Věděli jsme o závislosti na Rusku, ale dělalo se málo. Tohle je i šance pro klima, shodují se experti
06.04.2022
„Téma ruských surovin a snižování emisí je potřeba vnímat společně,“ zdůrazňuje Pavel Zámyslický z ministerstva životního prostředí. „Snaha snížit naši energetickou závislosti na Rusku míří stejným směrem jako snahy o dekarbonizaci evropské ekonomiky,“ souhlasí europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
Ruská agrese i výzvy ke snižování emisí totiž podle Nidermayera představují impulz pro rozvoj obnovitelných zdrojů.
„Neméně důležitým tématem je energetická efektivita. Čím méně energie budeme potřebovat na provoz našich domů, na naši mobilitu a fungování firem, tím méně budeme energie dovážet. A tím méně uhlíkových plynů budeme produkovat,“ říká europoslanec.
Také Zámyslický, ředitel Odboru energetiky a ochrany klimatu ministerstva a dlouholetý účastník mezinárodních klimatických jednání, věří, že zbavit se ruských surovin může být přínosem.
„Jak se budeme zbavovat ruského plynu a ropy, tak přijde otázka, čím tyto suroviny nahradit. A odpovědí jsou opatření, která povedou ke snižování emisí,“ je přesvědčený.
Jak se budeme zbavovat ruského plynu a ropy, tak přijde otázka, čím je nahradit. Odpovědí jsou opatření, která povedou ke snižování emisí.Pavel Zámyslický z ministerstva životního prostředí
Ačkoliv válka, kterou na Ukrajině rozpoutal režim Vladimira Putina, má vliv na celosvětový trh s energiemi, jde spíš o krátkodobý problém. Zpráva panelu IPCC se zabývá dlouhodobými problémy, zdůrazňuje Zámyslický:
„Evropa i Česko jsou na cestě od uhlí a fosilních paliv. Postupně je třeba snažit se o náhradu a ta by měla směřovat právě od nich.“
„Jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. A každá krize nabízí i příležitosti, pokud ji využijeme. Teď budeme nuceni dělat to, o čem jsme mluvili třicet let – věděli jsme o závislosti na plynu a ropě, ale stále se dělalo málo. Víme o tom, že máme omezovat emise, ale bylo to pomalé. Tohle je šance,“ doplňuje ekolog Alexandr Ač z organizace Czech Globe.
Bez ruského plynu?
Kdyby Česko přestalo okamžitě odebírat ruský plyn, bezprostředně by se nic nezměnilo, uklidňuje Martin Záklasník, bývalý ředitel společnosti E.ON a odborník na energetiku.
„České zásoby plynu vystačí na zhruba třicet dnů v plné výši spotřeby. A pak bychom automaticky začali čerpat plyn odjinud, navýšili bychom dodávky norského plynu. Nabízí se i Alžírsko jako africká lokalita. Anebo zvýšení dovozu zkapalněného plynu LNG,“ očekává a dodává:
„Spíše je otázka, co bychom dělali ve střednědobém horizontu. Jedna topná sezona sice skončila, ale velmi brzy začne druhá.“
Podle Niedermayera by se proto měl urychlit přechod z fosilních zdrojů na elektřinu.
„Řada zemí očekávala, že z těch nejšpinavějších zdrojů typu uhlí přejde na zemní plyn a z něj postupně na vodíkovou ekonomiku a vodík se bude vyrábět z čisté elektřiny. Ale dnešní vývoj, celosvětová situace, vytváří apel na to, abychom tam, kde můžeme, zemní plyn rovnou nahradilo elektřinou.“
Mohl by urychlený odklon od fosilních paliv přinést i ekonomický růst? Poslechněte si celé Téma dne Jana Burdy zde.