Zaspali jsme v modernizaci ekonomiky. Bez investic budeme mít elektřinu ještě dražší, varuje europoslanec Niedermayer
06.11.2023
Někdejší viceguvernér České národní banky kritizuje její současné vedení za to, že odmítá diskutovat o zvyšování úrokových sazeb a reagovat tak na inflační tlaky. Růst cen byl prý způsoben energetickou krizí vyvolanou Ruskem, přispěl k němu ovšem i pocit mnohých ekonomických subjektů, že ceny jsou nízké.
„Nevšimli si, že věci už jsou docela drahé a prostor pro jejich zvyšování není. Flagrantní je to v případě bytů. Ale minulý týden jsem byl ve Spojených státech, a když si porovnáte ceny některých produktů v pražské kavárně a v jedné z nejbohatších zemí světa, tak to člověka docela zaráží,“ přiznává europoslanec.
Mimo inflaci zde jsou ovšem i další faktory, na které je třeba se soustředit, protože jinak hrozí, že bude česká ekonomika zaostávat.
„Makroekonomika je hodně velká loď, nechci říct Titanic, a dost dlouho trvá, než se věci otočí. Zaostávání české ekonomiky sahá dokonce před minulou vládu: nedostatečná infrastruktura, podcenění změn v energetice, to vše je záležitost poslední dekády,“ tvrdí.
Ekonomický růst brzdí i snaha vlády snížit rozpočtový deficit. Ta ale podle Niedermayera nemá alternativu a bez podstatného zbrzdění zadlužování přijde jednoho dne korekce, která bude ještě bolestivější.
Jak zlevnit elektřinu
Stát by podle Niedermayera měl prioritně investovat do oblastí, které dávají ekonomický smysl. Rozhodování o výdajích je ovšem velmi politické a málo ekonomické.
„A druhá věc je, že ty nejdůležitější změny v ekonomice – moderní technologie, dekarbonizace a udržitelnost – jsou nákladné, ale máme na ně obrovské množství evropských peněz. Měli bychom se soustředit na to, jak je efektivně využít,“ dodává.
Spoustu změn ovšem brzdí chybějící legislativa, protože v posledních řádově pěti letech prý Česko nezavádělo odsouhlasené evropské normy. „Je přijímán Lex OZE II, který zavádí energetická společenství a úložiště, což může vést ke snížení ceny energie. A my na to máme peníze, ale ne legislativu, což je hrozně smutné,“ zdůrazňuje.
Důvodem podle něj může být buď laxnost úřadů, anebo že změny nekonvenují některým silným hráčům v tuzemské ekonomice:
„Fosilní průmysl těží z toho, že nemáme baterie. Typicky uhelné elektrárny inkasují peníze za služby na stabilizaci sítě, i když část těchto služeb by mohly baterie poskytnout levněji. A to není moje spekulace, to nám v parlamentu řekli zástupci relevantních institucí,“ tvrdí.
Uhlí se přitom stává nekonkurenceschopným kvůli ceně emisních povolenek, které jsou podle Niedermayera nejúčinnějším nástrojem na snižování emisí a získávání zdrojů pro dekarbonizaci.
Energie v příštím roce zdraží mimo jiné kvůli zvýšení regulované složky elektřiny i plynu, které oznámil Energetický regulační úřad. A podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje nyní hrozí, že některé firmy příští rok zaplatí za elektřinu až o 30 procent víc.
„Zaspali jsme v modernizaci ekonomiky a v investicích do těch nejlevnějších zdrojů, což je fotovoltaika v kombinaci s větrnou energií. To vede k tomu, že máme silovou elektřinu obvykle o trochu dražší než Německo. A pokud nebudeme rychle investovat do energetiky, rozdíl se bude zvyšovat a bude významný,“ varuje ekonom.
Celý rozhovor je k poslechu zde.