Za inflací stojí zemní plyn a dozvuky pandemie, říká Niedermayer
11.05.2022
Dubnová inflace v Česku meziročně přesáhla čtrnáct procent. Podle někdejšího člena bankovní rady České národní banky Luďka Niedermayera za zdražováním stojí především vysoké ceny zemního plynu, které se promítají do nákladů výrobců.
Podíl mají i dozvuky pandemie koronaviru a zachovalá kondice, se kterou z nákazy vyšlo hospodářství.
Podle údajů Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly o 14,2 procenta. Elektřina zdražila o více než třicet procent, zemní plyn o více než čtyřiačtyřicet procent, pohonné hmoty rovněž o čtyřicet procent – a analytici i Česká národní banka předpokládají, že růst stále ještě není u konce.
„Nejjednodušší faktor je cena zemního plynu,“ vysvětluje příčinu zdražování ekonom a europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer. Strategická surovina se totiž používá v průmyslu i v domácnostech na topení a vaření a v jisté míře také na výrobu elektřiny. Růst jeho ceny tím sekundárně dopadá na ceny dalších energií i a jejich prostřednictvím na veškerou další výrobu.
Podle Niedermayera ekonomové přitom ještě loni předpokládali, že zdražení plynu bude jen přechodné. „Nyní jsme v jiné, vážnější situaci,“ poznamenává. „Válka na Ukrajině vedla k zakonzervování velmi vysokých cen energetických surovin, u kterých navíc je určitá prémie spojená s nejistotou dodávek v budoucnosti,“ dodal s odkazem na chystané embargo pro ruskou ropu a debaty o možném sankcionování ruských dodávek zemního plynu.
Druhým faktorem jsou podle něj nenaplněná očekávání o stavu národních ekonomik po pandemii koronaviru. V obavě, že covid-19 hospodářství oslabí, totiž evropské vlády spustily silné podpůrné programy na udržení firem, živnostníků i kupní síly – a z lockdownů díky tomu ekonomiky vyšly se zvýšenou poptávkou, ale současně oslabenými či přerušenými dodavatelskými řetězci. To znovu zvyšovalo ceny.
