko, značně závislé na uhelných elektrárnách, na vyhlídky toho, že náš severní soused splní cíle čistého získávání energie, se ptal náš varšavský zpravodaj Viktor Daněk, ředitele polského institutu obnovitelných zdrojů energie, Řehoře Višňovského.
Viktor DANĚK, zpravodaj
--------------------
Polský premiér Morawietski ve svém expozé před žádostí o důvěru prohlásil, že základem a budoucností polské ekonomiky je uhlí. Ale řekl také, že vláda bude podporovat rozvoj alternativních zdrojů energie tam, kde to dává ekonomický smysl. Jak tomu prohlášení rozumíte?
Řehoř VIŠNĚVSKI, ředitele polského institutu obnovitelných zdrojů energie
--------------------
Chápu to tak, že chce premiér Morawietski pokračovat v politické podpoře uhelné energetiky, jejíž zastánci tvrdí, že podpora obnovitelných zdrojů energie, v souvislosti s bojem se znečištěním a klimatickými změnami, vedou ke snižování tržních cen, kvůli čemuž pak nejsou uhelné elektrárny schopné konkurovat. Nejprve je tedy podle tohoto argumentu nutné omezit podporu obnovitelných zdrojů, aby vznikl prostor pro rozvoj uhelné energetiky. Gratuluji svým kolegům v uhelné branži, že se jim podařilo takovou tezi prosadit. Nebude to ale fungovat, protože narůstají problémy se znečištěním životního prostředím. Boj se smogem přitom patří mezi vládní priority. Nedá se však vést vez změny energetického mixu. V Polsku navíc vznikají nové uhelné elektrárny, ale na druhou stranu jde o moderní bloky, které mají větší efektivitu a méně zatěžují životní prostředí než starší technologie. Znamená to jen to, že naše metoda boje se znečištěným životním prostředím bude spočívat v nahrazení lokálního spalování uhlí centrálním. Naše vysoké komíny budou znečištěny exportovat dálena východ, možná na jih do České republiky. Emisní standardy se ale zvyšují a s těmi rostou také rostou platby za vypouštěné znečištění. Budeme muset investovat do filtrů v komínech. Nebudou stačit elektrofiltry, ale potřebovat budeme tkaninové filtry, které spotřebovávají hodně energie na pumpování spalin a to vše znamená náklady.
Viktor DANĚK, zpravodaj
--------------------
Takže podle vás budou konvenční zdroje energie pro Polsko znamenat zvyšování nákladů na elektřinu?
Řehoř VIŠNĚVSKI, ředitele polského institutu obnovitelných zdrojů energie
--------------------
Polské uhlí má nízkou kvalitu s porovnání s uhlím z Kazachstánu, Austrálie, Ruska a podobně. Pokud je palivo více znečištěné a chceme ho používat v Evropě, kde jsou vysoké standardy ochrany, musíme logicky platit více za jejich dodržení. Problém je také v tom, že naše uhlí je hluboko, což těžbu rovněž zdražuje. Budeme-li naše uhelné elektrárny bránit, učiníme je postupně nekonkurenceschopnými. A zbudou nám dvě možnosti. Buď uzavřít hranice, aby k nám jiné země neprodávali levnější proud, ale snesou Poláci vyšší ceny? Nebo můžeme uchránit náš průmysl a domácnosti, ale do Polska poteče levný proud ze zahraničí a naše uhelné elektrárny na volném trhu neobstojí.
Viktor DANĚK, zpravodaj
--------------------
Polsku podle vás hrozí, že bude muset dovážet energii z obnovitelných zdrojů ze zahraničí, přitom podíl alternativních zdrojů na polském energetickém mixu za posledních 15 let stoupl několikanásobně. Podíváme-li se na plnění evropských cílů v zelené energetice, jak si podle vás Polsko stojí?
Řehoř VIŠNĚVSKI, ředitele polského institutu obnovitelných zdrojů energie
--------------------
V roce 2020 má podíl dosáhnou 15% hranice. Aktuálně dosahuje asi 11% a klesá. Česká republika už svůj cíl překonala. My se mu vzdalujeme. V roce 2020 pravděpodobně nebude ani 12%. To znamená, že chybějící energii budeme muset za miliardy nakupovat v zahraničí. Na úrovni Evropské unie nám nikdo nebrání rozvíjet uhelnou energetiku, protože ostatní země vydělají na prodej přebytku. I tak se na to dá dívat. Evropská unie došla k názoru, že je pro ostatní země dobře, že si Polsko rozhodlo samo nadělat problémy.
Viktor DANĚK, zpravodaj
--------------------
Má Polsko z hlediska přírodních podmínek u některého z obnovitelných zdrojů energie výhodu oproti jiným zemí?
