Záchrana Řecka

Zkrácený rozhovor

Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A téma teď víc rozebereme s Robertem Karanikosem, řeckým podnikatelem, který žije v Česku a má tu i svůj byznys. Dobrý večer. A po telefonu vítám i europoslance Luďka Niedermayera. I vám dobrý večer.

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
Dobrý večer.

Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Karanikosi, jak vnímáte to, co se právě děje v Řecku? Vy osobně jste pro výrazné škrty nebo se domníváte, že ty výrazné škrty mohou přimět tamní veřejnost k nějaké radikalizaci?

Robert KARANIKOS, manažer prodeje společnosti GTL
--------------------
Tak to je hodně těžká otázka vzhledem k tomu, že v Řecku tento problém se už táhne několik let. V podstatě podle mého názoru se vše mělo řešit už před téměř 6 lety, když v Řecku v roce 2009 vypukla krize. Teď už je hodně pozdě na nějaké řešení. Ty dluhy dosáhly takovou výši, že prostě nelze je vůbec splatit, a to ví asi každý. Na druhou stranu je teďka se musí řešit, co bude dál. Že? Takže v podstatě tam jsou dvě možnosti asi. Buď je ten Grexit, odchod Řecka, což v podstatě je taky vlas..., pro ně by, by to byl velký problém, jelikož v ten moment by okamžitě oslabila jejich nová měna zhruba o 40 % oproti euru, tím pádem veškeré zboží z importu by se zdražilo a bylo by nedostupné pro tamní obyvatele. Pokud by Řecko zůstalo v eurozóně, tak v podstatě ty škrty musí být ještě radikálnější, takže předpokládám, že tam by nadále se jako lid vzbouřil, byly by manifestace a v podstatě by to nic dobrého nepřineslo. Podle mého názoru se vše mělo řešit už tenkrát v roce 2009 a každý obyčejný ekonom, nebo laik, laik by si mohl spočítat jednoduše, že to nebylo možné už splácet tenkrát, jelikož Řecko jako země nic neprodukuje, takže neměli z čeho. Že, jako státní sektor vlastně je jako odkázán pouze na daně, který vybere. Hlavní příjem řecký ekonomiky je turistika. A když si vezmete, že turistika je zase soukromý sektor, že hoteliéři vlastně jsou soukromníci, obchody, restaurace a v podstatě stát je odkázán pouze na to, co vybere z daní...

Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
O tom budeme ještě mluvit. Nechme promluvit teď pana Niedermayera. Dluhy Řecka dnes opravdu dosahují víc než 300 miliard eur. Patříte k těm, kteří si myslí, že země svým závazkům někdy dostojí, nebo si myslíte, že dluhy nikdy nezaplatí? Jak se na to vůbec dívají zástupci Evropské unie?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
Určitě existuje možnost, že Řekové budou postupně splácet ty dluhy, respektive, že budou mít peníze na to, aby z nich platili úroky, protože ty půjčky, které poskytla Evropská unie, jsou za velmi příznivých podmínek. Dnes například Řecko na obsluze státního dluhu přesto, že je opravdu astronomicky vysoký, platí méně v podílu HDP, než některé jiné země eurozóny. Zároveň velká část těch katastrofálních čísel, které opravdu působí děsivě, je způsobena tím, že Řekům se opravdu nepodařilo tu krizi překonat, HDP kleslo kumulativně zhruba o čtvrtinu, což je to, co čísla zhoršuje. Jinými slovy, pokud se podaří tu řeckou ekonomiku postavit na nohy, a já si nemyslím, že je na tom tak špatně, jak mluví váš host ve studiu a ekonomika začne růst a řecká vláda bude odpovědná při hospodaření ve státní, ze státními financemi, tak vzhledem k tomu, že ty úvěry jsou opravdu poskytnuté za velmi výhodných podmínek, si dovedu představit, že ty úvěry bude Řecko obsluhovat. I když samozřejmě se velmi intenzivně diskutuje o tom, jestli by nemohlo dojít ještě k nějaké další úlevě v těch poskytnutých půjčkách.

Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Karanikosi, a jak vy vidíte vůbec schopnost Řeků dostát svým závazkům? Chtějí svět přesvědčit, že to dokážou, anebo naopak mají pocit, že svět je na ně velice přísný?

Robert KARANIKOS, manažer prodeje společnosti GTL
--------------------
Já si myslím, že chtějí přesvědčit, že to dokážou, ale čeká je hodně moc velké jako práce, která v podstatě musí, musí vlastně zavést některé opatření, jako například bych to viděl na elektronickou evidenci tržeb, co se chystá něco podobného u nás. Jinak vlastně stát není schopen jako vybírat jako správně daně. To je jeden hlavní problém, protože Řecko, jak už jsem se zmínil, nic neprodukuje. Takže oni jsou vyloženě odkázaný co, a navíc teďka hrozí i teďka se vlastně diskutuje, aby stát rozprodal veškeré státní instituce, nebo organizace, jako je vlastně státní elektrárny, jako je u nás například ČEZ, nebo stá..., vodárny. Pokud by tyhle to instituce přešly do zahraniční kapitál, tak pak zase by vlastně to chyběl ten příjem státu. Jo? Takže nechci bejt jako jsem skeptický, věřím, že by se jako to mohlo povést, ale jako je to, musí určitě jim odpustit nějakou část dluhu. Protože v daný moment, pokud jim neodpustí nic, tak by je to neřešitelná situace jako.

Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Niedermayere, stále je tady na stole varianta, že se premiér Tsipras se zástupci eurozóny na dalším ozdravném balíčku přece jen domluví. Jak je ale ošetřeno to, když v Řecku kvůli sporům ve vládní straně Syriza padne vláda, aby příští kabinet dohodu s eurozónou plnil?

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
No to je dobrá otázka. A ono ta otázka nemusí být ani stát na tom, že by padl kabinet Tsiprase, ale jeden z problémů toho jednání je v tom, že evropští partneři nepovažují pana Tsiprase za příliš věrohodného, protože ty, ty jeho manévry odcházení z jednání, vyhrožování a poté přicházení s nějakými návrhy, docela hodně lidí znechutily, ale všechny ty programy ekonomické, ty podpůrné, protože Řecko není jediná země, která dostala tyto půjčky na překonání krize. Ale je jediná země, která si jaksi neprovedla takové kroky, aby ta země začala růst. Tak tam jsou velmi jasné podmínky, na základě kterých se ty jednotlivé části té úvěrové pomoci uvolňují. A v okamžiku, kdy vláda je úplně jedno, kdo bude premiérem tý vlády, přestane plnit ty podmínky, tak ty peníze nebudou uvolněny. To je koneckonců to, co se na začátku stávalo Tsiprasově vládě, protože ta ještě z toho minulého balíčku měla přes 2 miliardy dostupných půjček, ale Tsiprasova vláda poté, co se dostala k moci, začla dělat takové věci, že se odchýlila od těch podmínek toho programu a proto vlastně o ty necelé 3 miliardy eur nakonec přišla a nyní jedná o programu novém. Čili není to úplně zásadní, jaká tam bude vláda, zásadní je, aby se chovala tak, aby ti věřitelé byli ochotni ty peníze do Řecka posílat.

Hana VORLÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to byl Luděk Niedermayer. Děkujeme za váš čas.

Luděk NIEDERMAYER, europoslanec, bývalý viceguvernér ČNB /nestr. za TOP 09/
--------------------
Na shledanou.