Výrok o napadení Grónska je trollení, tvrdí Vondra. ‚Zpochybňuje status quo,‘ kritizuje Niedermayer
09.01.2025
Co říkáte na to, že nastupující americký prezident nevyloučil použití vojenské síly proti území, které patří k Dánsku, tedy proti území členského státu NATO?
Alexandr Vondra (ODS): Je třeba koukat se na to z odstupu a nadhledu. Nemá cenu některé výroky brát doslova, je to forma trollení, kterou si pamatujeme od některých výrazných politiků i u nás.
To neznamená, že ty výroky nemáme brát vážně. Říkají nám o tom, že se ocitáme ve světě, který je diametrálně odlišný od toho, na který jsme si zvykli.
Posouváme se od světa, ve kterém dominovala spolupráce podle sdílených pravidel hry, směrem ke světu, kterému bude dominovat politika síly, jejího vyrovnávání, prosazování národních zájmů. Nemusí se nám to líbit, protože nejsme veliká země, ale nemá cenu zavírat oči, před tím, co se děje.
Luděk Niedermayer (TOP 09): Pro mě je to jasný apel, že musíme utužit a posílit evropskou spolupráci. Protože naše zájmy ochráníme pouze tehdy, když budeme součástí dobře fungujícího velkého celku, kterým Evropská unie je.
Ale z mého osobního pohledu mě takové výroky strašně mrzí, protože si dovedu představit, jakou velkou radost dělají třeba v Kremlu.
Nahrávají tyto výroky Rusku? A mají se Evropané obávat bezprostředního útoku Američanů na Grónsko, autonomní oblast Dánského království?
Vondra: Určitě ne. Pokud bude více rozhodovat síla a schopnost důsledně hájit národní zájmy, tak Spojené státy jsou nepochybně silnější než Rusko.
Grónsko je navíc jedna z největších zemí na světě. Je to země, která má mimořádně důležitou strategickou polohu, protože hostí klíčovou americkou základnu, která je důležitější pro obranu Spojených států třeba před Ruskem daleko víc než všechny základny v Evropě. Ale nemyslím si, že by cílem těch slov bylo zaútočit na Grónsko
Niedermayer: Vidím to stejně. Rusko odmítá respektovat systém mezinárodních vztahů stojící na pravidlech a přechází na systém, kdy pravidla bude určovat síla. A je velká chyba, pokud lídři západních demokracií naznačí, že uvažují tímto směrem.
To o Grónsku není jediný takový výrok. Mrzí mě také to, jak prezident Trump vystoupil vůči Panamě ve věci Panamského průplavu. Jakkoliv má tato oblast určitou historii, tak říct, že když bude proplouvání lodí příliš drahé, tak si ten průplav vezmeme zpět, je další věc, která výrazně zpochybňuje status quo.
Brát svou obranu vážně
Podle nastupujícího amerického prezidenta je zapotřebí, aby spojenci v Severoatlantické alianci dávali na obranu pět procent hrubého domácího produktu. Premiér Petr Fiala (ODS) v této souvislosti řekl, že za realistické považuje bavit se o třech procentech v horizontu několika let. Jaký je váš pohled?
Niedermayer: Jsme zpátky u toho, jestli máme stabilní pravidla a dohody, na které se země připravují a které plní, anebo zdali děláme politiku pomocí tweetů a zjevně přepálených výroků.
Ono totiž není všechno jen o penězích. Je to o faktické obranyschopnosti. A je třeba, aby členské země NATO jasně deklarovaly, jak posílí svoji obranyschopnost. Byl by velký problém najít, jak peníze efektivně využít.
A utratit peníze jenom kvůli tomu, abych vykázal, že to číslo není dvě procenta, bez ohledu na cíle, je věru absurdní cesta.
Vondra: Nemusíme to brát doslova, ale musíme to brát vážně. Před více než deseti lety se lídři dohodli, že to budou dvě procenta, a dodneška to celá řada zemí včetně třeba Španělska nebo Německa neplní. My jsme to splnili letos poprvé
Když si to vezmeme, tak dvě procenta jsou málo. Země, které se cítí ohroženy, přispívají více – Polsko dává čtyři procenta, baltské státy k tomu směřují. Pět procent je pro nás mimo realitu, ale k těm třem procentům se budeme muset blížit, máme-li udržet na NATO pohromadě.
Poslechněte si celý rozhovor.