Řehoř VIŠNĚVSKI, ředitele polského institutu obnovitelných zdrojů energie
--------------------
Polsko je v tomto směru mimořádnou zemí. Má malou hustotu zalidnění. Rozléhá se na obrovském území v mírném klimatu. Máme velké zásoby lesní i zemědělské biomasy, obrovský větrný potenciál, protože Polsko leží blízko moře a nemá moc hor. Máme obrovské možnosti v solární energetice, jako jedna z mála zemí máme zásoby geotermální energie. Jde o pás pozemních vod od Štětína až po Krakov. Sice je to voda o poměrně nízké teplotě, ale zásoby máme. Problém je, že tyto zdroje nevyužíváme dostatečně. Je to chyba v myšlení. Za uhlím stojí velká zorganizovaná skupina obyvatel. Vědí, že jej budou muset opustit, ale chtějí to vydržet ještě do důchodu.
Viktor DANĚK, zpravodaj
--------------------
Polský sektor hornictví zaměstnává přes 100 tisíc lidí, kteří by přišli o práci, kdyby uhelné doly zastavily těžbu. Skutečně mají na rozhodování takový vliv?
Řehoř VIŠNĚVSKI, ředitele polského institutu obnovitelných zdrojů energie
--------------------
Není to jen 100 tisíc horníků, ale dalších 100 lidí zaměstnaných v energetice. Oproti tomu obnovitelné zdroje energie, v roce 2015, dávaly v Polsku práci asi 35 tisícům lidí. A za poslední 3 roky toto číslo kleslo na 20 tisíc. Velcí nedovolí menším se rozvíjet. Nemáme problém v přírodních podmínkách ani technologiích. Problémy v politice. Nová vláda premiéra Morawietského stojí před otázkou, jestli dá přednost dlouhodobým nebo krátkodobým cílům. Myslím, že Morawietský by rád zvolil dlouhodobé, ale na to je špatný čas, protože Polsko čekají dvoje volby. V takových chvílích občané i politici myslí v krátkodobém horizontu.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Tolik rozhovor našeho zpravodaje v Polsku Viktora Daňka s Řehořem Višněvskim, ředitelem institutu obnovitelných zdrojů energie. O významu energetické unie pro bezpečnost Evropské 28 i o tom, jak se dojde ke společným cílům úspor energii, budeme mluvit s poslanci Evropského parlamentu, kteří se na přípravě jeho vyjednávací pozice o směrnicích o energetické účinnosti a o obnovitelných zdrojích energie podíleli.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Evropa je energetické unii o kousíček blíž. Čeká jí ale takový boj o konečnou podobu, jinou představu o cílech úspor energie a také o tom, kolik jí využívat z obnovitelných zdrojů mají členské státy Evropské 28 a trochu jinou Evropský parlament. Rada unie se dohodla na společném vyjednávacím postoji. V polovině prosince a Evropský parlament má svou pozici pro jednání od poloviny ledna. Hosty Evropy Plus jsou poslanci Miroslav Poche z ČSSD, zpravodaj návrhu evropské směrnice o energetické účinnosti a Luděk Niedermayer zvolený do Evropského parlamentu za TOP09 a Starostové, který je stejně jako jeho kolega členem výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Dobrý den pánové.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Do roku 2030 by mělo být podle Evropského parlamentu to tak, že bude pocházet 35 % energie z obnovitelných zdrojů, ale členské státy jsou ochotné pokrývat jen 27% z obnovitelných zdrojů, to je takový docela velký rozdíl. Jak se teď bude hledat kompromis s členskými zeměmi, když rada má svůj postoj, Evropský parlament schválil svůj postoj. Co teď nastává, pan Poche.
Miroslav POCHE, poslanec ČSSD
--------------------
Teď nastává tzv. meziinstitucionální výměna názorů, kdy my jako zpravodajové těch nařízení nebo těch směrnic se budeme s Evropskou radou domluvit na kompromisu, to znamená, že ta stanoviska se sblíží někde uprostřed, ale je zcela zřejmé z té debaty, že nejenom ta čísla jsou důležitá, ale především ty nástroje. Unie i ty členské státy budou využívat a tam já očekávám mnohem složitější tu diskuzi.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Tomu jednání se říká trialog, protože se účasní nejen členské země a Evropský parlament, ale také Evropská komise. Očekáváte, že to bude dlouho trvat? Že tyto směrnice o energetické účinnosti, o obnovitelných zdrojích energie nebudou schválené ještě do konce vašeho funkčního období? To znamená do voleb v příštím roce?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec
--------------------
Já si myslím, že to schváleno bude, to je jeden z nejdůležitějších dokumentů, který se projednává. Je to celý balík zákonů, který vlastně přizpůsobuje tu strukturu a ta pravidla na tom trhu s elektřinou obrovskému rozvoji nových technologií. K tomu například, že se spotřebitelů už to nejsou jenom spotřebitelé, ale jsou to výrobci. To jak se rozvíjí centralizovaná energetika a hledá to cesty, jak odstranit překážky, které teď brání tomu, aby elektřina byl pro firmy a pro spotřebitele levnější. Čili tam je prostě balících mnohem víc, než nějaké číslo jestli 27, 30 nebo 35 % a já myslím, že je velmi široké porozumění, že to je něco, co opravdu občanům evropské unie a naší ekonomice pomůže. Věřím, že k té dohodě dojde, i když to nebude jednoduché. Nyní bude záležet na tom, jak rychle rada, tzv. ministři členských zemí se rozhodnou jaká bude, řekněme, jaký bude ten vstřícný krok vůči té jiné pozici parlamentu a kde mezi těmito dvěma pozicemi najít kompromis, ale já doufám a věřím, že se to povede.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Očekává poslanec Luděk Niedermayer. Tam jde také o to, jaké mají být úspory energie, protože Evropský parlament chce snížit spotřebu energie v Evropě o 35% do roku 2030.Ve srovnání s počátkem století s rokem 2005. A členské státy chtějí, aby ty úspory byly jenom 30%, to není tak velký rozptyl. Nicméně, jak se těch úspor má tak nebo onak docílit, pan Poche.
Miroslav POCHE, poslanec ČSSD
--------------------
Ty cesty jsou asi ve třech oblastech. Zaprvé je to snížení energetické účinnosti průmyslu a náš průmysl je výrazně energeticky náročnější než například dánský nebo britský a tam musí komise přijít s takovými opatřeními nebo i členské státy, které budou průmysl pobízet k investicím do inovací. Máme zastaralé stroje, nemáme žádný tlak na to investovat do nových strojů, do vývoje nových technologií, do inovací a tím pádem jsme i omezeni i ve zlepšování konkurenceschopnosti se západním trhem. Druhou velkou oblastí jsou domácnosti a třetí, obrovskou, mezerou, ve které máme velký potenciál ke snížení spotřeby energie je samozřejmě energetická náročnost budov. V tuhle chvíli využíváme ty prostředky na zateplení a snížení energetické účinnosti budou zhruba z 20%, to znamená, tam je obrovský potenciál, k tomu snížit spotřebu plynu elektřiny nebo i ostatních médii.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Abychom si to trochu ještě přiblížili, pane poslanče Niedermayere, znamená to, že by v domácnostech, třeba se měly úplně odbourat ty klasické žárovky? Že by se měly používat jenom ty úsporné nebo že by měly být nějaké regulátory třeba na ústřední topení nebo chytré systémy, jak vytápět a neplýtvat?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec
--------------------
Já bych byl rád, kdyby tomu tak bylo a bylo by to tak pro ty domácnosti lepší protože by ušetřily ve svém důsledku peníze, ale určitě není ambice Evropské unie, ale Evropského parlamentu, aby přišel někdo do domácnosti a říkal lidem, cosi má vyměnit.. Jde o to, aby vlády přijaly nějaké politiky, které by motivovali lidi a firmy k tomu, aby tyhle opatření přijímali a z těchto dílčích kroků se poskládá ten cíl. Je to podle mě velmi důležitý cíl, ta energetická efektivita je podle mě jedna z nejdůležitějších proto, protože můžeme se stále bavit o tom, jak dobře tu elektřinu nebo energii vyrobit. Jestli instalací větrníku nebo pálením uhlí nebo stavnou nákladných jaderných elektráren a nejlepší je, když té energie potřebujeme méně. A evropská ekonomika je teď v situaci, kdy spoustu energetických zdrojů, zejména fosilních paliv dováží, což zatěžuje naše hospodářství, brzdí to vlastně náš ekonomický růst a co je ještě horší, jednáme při tom s partnery, kteří jsou v noh případech řízeny vládami, které mají různé postranní agendy a my se tím vlastně dostáváme v této oblasti do jejich závislosti, čili právě ta energetická efektivita, jako snahu snížit tu energetickou náročnost Evropského hospodářství je strašně důležitá.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
A té závislosti na dodávkách energií ze státu, které mohou být problematické, se ještě dostaneme, ale zvýšení energetické účinnosti, to znamená tedy šetření energiemi, může mít podle některých poslanců, třeba poslance za ODS Evžena Tošenovského, také částečně negativní dopady na Českou republiku. Teď si můžeme poslechnout proč.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec
--------------------
V rámci účinnosti to právě může být u centrálního vytápění, kde jako Česká republika jsme zvláštní. Toto není zvykem v Evropě, aby byla tak velké sídliště centrálně vytápěná z velkých zdrojů kontrolovaných, emisně ošetřených, při tomto tlaku bude zvýšený tlak na přestavbu na plynové, například, kotle. A může to způsobit velké problémy celému tomu systému a když bych šel až do extrému, můžou někteří přecházet na lokální vytápění, což v daném místě může opačně znamenat výrazné zhoršení ovzduší.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Poslanec Tošenovský také uvedl, že to zvýšení energetické účinnosti, třeba tepláren, může vést k velkým investicím a potom ty by mohli zaplatit potom občané. Takže bude znamenat energetická unie snižování cen energií nebo se tam někde může stát i to, že ta čistší energie bude dražší. Pan poslanec Poche.
Miroslav POCHE, poslanec ČSSD
--------------------
Tak, co velmi často kolegové pana Tošenovského opakovali, že ty investice budou enormní, abychom dosáhl toho cíle, ale oni to nejsou náklady, oni to jsou odpisy, to znamená, my investujeme proto, abychom ušetřili a ten konec v tom roce 2030 bude samozřejmě jenom pro domácnosti, ale i pro firmy ekonomicky pozitivnější, na tom se myslím shodneme s kolegou Niedermayerem, to znamená, já se neobávám ani zvyšování cen, ani se neobávám zátěže pro české firmy nebo pro průmysl, protože v tom konci, na konci toho období, to bude samozřejmě ekonomicky pozitivní.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Tím, že bude energetická unie, že bude společný trh s energiemi v Evropské unii, budeme využívat více obnovitelné zdroje, budeme více šetřit energií, znamená to, že tím budeme také bezpečnější vůči nějakým vlivům ze zahraničí, vůči tomu, že bychom mohli mít nějaké nepravidelné dodávky z jiných států odkud dnes energii bereme?
Miroslav POCHE, poslanec ČSSD
--------------------
My jsme teď závislý na dodávkách fosilních paliv z regionů, které nejsou velmi politicky stabilní. Některé země dokonce využívají nebo zneužívají té své pozice trží v geopolitických cílech které nejsou úplně v souladu s našimi zájmy, po odchodu do Velké Británie budeme ještě mnohem závislejší, protože samozřejmě Velká Británie je dodavatelem plynu pro Evropský trh.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Teď tedy mluvíme hlavně o ruském plynu.
Miroslav POCHE, poslanec ČSSD
--------------------
Teď mluvíme i o ruském plynu, ale i blízkovýchodní ropě, to znamená každá investice do zvýšení, snížení spotřeby nebo nahrazení fosilních paliv je klíčem k vyšší energetické bezpečnosti Evropy, tím pádem i České republiky, je třeba zdůraznit, že primárním zdrojem pro naší energie je právě účinnost, to znamená, tu energii, kterou my uspoříme, my jí nepotřebujeme. To znamená, tam je ten klíč, ale samozřejmě po tom to potažmo přináší v nich vyšší energetickou bezpečnost.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Znamená to, že po tom budeme tedy brát méně plynu z Ruska? Pane poslanče Niedermayere?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec
--------------------
No bezesporu ano, tím, jak poroste podíl obnovitelných zdrojů a ukazuje se, že ono vlastně nějaké vládní stimuly ani nebudou moc potřeba, protože určitá část těch obnovitelných zdrojů se už dostává do situace, kdy je možné je stavět bez jakýkoliv dotací za komerčních podmínek, to mluvím hlavně o těch velkých farmách, které jsou stavěné na moři, a které také neobtěžují lidi tím, že by jim hvízdala vrtule někde za domem, takže já si myslím, že toto má velmi dobrou budoucnost, protože ty technologie se stále zlepšují a rozvíjejí a budou pravděpodobně vytlačovat ty konvenční zdroje. Samozřejmě ta priorita by měla být daná tomu, aby mizely ty zdroje, které jsou nejvíce problematické a nejvíce ohrožují životní prostředí a životy lidí, čili to jsou třeba uhelné elektrárny, ale bude docházet i na další paliva. Zajímavá je také otázka elektromobility, protože zatímco tu ropu, ve velké míře dovážíme a vzniká tam ta politická strategická závislost, tak je velmi pravděpodobné, že tu elektřinu si budeme schopni vyrábět a v okamžiku, kdy nám poroste podíl elektromobilu, tak přirozeně klesne potřeba dovážet ropu a co je ještě důležité, že vlastně ty peníze zůstanou v evropské ekonomice a na místo toho, aby odešly do pokladny Ruska nebo někam k ropným šejkům, tak zůstanou zde a budou stále vytvářet tu poptávku těch utratí za něco jiného, část z toho získají ty firmy, které budou dodávat tu elektřinu a budou třeba z toho dále investovat, čili má to nejenom ty strategické, ale opravdu i ekonomické přínosy, a to je hodně důležité.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Takové jsou tedy vize pro rok 2030, to už je vlastně za 12 let. Za návštěvu Evropy Plus děkuji poslancům parlamentu Luďkovi Niedermayerovi z TOP 09 a Starostové a také Miroslavovi Pochemu z ČSSD. Na shledanou.
--------------------
V Evropě Plus dnes mluvíme o rodící se Evropské energetické unii. Ta už si teď chce vytyčit ambiciózní cíle. Jaké budou, to ještě musejí dohodnout členské země 28 s poslanci Evropského parlamentu. Jak se může s požadavkem získávat do konce příštího desetiletí pravděpodobně víc, než 27% energie z větru, vody nebo slunce, vyrovnat Polsko, značně závislé na uhelných elektrárnách, na vyhlídky toho, že náš severní soused splní cíle čistého získávání energie, se ptal náš varšavský zpravodaj Viktor Daněk, ředitele polského institutu obnovitelných zdrojů energie, Řehoře Višňovského.
Viktor DANĚK, zpravodaj
--------------------
Polský premiér Morawietski ve svém expozé před žádostí o důvěru prohlásil, že základem a budoucností polské ekonomiky je uhlí. Ale řekl také, že vláda bude podporovat rozvoj alternativních zdrojů energie tam, kde to dává ekonomický smysl. Jak tomu prohlášení rozumíte?
Řehoř VIŠNĚVSKI, ředitele polského institutu obnovitelných zdrojů energie
--------------------
Chápu to tak, že chce premiér Morawietski pokračovat v politické podpoře uhelné energetiky, jejíž zastánci tvrdí, že podpora obnovitelných zdrojů energie, v souvislosti s bojem se znečištěním a klimatickými změnami, vedou ke snižování tržních cen, kvůli čemuž pak nejsou uhelné elektrárny schopné konkurovat. Nejprve je tedy podle tohoto argumentu nutné omezit podporu obnovitelných zdrojů, aby vznikl prostor pro rozvoj uhelné energetiky. Gratuluji svým kolegům v uhelné branži, že se jim podařilo takovou tezi prosadit. Nebude to ale fungovat, protože narůstají problémy se znečištěním životního prostředím. Boj se smogem přitom patří mezi vládní priority. Nedá se však vést vez změny energetického mixu. V Polsku navíc vznikají nové uhelné elektrárny, ale na druhou stranu jde o moderní bloky, které mají větší efektivitu a méně zatěžují životní prostředí než starší technologie. Znamená to jen to, že naše metoda boje se znečištěným životním prostředím bude spočívat v nahrazení lokálního spalování uhlí centrálním. Naše vysoké komíny budou znečištěny exportovat dálena východ, možná na jih do České republiky. Emisní standardy se ale zvyšují a s těmi rostou také rostou platby za vypouštěné znečištění. Budeme muset investovat do filtrů v komínech. Nebudou stačit elektrofiltry, ale potřebovat budeme tkaninové filtry, které spotřebovávají hodně energie na pumpování spalin a to vše znamená náklady.
Viktor DANĚK, zpravodaj
--------------------
Takže podle vás budou konvenční zdroje energie pro Polsko znamenat zvyšování nákladů na elektřinu?
Řehoř VIŠNĚVSKI, ředitele polského institutu obnovitelných zdrojů energie
--------------------
Polské uhlí má nízkou kvalitu s porovnání s uhlím z Kazachstánu, Austrálie, Ruska a podobně. Pokud je palivo více znečištěné a chceme ho používat v Evropě, kde jsou vysoké standardy ochrany, musíme logicky platit více za jejich dodržení. Problém je také v tom, že naše uhlí je hluboko, což těžbu rovněž zdražuje. Budeme-li naše uhelné elektrárny bránit, učiníme je postupně nekonkurenceschopnými. A zbudou nám dvě možnosti. Buď uzavřít hranice, aby k nám jiné země neprodávali levnější proud, ale snesou Poláci vyšší ceny? Nebo můžeme uchránit náš průmysl a domácnosti, ale do Polska poteče levný proud ze zahraničí a naše uhelné elektrárny na volném trhu neobstojí.
Viktor DANĚK, zpravodaj
--------------------
Polsku podle vás hrozí, že bude muset dovážet energii z obnovitelných zdrojů ze zahraničí, přitom podíl alternativních zdrojů na polském energetickém mixu za posledních 15 let stoupl několikanásobně. Podíváme-li se na plnění evropských cílů v zelené energetice, jak si podle vás Polsko stojí?
Řehoř VIŠNĚVSKI, ředitele polského institutu obnovitelných zdrojů energie
--------------------
V roce 2020 má podíl dosáhnou 15% hranice. Aktuálně dosahuje asi 11% a klesá. Česká republika už svůj cíl překonala. My se mu vzdalujeme. V roce 2020 pravděpodobně nebude ani 12%. To znamená, že chybějící energii budeme muset za miliardy nakupovat v zahraničí. Na úrovni Evropské unie nám nikdo nebrání rozvíjet uhelnou energetiku, protože ostatní země vydělají na prodej přebytku. I tak se na to dá dívat. Evropská unie došla k názoru, že je pro ostatní země dobře, že si Polsko rozhodlo samo nadělat problémy.
Viktor DANĚK, zpravodaj
--------------------
Má Polsko z hlediska přírodních podmínek u některého z obnovitelných zdrojů energie výhodu oproti jiným zemí?
Řehoř VIŠNĚVSKI, ředitele polského institutu obnovitelných zdrojů energie
--------------------
Polsko je v tomto směru mimořádnou zemí. Má malou hustotu zalidnění. Rozléhá se na obrovském území v mírném klimatu. Máme velké zásoby lesní i zemědělské biomasy, obrovský větrný potenciál, protože Polsko leží blízko moře a nemá moc hor. Máme obrovské možnosti v solární energetice, jako jedna z mála zemí máme zásoby geotermální energie. Jde o pás pozemních vod od Štětína až po Krakov. Sice je to voda o poměrně nízké teplotě, ale zásoby máme. Problém je, že tyto zdroje nevyužíváme dostatečně. Je to chyba v myšlení. Za uhlím stojí velká zorganizovaná skupina obyvatel. Vědí, že jej budou muset opustit, ale chtějí to vydržet ještě do důchodu.
Viktor DANĚK, zpravodaj
--------------------
Polský sektor hornictví zaměstnává přes 100 tisíc lidí, kteří by přišli o práci, kdyby uhelné doly zastavily těžbu. Skutečně mají na rozhodování takový vliv?
Řehoř VIŠNĚVSKI, ředitele polského institutu obnovitelných zdrojů energie
--------------------
Není to jen 100 tisíc horníků, ale dalších 100 lidí zaměstnaných v energetice. Oproti tomu obnovitelné zdroje energie, v roce 2015, dávaly v Polsku práci asi 35 tisícům lidí. A za poslední 3 roky toto číslo kleslo na 20 tisíc. Velcí nedovolí menším se rozvíjet. Nemáme problém v přírodních podmínkách ani technologiích. Problémy v politice. Nová vláda premiéra Morawietského stojí před otázkou, jestli dá přednost dlouhodobým nebo krátkodobým cílům. Myslím, že Morawietský by rád zvolil dlouhodobé, ale na to je špatný čas, protože Polsko čekají dvoje volby. V takových chvílích občané i politici myslí v krátkodobém horizontu.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Tolik rozhovor našeho zpravodaje v Polsku Viktora Daňka s Řehořem Višněvskim, ředitelem institutu obnovitelných zdrojů energie. O významu energetické unie pro bezpečnost Evropské 28 i o tom, jak se dojde ke společným cílům úspor energii, budeme mluvit s poslanci Evropského parlamentu, kteří se na přípravě jeho vyjednávací pozice o směrnicích o energetické účinnosti a o obnovitelných zdrojích energie podíleli.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Evropa je energetické unii o kousíček blíž. Čeká jí ale takový boj o konečnou podobu, jinou představu o cílech úspor energie a také o tom, kolik jí využívat z obnovitelných zdrojů mají členské státy Evropské 28 a trochu jinou Evropský parlament. Rada unie se dohodla na společném vyjednávacím postoji. V polovině prosince a Evropský parlament má svou pozici pro jednání od poloviny ledna. Hosty Evropy Plus jsou poslanci Miroslav Poche z ČSSD, zpravodaj návrhu evropské směrnice o energetické účinnosti a Luděk Niedermayer zvolený do Evropského parlamentu za TOP09 a Starostové, který je stejně jako jeho kolega členem výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Dobrý den pánové.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Do roku 2030 by mělo být podle Evropského parlamentu to tak, že bude pocházet 35 % energie z obnovitelných zdrojů, ale členské státy jsou ochotné pokrývat jen 27% z obnovitelných zdrojů, to je takový docela velký rozdíl. Jak se teď bude hledat kompromis s členskými zeměmi, když rada má svůj postoj, Evropský parlament schválil svůj postoj. Co teď nastává, pan Poche.
Miroslav POCHE, poslanec ČSSD
--------------------
Teď nastává tzv. meziinstitucionální výměna názorů, kdy my jako zpravodajové těch nařízení nebo těch směrnic se budeme s Evropskou radou domluvit na kompromisu, to znamená, že ta stanoviska se sblíží někde uprostřed, ale je zcela zřejmé z té debaty, že nejenom ta čísla jsou důležitá, ale především ty nástroje. Unie i ty členské státy budou využívat a tam já očekávám mnohem složitější tu diskuzi.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Tomu jednání se říká trialog, protože se účasní nejen členské země a Evropský parlament, ale také Evropská komise. Očekáváte, že to bude dlouho trvat? Že tyto směrnice o energetické účinnosti, o obnovitelných zdrojích energie nebudou schválené ještě do konce vašeho funkčního období? To znamená do voleb v příštím roce?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec
--------------------
Já si myslím, že to schváleno bude, to je jeden z nejdůležitějších dokumentů, který se projednává. Je to celý balík zákonů, který vlastně přizpůsobuje tu strukturu a ta pravidla na tom trhu s elektřinou obrovskému rozvoji nových technologií. K tomu například, že se spotřebitelů už to nejsou jenom spotřebitelé, ale jsou to výrobci. To jak se rozvíjí centralizovaná energetika a hledá to cesty, jak odstranit překážky, které teď brání tomu, aby elektřina byl pro firmy a pro spotřebitele levnější. Čili tam je prostě balících mnohem víc, než nějaké číslo jestli 27, 30 nebo 35 % a já myslím, že je velmi široké porozumění, že to je něco, co opravdu občanům evropské unie a naší ekonomice pomůže. Věřím, že k té dohodě dojde, i když to nebude jednoduché. Nyní bude záležet na tom, jak rychle rada, tzv. ministři členských zemí se rozhodnou jaká bude, řekněme, jaký bude ten vstřícný krok vůči té jiné pozici parlamentu a kde mezi těmito dvěma pozicemi najít kompromis, ale já doufám a věřím, že se to povede.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Očekává poslanec Luděk Niedermayer. Tam jde také o to, jaké mají být úspory energie, protože Evropský parlament chce snížit spotřebu energie v Evropě o 35% do roku 2030.Ve srovnání s počátkem století s rokem 2005. A členské státy chtějí, aby ty úspory byly jenom 30%, to není tak velký rozptyl. Nicméně, jak se těch úspor má tak nebo onak docílit, pan Poche.
Miroslav POCHE, poslanec ČSSD
--------------------
Ty cesty jsou asi ve třech oblastech. Zaprvé je to snížení energetické účinnosti průmyslu a náš průmysl je výrazně energeticky náročnější než například dánský nebo britský a tam musí komise přijít s takovými opatřeními nebo i členské státy, které budou průmysl pobízet k investicím do inovací. Máme zastaralé stroje, nemáme žádný tlak na to investovat do nových strojů, do vývoje nových technologií, do inovací a tím pádem jsme i omezeni i ve zlepšování konkurenceschopnosti se západním trhem. Druhou velkou oblastí jsou domácnosti a třetí, obrovskou, mezerou, ve které máme velký potenciál ke snížení spotřeby energie je samozřejmě energetická náročnost budov. V tuhle chvíli využíváme ty prostředky na zateplení a snížení energetické účinnosti budou zhruba z 20%, to znamená, tam je obrovský potenciál, k tomu snížit spotřebu plynu elektřiny nebo i ostatních médii.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Abychom si to trochu ještě přiblížili, pane poslanče Niedermayere, znamená to, že by v domácnostech, třeba se měly úplně odbourat ty klasické žárovky? Že by se měly používat jenom ty úsporné nebo že by měly být nějaké regulátory třeba na ústřední topení nebo chytré systémy, jak vytápět a neplýtvat?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec
--------------------
Já bych byl rád, kdyby tomu tak bylo a bylo by to tak pro ty domácnosti lepší protože by ušetřily ve svém důsledku peníze, ale určitě není ambice Evropské unie, ale Evropského parlamentu, aby přišel někdo do domácnosti a říkal lidem, cosi má vyměnit.. Jde o to, aby vlády přijaly nějaké politiky, které by motivovali lidi a firmy k tomu, aby tyhle opatření přijímali a z těchto dílčích kroků se poskládá ten cíl. Je to podle mě velmi důležitý cíl, ta energetická efektivita je podle mě jedna z nejdůležitějších proto, protože můžeme se stále bavit o tom, jak dobře tu elektřinu nebo energii vyrobit. Jestli instalací větrníku nebo pálením uhlí nebo stavnou nákladných jaderných elektráren a nejlepší je, když té energie potřebujeme méně. A evropská ekonomika je teď v situaci, kdy spoustu energetických zdrojů, zejména fosilních paliv dováží, což zatěžuje naše hospodářství, brzdí to vlastně náš ekonomický růst a co je ještě horší, jednáme při tom s partnery, kteří jsou v noh případech řízeny vládami, které mají různé postranní agendy a my se tím vlastně dostáváme v této oblasti do jejich závislosti, čili právě ta energetická efektivita, jako snahu snížit tu energetickou náročnost Evropského hospodářství je strašně důležitá.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
A té závislosti na dodávkách energií ze státu, které mohou být problematické, se ještě dostaneme, ale zvýšení energetické účinnosti, to znamená tedy šetření energiemi, může mít podle některých poslanců, třeba poslance za ODS Evžena Tošenovského, také částečně negativní dopady na Českou republiku. Teď si můžeme poslechnout proč.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec
--------------------
V rámci účinnosti to právě může být u centrálního vytápění, kde jako Česká republika jsme zvláštní. Toto není zvykem v Evropě, aby byla tak velké sídliště centrálně vytápěná z velkých zdrojů kontrolovaných, emisně ošetřených, při tomto tlaku bude zvýšený tlak na přestavbu na plynové, například, kotle. A může to způsobit velké problémy celému tomu systému a když bych šel až do extrému, můžou někteří přecházet na lokální vytápění, což v daném místě může opačně znamenat výrazné zhoršení ovzduší.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Poslanec Tošenovský také uvedl, že to zvýšení energetické účinnosti, třeba tepláren, může vést k velkým investicím a potom ty by mohli zaplatit potom občané. Takže bude znamenat energetická unie snižování cen energií nebo se tam někde může stát i to, že ta čistší energie bude dražší. Pan poslanec Poche.
Miroslav POCHE, poslanec ČSSD
--------------------
Tak, co velmi často kolegové pana Tošenovského opakovali, že ty investice budou enormní, abychom dosáhl toho cíle, ale oni to nejsou náklady, oni to jsou odpisy, to znamená, my investujeme proto, abychom ušetřili a ten konec v tom roce 2030 bude samozřejmě jenom pro domácnosti, ale i pro firmy ekonomicky pozitivnější, na tom se myslím shodneme s kolegou Niedermayerem, to znamená, já se neobávám ani zvyšování cen, ani se neobávám zátěže pro české firmy nebo pro průmysl, protože v tom konci, na konci toho období, to bude samozřejmě ekonomicky pozitivní.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Tím, že bude energetická unie, že bude společný trh s energiemi v Evropské unii, budeme využívat více obnovitelné zdroje, budeme více šetřit energií, znamená to, že tím budeme také bezpečnější vůči nějakým vlivům ze zahraničí, vůči tomu, že bychom mohli mít nějaké nepravidelné dodávky z jiných států odkud dnes energii bereme?
Miroslav POCHE, poslanec ČSSD
--------------------
My jsme teď závislý na dodávkách fosilních paliv z regionů, které nejsou velmi politicky stabilní. Některé země dokonce využívají nebo zneužívají té své pozice trží v geopolitických cílech které nejsou úplně v souladu s našimi zájmy, po odchodu do Velké Británie budeme ještě mnohem závislejší, protože samozřejmě Velká Británie je dodavatelem plynu pro Evropský trh.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Teď tedy mluvíme hlavně o ruském plynu.
Miroslav POCHE, poslanec ČSSD
--------------------
Teď mluvíme i o ruském plynu, ale i blízkovýchodní ropě, to znamená každá investice do zvýšení, snížení spotřeby nebo nahrazení fosilních paliv je klíčem k vyšší energetické bezpečnosti Evropy, tím pádem i České republiky, je třeba zdůraznit, že primárním zdrojem pro naší energie je právě účinnost, to znamená, tu energii, kterou my uspoříme, my jí nepotřebujeme. To znamená, tam je ten klíč, ale samozřejmě po tom to potažmo přináší v nich vyšší energetickou bezpečnost.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Znamená to, že po tom budeme tedy brát méně plynu z Ruska? Pane poslanče Niedermayere?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec
--------------------
No bezesporu ano, tím, jak poroste podíl obnovitelných zdrojů a ukazuje se, že ono vlastně nějaké vládní stimuly ani nebudou moc potřeba, protože určitá část těch obnovitelných zdrojů se už dostává do situace, kdy je možné je stavět bez jakýkoliv dotací za komerčních podmínek, to mluvím hlavně o těch velkých farmách, které jsou stavěné na moři, a které také neobtěžují lidi tím, že by jim hvízdala vrtule někde za domem, takže já si myslím, že toto má velmi dobrou budoucnost, protože ty technologie se stále zlepšují a rozvíjejí a budou pravděpodobně vytlačovat ty konvenční zdroje. Samozřejmě ta priorita by měla být daná tomu, aby mizely ty zdroje, které jsou nejvíce problematické a nejvíce ohrožují životní prostředí a životy lidí, čili to jsou třeba uhelné elektrárny, ale bude docházet i na další paliva. Zajímavá je také otázka elektromobility, protože zatímco tu ropu, ve velké míře dovážíme a vzniká tam ta politická strategická závislost, tak je velmi pravděpodobné, že tu elektřinu si budeme schopni vyrábět a v okamžiku, kdy nám poroste podíl elektromobilu, tak přirozeně klesne potřeba dovážet ropu a co je ještě důležité, že vlastně ty peníze zůstanou v evropské ekonomice a na místo toho, aby odešly do pokladny Ruska nebo někam k ropným šejkům, tak zůstanou zde a budou stále vytvářet tu poptávku těch utratí za něco jiného, část z toho získají ty firmy, které budou dodávat tu elektřinu a budou třeba z toho dále investovat, čili má to nejenom ty strategické, ale opravdu i ekonomické přínosy, a to je hodně důležité.
Pavel NOVÁK, redaktor
--------------------
Takové jsou tedy vize pro rok 2030, to už je vlastně za 12 let. Za návštěvu Evropy Plus děkuji poslancům parlamentu Luďkovi Niedermayerovi z TOP 09 a Starostové a také Miroslavovi Pochemu z ČSSD. Na shledanou.